Infarkt myokardu

náhlé přerušení krevního zásobování části srdce

Infarkt myokardu (opouštěné výrazy srdeční mrtvice, srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu uzávěrem srdeční (koronární) tepny – nejčastěji vznikem krevní sraženiny v zúženém místě. Krevní sraženina (trombus) nasedá na místo poškozené ukládáním tuků do stěny tepny. Dochází k vzniku aterosklerotického plátu, a jeho provalením steěnou je porušena protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy onemocnění tepen - ateroskleróza. Základní ovlivnitelná rizika aterosklerózy jsou kouření, nadváha a nedostatek pohybu.

Infarkt myokardu
infarkt spodní stěny
infarkt spodní stěny
Klasifikace
MKN-10I21.
Statistické údaje – ženy[1]
Mortalita46 %
Statistické údaje – muži[2]
Mortalita59 %
Klinický obraz
Postižený systémsrdce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Méně častou příčinou může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla v jiném místě cévního řečiště, céva může být uzavřena také vzduchovou bublinkou (příhody při potápění).

Následek uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt) vznikem arytmie. Buňky srdečního svalu postupně odumírají. Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Obnovení průtoku krve i po delší době může zlepšit budoucí funkci srdce. Z těchto důvodů je nutné při podezření na infarkt (bolestech na hrudi) vždy volat zdravotnickou záchrannou službu.

Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 40 let a ženy nad 50 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či špatnou životosprávu.


Příčiny aterosklerózyEditovat

Postup vzniku infarktuEditovat

 
postupný rozvoj ucpání tepny

Základní příčinou je ukládání cholesterolu do stěny tepny. Postupné zvětšování tukového plátu zužuje její průsvit. To může působit námahové potíže nazývané angina pectoris. V jednom okamžiku se začne tvořit krevní sraženina, nasedávající na tukové hmoty, aktivující krevní destičky. Tento okamžik nastává nejčastěji v klidu, často ve spánku. Jiné vyvolávající momenty, jako vystavení stresu, chladu, fyzická zátěž nebo změna počasí jsou málo časté.

PříznakyEditovat

 
Tmavě typická lokalizace bolesti, světle méně časté lokalizace

Diferenciální diagnostikaEditovat

Bolest na hrudi je přibližně ve třetině případů způsobována infarktem či příbuzným srdečním onemocněním (31 %). U dospělých jsou další dvě třetiny způsobovány poruchami trávicí soustavy (42 %) a kloubními a svalovými problémy (tzv. „od páteře“, 28 %). Malá část bolestí na hrudi je způsobena záněty, nádory a poškozením aorty.[3]

V diagnostice se nejčastěji používá elektrokardiogram (EKG), laboratorní diagnostika troponinů a/nebo echokardiografie – vyšetření srdce ultrazvukem. Dále se případně používají zátěžové testy, při nejasných případech přímo koronarografie (rentgenové vyšetření věnčitých tepen)

 
EKG příznaky - ST elevace žlutě, ST deprese modře

Tradičním diagnostickým nástrojem je elektrický záznam srdeční činnosti - elektrokardiografie. Příznakem je zejména změna úseku mezi vlnami S a T. ST úsek může být posunut vzhůru (elevace), nebo dolů (deprese). Původní striktní dělení infarktu na STEMI (elevace ST úseku na EKG) a NSTEMI (ST elevace nejsou znatelné) je v současnosti zpochybňováno. STEMI infarkt je však i nadále směrován k okamžité katetrizaci.

Laboratorní diagnostika se opírá o hladiny a dynamiku troponinů - biochemických ukazatelů porušení buněk srdeční svaloviny

První pomocEditovat

Základem je nepodcenit příznaky (zvláště u pacientů s vysokým rizikem - kouření, životospráva). Při podezření na infarkt se nesmí nemocný jakkoli namáhat (ani fyzicky, ani psychicky; dokonce i chození po bytě může být smrtící). Postiženému uvolníme těsný oděv, uložíme ho do polosedu (postižený nesmí ležet, mohlo by to rychle zhoršit jeho stav) a zajistíme přívod čerstvého vzduchu (otevřeme okno, pokud není venku smog atp.), nenecháme ho pít tekutiny, které by mohly ovlivnit jeho krevní tlak (káva, alkohol, energetické nápoje). Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu a můžeme ho nechat rozžvýkat půl tablety acylpyrinu (zastaví zvětšování sraženiny; důležité je, aby postižený nebyl alergický na acylpyrin; riziko je u žaludečních vředů)[4]. Je vhodné podat osobní léky postiženého, které obsahují nitroglycerin. V případě bezvědomí pečlivě kontrolujeme, zda postižený stále dýchá. Pokud postižený nedýchá normálně, neodkladně zahajujeme resuscitaci. [5]

LéčbaEditovat

Již v přednemocniční fázi je nutno pacientovi podat kyslík, kyselinu acetylsalicylovou a heparin. V případě potřeby také beta-blokátor, nitrát a léky proti bolesti (nejčastěji fentanyl i.v.). Pacientovi je provedeno vyšetření EKG a odebrána krev na stanovení ukazatelů myokardiální nekrózy (troponin, CK-MB mass).Každý pacient se STEMI nebo s NSTEMI s vysokým rizikem by měl být ihned indikován do PCI centra k provedení p-PCI (primární perkutánní koronární intervence; koronarografie a dle potřeby koronární angioplastika – dilatace zúžené části věnčité tepny a implantace intrakoronárního stentu). Trombolýza je pro svou menší účinnost ve srovnání s p-PCI dnes používána jen výjimečně. Další léčebnou modalitou může být vytvoření aortokoronárního bypassu na specializovaném kardiochirurgickém pracovišti.[6] Pacient s NSTEMI se středním rizikem by měl PCI podstoupit do 72 hodin.

LokalizaceEditovat

 
Ucpaná tepna (1) Poškozený okrsek srdečního svalu (2) Pravá koronární tepna (RCA) Levá koronární tepna (LCA)

Pro potřeby katetrizační léčby se rozlišují lokalizace infarktu - poškození svalu je charakteristické pro ucpání jednotlivých srdečních tepen:

  • Zadní infarkt myokardu – postihuje zadní stěnu srdečního svalu
  • Přední infarkt myokardu – postihuje přední stěnu srdečního svalu
  • Spodní infarkt myokardu – postihuje spodní stěnu srdečního svalu

Někdy se také mohou vyskytovat kombinace těchto lokalizací, jako je například: předozadní infarkt myokardu

NásledkyEditovat

  • smrt
  • aneurysma (výduť) vazivové jizvy
  • trvalé poškození srdečního svalu – zhoršení funkční kapacity srdce

PrevenceEditovat

  • Nekouřit
  • Vyhýbat se tučným a mastným jídlům
  • Pravidelně cvičit
  • Nahrazovat živočišné tuky rostlinnými
  • Mít optimální tělesnou váhu


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Medicína 2002;9(12):p.20
  2. Archivovaná kopie. www.zdrava-rodina.cz [online]. [cit. 2008-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-11. 
  3. Kontos MC, Diercks DB, Kirk JD. Emergency department and office-based evaluation of patients with chest pain. Mayo Clinic Proceedings. March 2010, s. 284–99. DOI 10.4065/mcp.2009.0560. PMID 20194155. (anglicky) 
  4. PERKINS, Gavin D. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015 Section 9. First aid [online]. European Resuscitation Council, 2015 [cit. 2017-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-28. 
  5. KOLEKTIV AUTORŮ. Standardy první pomoci. 3. vydání. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. 83 s. ISBN 978-80-87729-01-4. S. 54–55. 
  6. WIDIMSKÝ, Petr, ano. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009. S. 724–740. Cor et Vasa [online]. 2009 [cit. 2011-11-23]. Roč. 51, čís. 10, s. 724–740. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27. ISSN 1803-7712. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.