Grigorij Gorin
Grigorij Gorin, vlastním jménem Grigorij Izrailjevič Ofštejn (12. března 1940 Moskva – 15. června 2000 tamtéž) byl ruský humorista.
| Grigorij Gorin | |
|---|---|
| Rodné jméno | Григорий Израилевич Офштейн |
| Narození | 12. března 1940 Moskva |
| Úmrtí | 15. června 2000 (ve věku 60 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Pseudonym | Горинштейн |
| Povolání | spisovatel, dramatik, scenárista, moderátor, satirik, publicista, televizní moderátor a humorista |
| Alma mater | První moskevská státní lékařská univerzita I. M. Sečenova (do 1963) |
| Žánr | satira |
| Ocenění | Státní cena Ruské federace (2002) zasloužilý umělecký pracovník Ruské federace Zlaté tele |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a tvorba editovat
Jeho otec byl důstojník Rudé armády a matka lékařka (od jejího dívčího jména Gorinská odvodil svůj pseudonym). Vystudoval Sečenovův institut v Moskvě a pracoval jako lékař u záchranné služby. Od studentských let publikoval fejetony, skeče a aforismy v časopisech Junosť a Litěraturnaja gazeta, v roce 1966 se podílel na knize Čtyři v jedné obálce, do které přispěli také Eduard Uspenskij, Arkadij Arkanov a Felix Kandel. Vynikl především jako autor drobných satirických povídek, v nichž dováděl ad absurdum charakteristické společenské jevy období stagnace jako přebujelou byrokracii, nedostatek zboží v obchodech a s tím související černý trh, korupci a udavačství. V roce 1981 vyšel v češtině knižní výbor Gorinových humoresek pod názvem Skrytou kamerou. Psal také divadelní hry (s úspěchem se hrály i na československých scénách), v nichž aktualizoval historická témata: Ten, který nikdy nezalhal (na motivy Barona Prášila), Zapomeňte na Hérostrata!, Thyl Ulenspiegel, Poslední smrt Jonathana Swifta, Komedie o šlechetném husarovi a sličné herečce. Kromě toho byl moderátorem humoristického televizního pořadu KVN, autorem písňových textů a filmových scénářů (spolu s Markem Zacharovem vytvořili adaptaci hry Jevgenije Švarce Zabít draka). Posmrtně mu byla udělena Státní cena Ruské federace.
Literatura editovat
- KRAUTMANOVÁ, Vlasta: Současná sovětská dramatika v českých divadlech období tzv. normalizace. In: Disk, časopis pro studium dramatického umění, červen 2002.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigorij Gorin na Wikimedia Commons - Большая российская энциклопедия Archivováno 18. 1. 2022 na Wayback Machine.
