Proti všem (film)

film

Proti všem je československý hraný film natočený režisérem Otakarem Vávrou v roce 1956 na motivy stejnojmenného díla spisovatele Aloise Jiráska. Jedná se o třetí díl Vávrovy filmové husitské revoluční trilogie. Děj tohoto historického snímku, který navazuje na film Jan Žižka a celou trilogii uzavírá, se odehrává v roce 1420. Ústředním motivem filmu je zápas husitů s vojsky první křížové výpravy, v jejímž čele do Čech přijíždí dědic českého trůnu, uherský a římský král Zikmund Lucemburský. Sledujeme i rozvoj Tábora a spory mezi umírněnou stranou Jana Žižky a radikálními pikarty Petra Kániše.

Proti všem
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka109 min
Žánryhistorický
drama
Námět a scénářOtakar Vávra
Miloš Václav Kratochvíl
RežieOtakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleZdeněk Štěpánek
Gustav Hilmar
Bedřich Karen
Jan Pivec
Vlasta Matulová
Vítězslav Vejražka
Václav Voska
Jana Rybářová
Miroslav Doležal
Petr Haničinec
Vladimír Leraus
František Horák
HudbaJiří Srnka
KameraVáclav Hanuš
StřihAntonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra4. října 1957[1]
DistribuceFilmové studio Barrandov
Rozpočet25 miliónů Kčs[1]
Předchozí a následující díl
Jan Žižka
Proti všem na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj editovat

V úvodu prchají před houfem plenících táboritů probošt louňovického kláštera, tamní sakristián a mladá novicka Marta. Útočiště najdou ve tvrzi zemana Ctibora z Hvozdna, který je před pronásledovateli ochrání. Trojice tak vyvázne a stihne se ukrýt na hradě Příběnice u mocného pána Oldřicha z Rožmberka. K táboritům se při průchodu Hvozdna přidává většina obyvatel vsi a také zemanova dcera Zdena. Venkované dosáhnou Tábora a jsou zde přijati. Zdena je okouzlena jedním z táborských kněží, Janem Bydlinským.

Louňovickému proboštovi se podaří přesvědčit pana z Rožmberka, aby přistoupil na stranu krále Zikmunda Lucemburského, který se právě chystal vpadnout do Čech v čele křížové výpravy. Mladý Rožmberk se za přislíbenou finanční odměnu zavázal udeřit na oslabené město Tábor. Probošt se s touto zprávou vydává do Kutných Hor, kde před útokem na Prahu prodlívá Zikmund se svým vojskem. Na cestě se probošt setkává s Ctiborem z Hvozdna, který zamířil za svou dcerou na Tábor. Ve městě rovných začíná narůstat spor mezi táborskými kněžími požadujícími bránit se ve městě a hejtmanem Žižkou, který doporučuje vytáhnout na pomoc Praze ohrožené Zikmundovým vojskem. Kolem fanatických kněží Petra Kániše a Jana Bydlinského se začíná shromažďovat skupinka jejich posluchačů, do níž patří proti vůli jejího otce i zemanova dcera Zdena.

Louňovický probošt doráží do Kutné Hory, kde Němci házejí husity do prázdných šachet místních stříbrných dolů. Probošt zde informuje krále Zikmunda o postoji Oldřicha z Rožmberka. Za králem do Kutné Hory přijíždí také pražské poselstvo, které se zoufale snaží vyprosit u Zikmund milost. Uherský a římský král husitské vyslance odbude a donutí je tak požádat o pomoc venkovské husity a především jihočeské tábory. V Táboře po zprávě od Pražanů převáží Žižkova strana a většina zdejších husitů se hotoví k odchodu do ohrožené Prahy. Odjíždí také zeman Ctibor a jeho synovec Ondřej, avšak proti otcově vůli se ve městě spolu s Bydlinským, Kánišem a jejich lidmi rozhodne zůstat zemanka Zdena.

Proti oslabenému Táboru vytáhne pán z Rožmberka se svým vojskem, podpořeným také oddíly rakouského vévody Albrechta. V Rožmberkově vojsku je se svým strýcem také novicka Marta, louňovický probošt a sakristián. Tábor je obležen a jen stěží přesile odolává. Z Prahy tehdy přitáhne táborská jízda vyslaná na pomoc obleženému Táboru Janem Žižkou. Nečekaným útokem se husitům podaří oblehatele porazit a Tábor zachránit. Po bitvě je tábory zajat louňovický probošt a sakristián, načež jsou oba upáleni. Novicka Marta a její služebná jsou před smrtí zachráněny mladým Ondřejem z Hvozdna.

Po zažehnání primárního nebezpečí dochází v Táboře k definitivnímu rozkolu a radikálové vedení Kánišem odcházejí z města do podhradí dobytého hradu Příběnice. Spolu odcházejí také Zdena a Jan Bydlinský, kteří se do sebe zamilují. V Příběnicích Kániš poblouzní své posluchače a tito fanatici zaživa upalují zemanovu dceru Zdenu a Kánišova soka Bydlinského. Ani zeman Ctibor již svou dceru nestihne zachránit.

Ve finále celého filmu se Praha, kam již dorazili táborští a další venkovští husité, chystá na útok křižáckých vojsk, které ze tří stran svírají hlavní město. Jedinou zásobovací cestou do Prahy je stezka z Poříčské brány, která vede okolo vrchu Vítkova. Žižka proto toto strategické místo opevní a společně s nepočetným houfem jej také ubrání před obrovskou přesilou, která se Vítkov pokusí obsadit. Král Zikmund je poražen a kruciáta se rozpadá. Husité v samotném závěru slaví toto velké vítězství.

Natáčení editovat

Film Proti všem se natáčel v roce 1956 v ateliérech na Barrandově a Radotíně, kde byly snímány exteriéry.[2] Na jeho natáčení se jako historičtí a vojenští poradci podíleli také historici Jan Durdík a Eduard Wagner. Hudbu, kterou měl na starost Jiří Srnka, zařídil Filmový symfonický orchestr a Pěvecký sbor Aus-Víta Nejedlého, který řídil František Belfín. Jako vedoucí sekce kostýmů se na filmu podílel také Jiří Trnka. Natáčení probíhalo za účasti útvarů československé armády, jezdeckých klubů Svazarmu, které k filmování dodaly množství koní, a Vojensko-historického ústavu. Rozpočet 25 miliónů československých korun udělal z filmu Proti všem nejdražší snímek v tehdejší historii československého filmu.[1]

Přijetí editovat

Snímek je, podobně jako ostatní díly Vávrovy husitské trilogie, do dnešních dnů ceněn pro svou monumentální výpravu, dobové kostýmy vytvořené v krejčovské dílně na Barrandově i zdařilé bojové scény v závěru snímku. Přesto bývá tento film spolu s celou Vávrovou trilogií kritizován za svou přílišnou poplatnost režimu 50. let, schématičnost, za své budovatelské nadšení a kvůli zkreslování dějin.[3][4]

Táborští husité jsou ve snímku veskrze vykreslováni jako ctnostní zastánci komunistických ideálů. Zato jejich soupeři, tedy vysoká šlechta a král, katolická církev a čeští i zahraniční Němci, jsou podáváni jako zrádní, falešní a úskoční nepřátelé lidu, kterým jde pouze o vlastní prospěch, moc a majetek.

Ačkoliv se Vávra hájí, že ve scénáři postupoval dle Jiráskovy předlohy a Palackého konceptu dějin, je snímek přehnaně xenofobní, antiněmecký a nacionální. Patrně tomu tak bylo kvůli vlivu ministra kultury Zdeňka Nejedlého, který požadoval, aby celá husitská filmová trilogie splnila dobovou objednávku.[5]

Obsazení editovat

Zdeněk Štěpánek Jan Žižka
Gustav Hilmar Ctibor z Hvozdna
Vlasta Matulová Zdena, Ctiborova dcera
Bedřich Karen probošt louňovického kláštera
Jan Pivec římský a uherský král Zikmund
Miroslav Doležal Jan Bydlinský
Václav Voska Petr Kániš
Jana Rybářová novicka Marta
Petr Haničinec Ondřej z Hvozdna
Stanislav Neumann sakristián
Jaroslav Vojta Šimon Ohnivec
Marie Vášová Johova žena
Vladimír Ráž Tomeš, Johův syn
Otto Lackovič Ondřej, Johův syn
Rudolf Pellar Václav Koranda
Bohuslav Záhorský louňovický sedlák
Eva Jiroušková děvečka Margeta
Radovan Lukavský hejtman z Hroznějovic
Václav Špidla Oldřich z Rožmberka
Vítězslav Vejražka Václav z Dubé
Eduard Kohout Lefl z Lažan
Rudolf Hrušínský mistr Křišťan
František Horák Jan Želivský
František Leraus Šimon od Bílého lva
Světla Amortová chůva Agneška
Josef Kotapiš Pipo Spano
Blanka Waleská táborská žena

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Proti všem [online]. ČSFD [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  2. Proti všem (1957) [online]. Fdb.cz [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  3. Století kontroverzního režiséra Otakara Vávry. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2011-9-16 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online. 
  4. Mistr Vávra? Pokus o solidní pohled na zesnulou legendu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-9-18 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online. 
  5. Muž bez tváře Otakar Vávra slavil sté narozeniny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-3-1 [cit. 2013-8-20]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat