Václav Voska

český dabér a herec

Václav Voska (21. října 1918 Praha20. srpna 1982 Valašské Meziříčí) byl český herec.

Václav Voska
Václav Voska (foto z archivu Národního divadla)
Václav Voska (foto z archivu Národního divadla)
Narození 21. října 1918
Praha
Úmrtí 20. srpna 1982
Valašské Meziříčí
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka) Eva Kavanová
Děti Eva Vosková a Markéta Vosková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Václav Voska po maturitě v roce 1937 studoval práva, ale studium nedokončil. Již během středoškolských studií spolupracoval s Československým rozhlasem (od roku 1932) a od roku 1939 byl angažován do Divadla na Vinohradech, kde setrval do roku 1945 [1]. V tomto roce odešel do Národního divadla v Praze, ale již po pěti letech z něj musel z kádrových důvodů odejít [2] a přešel do nově se formujících Městských divadel pražských. V tomto angažmá setrval až do své smrti v roce 1982 [3] jako jedna z hereckých hvězd tohoto souboru.

V sedmdesátých letech 20. století v průběhu normalizace měl z politických důvodů (aktivně se účastnil obrodného procesu v 60. letech, byl zvolen poslancem České národní rady[4] a objevil se i na pohřbu Jana Palacha) značně omezený přístup zejména do televize a do filmu, v roce 1968 exceloval v roli vypravěče v pentalogii Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu[5], nebo pod režijním vedením Jindřicha Poláka v roce 1976 ve filmu Noc klavíristy.

Měl melodický, lyrický, lehce zastřený hlas, který si cílevědomě kultivoval. Jeho cit pro rytmus a kadenci řeči i smysl pro poezii jej předurčoval ke spolupráci s rozhlasem, interpretacím básnickýchprozaických textů (především v pražské Viole). Spolupracoval také s gramofonovými vydavatelstvími a dabingem.

Za manželku si vzal divadelní herečku Evu Kavánkovou (*1916) (uměleckým jménem Eva Kavanová), herectví se začaly věnovat i jejich dcery Eva Vosková-Vaňková (*1950) a Markéta Vosková-Novotná (*1955). Václav Voska zemřel náhle ve Valašském Meziříčí a je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze.

CitátEditovat

Voska byl úžasný herec. Jeho umění bylo hluboké, rostlo z jeho intelektu a přitom bylo spontánní. U něho jsem neměla nikdy pocit, že jeho herectví jde jenom přes mozek. Václav dokázal být nesmírně vtipný, milý, byl to zajímavý muž. Měl v sobě cosi podobného jako pan Höger. Oba dva jako by byli z jednoho vrhu, z jedné řeky. Každý z nich měl své charizma, a každý jiné.
— Květa Fialová [6]

Divadelní role (výběr)Editovat

Divadlo na VinohradechEditovat

Národní divadlo PrahaEditovat

  • 1945 Karel Čapek: Matka, Petr, režie Karel Dostal (na scéně Stavovského divadla)
  • 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, 2. inženýr–náčelník generálního štábu, režie Jindřich Honzl (na scéně Národního divadla)
  • 1946 J. J. Kolár: Pražský žid, Jehud, režie Jindřich Honzl, Stavovské divadlo
  • 1946 Molière: Šibalství Skapinova, Oktáv, režie Jaroslav Průcha, Stavovské divadlo
  • 1947 W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Olivek, režie Karel Dostal, Stavovské divadlo
  • 1947 L. H. Morstin: Xantipa, Parrasios, režie František Salzer, Stavovské divadlo
  • 1948 F. Rachlík: Kulový král, Kumanis, režie František Salzer, Stavovské divadlo
  • 1948 L. Hellmanová: Lištičky, Leon Hubbard, režie Alfréd Radok, Stavovské divadlo
  • 1948 František Langer: Jiskra v popelu, Lojzík, režie František Salzer, Stavovské divadlo
  • 1949 Maxim Gorkij: Maloměšťáci, Doktor, režie Jindřich Honzl, Tylovo divadlo
  • 1949 Edmond Rostand : Cyrano z Bergeracu, Kristian de Neuvillete, režie František Salzer, Tylovo divadlo
  • 1950 C. Goldoni, Sluha dvou pánů, Silvínek, režie Karel Dostal, Tylovo divadlo
  • 1950 W.Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Lucenzio, režie František Salzer, Tylovo divadlo
  • 1950 A. Jirásek: Jan Žižka, Záviš Černý z Garbova , režie Antonín Dvořák, Národní divadlo
  • 1964 M. Slomczynski: Osamění, Petr Lešnák, režie Miroslav Macháček, Tylovo divadlo

Městská divadla pražskáEditovat

Filmové role (výběr)Editovat

Televizní role (výběr)Editovat

Rozhlasové roleEditovat

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 34, ISBN 80-7243-121-8
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN 80-7243-121-8
  4. Václav Voska [online]. rozhlas.cz [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  5. NEFF, Vladimír. Sňatky z rozumu (5 dílů dle literární předlohy). Česká televize [online]. 1968 [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 135, ISBN 80-7243-121-8
  7. Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská [online]. Městská divadla pražská [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 103, 144–148, 152, 155–156, 159, 167
  • B.Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 178, 254, 277, 282, 288, 290, 298–299, 314, 362
  • Marie Boková. Václav Voska : intelekt a srdce. Praha : XYZ, 2009. 241 s. ISBN 978-80-87021-89-7.
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 255, 274
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 48, 114, 156, 208, 259, 314, 387, 408, 410, 412, 475, 486, 489, 498, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 114, 262, 265, 266, 325, 520.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 163, ISBN 80-207-0419-1
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 734–739.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 114, 299, 447, ISBN 80-204-0493-7
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. II., N–Ž / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 482 s. ISBN 80-85983-64-8. S. 268. 
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 570–1
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 478
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 258
  • Viktor Kudělka. Václav Voska. Praha : Čs. filmový ústav, 1991. 36 s.
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 781. 
  • Příběhy slavných: Václav Voska [audio]. Český rozhlas Dvojka [online]. 14. až 18. prosince 2015 v 9.40. Režie Petr Dufek. Přístup z: http://www.rozhlas.cz/dvojka/stream/_zprava/pribehy-slavnych-vaclav-voska--1563144
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 53, 65, 68, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 82
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 489. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 183, 185, 188–189, 216, 272, 283, 360
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 12–3, 17, 21, 23, 27–8, 32, 34, 41, 45–6, 48, 52, 54, 59, 60, 66, 69, 73, 77, 80, 87, 90, 92, 97–98, 100, 102–105, 107–110, 115, 119, 123–124, 128–129, 131–132, 135, 137, 140–142, 146, 148, 151, 156, 158, 160, 163, 167–169, 171, 173, 177, 183, 185, 192, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 100, 207, 225, 236–237, 242, 255, 259, 270, 271, 276–277, 281, 286, 288, 290, 297, 299, 301, 305–307, 309, 310, 315, 323, 328, 330, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazyEditovat