Jiří Trnka

český animátor, ilustrátor, malíř, režisér, scenárista, scénograf, sochař a vysokoškolský pedagog
Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Trnka (rozcestník).

Jiří Trnka (24. února 1912 Plzeň-Petrohrad[1]30. prosince 1969 Praha) byl český výtvarník, ilustrátor, spisovatel, sochař, scenárista, loutkář, kostýmní výtvarník a režisér animovaných filmů, jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu.

Profesor Jiří Trnka
vlevo Jiří Trnka, vpravo Václav Trojan (hudební skladatel a autor filmové hudby)
vlevo Jiří Trnka, vpravo Václav Trojan (hudební skladatel a autor filmové hudby)
Narození 24. února 1912
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. prosince 1969 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov města Plzně
Vzdělání Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma mater Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání filmový režisér, scenárista, filmový producent, spisovatel, ilustrátor, malíř, loutkoherec, animátor, pedagog, sochař a scénograf
Příbuzní Vojtěch Cepl
Vojtěch Cepl mladší
Ocenění národní umělec (1963)
Cena Hanse Christiana Andersena za ilustrace (1968)
Čestné občanství města Plzně (1990)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Čestný hrob Jiřího Trnky na plzeňském Ústředním hřbitově

Narodil se v Plzni-Petrohradu. Odmala byl v úzkém kontaktu s loutkami, které se vyráběly v jejich rodině.

V letech 19291935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zpočátku navrhoval a vytvářel kulisy pro Divadlo Spejbla a Hurvínka J. Skupy v Plzni; později v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové divadlo. Při svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvořil pro reklamní účely postavu Hurvínka. V době 2. světové války se zapojil do pražského divadelního života návrhy scén a kostýmů. V Praze žil v letech 1938–1958 v Košířích ve vile (usedlosti) Turbová, později v Humlově domě na Kampě, který zakoupil. Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratři v triku. Roku 1967 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, práci mu však znesnadňovala pokračující těžká nemoc, jíž podlehl 30. prosince 1969. Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni.

DíloEditovat

S oblibou používal ve svých filmech loutky. Mezi jeho nejznámější loutkové filmy patří Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk namluvené jeho přítelem J. Werichem a celovečerní film podle předlohy W. Shakespeara Sen noci svatojánské. Jeho dalším filmovým dílem60. let je například snímek Kybernetická babička a Ruka zpodobňující totalitu. Pro děti natočil loutkový film Bajaja a zpracoval filmovou verzi Starých pověstí českých. Se svým kolegou Břetislavem Pojarem udělal k filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera animovanou vložku.

Ilustroval desítky knih pro děti včetně pohádkové knihy Zahrada, kterou sám napsal a k níž ho inspirovala poetická zahrada na Turbové. Je příběhem pěti kluků, kteří zvědavě, ale rozechvěle otevřou starou rozvrzanou branku a vejdou do tajemné zahrady. Odhalí v ní rozličná tajemství – potkají kamenného trpaslíka, učenou velrybu, zlomyslného kocoura a pět slonů. Příběh, který má své kouzlo, poezii i humor, patří mezi díla, jež léta oslovují děti i dospělé, a je nezapomenutelný.[2]

Filmografie (režie, pokud není-li uvedeno jinak)Editovat

  • 1936 Všudybylovo dobrodružství (výtvarná spolupráce, r. Irena Dodalová, Karel Dodal, loutkový/kreslený)
  • 1945 Zasadil dědek řepu (+ námět, scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1946 Zvířátka a Petrovští (+ námět, scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1946 Pérák a SS (+ scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1946 Dárek (+ scénář, výtvarník, komb. hraný/kreslený)
  • 1947 Liška a džbán (+ scénář, výtvarník, spol. r. Stanislav Látal, kreslený)
  • 1947 Míša Kulička (výtvarník, r. Karel Baroch, Eduard Hofman, loutkový)
  • 1947 Špalíček (+ námět, scénář, výtvarník, střih; loutkový) /série krátkých filmů Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopu, Pouť, Posvícení, Betlém později uvedených pod souhrnným názvem jako celovečerní film./
  • 1948 Císařův slavík (+ scénář, výtvarník, r. hrané části Miloš Makovec; komb. loutkový/hraný)
  • 1949 Román s basou (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1949 Arie prerie (+ scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1949 Čertův mlýn (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1950 Bajaja (+ scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1951 Veselý cirkus (+ námět, scénář, výtvarník; ploškový)
  • 1951 O zlaté rybce (+ scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1951 Perníková chaloupka (výtvarník, r. Břetislav Pojar, loutkový)
  • 1952 Staré pověsti české (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1953 O skleničku víc (výtvarník, r. Břetislav Pojar, loutkový)
  • 1953 Jak stařeček měnil, až vyměnil (+ scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1954 Kuťásek a Kutilka - Jak ráno vstávali (+ scénář, výtvarník)
  • 1954 Dva mrazíci (+ námět, scénář, výtvarník; komb. loutkový/ploškový)
  • 1954 Osudy dobrého vojáka Švejka I. - Z Hatvanu na hranice Haliče (+ scénář, výtvarník; komb. loutkový/ploškový)
  • 1955 Osudy dobrého vojáka Švejka II. - Švejkovy nehody ve vlaku (+ scénář, výtvarník; komb. loutkový/ploškový)
  • 1955 Osudy dobrého vojáka Švejka III. - Švejkova budějovická anabase (+ scénář, výtvarník; komb. loutkový/ploškový)
  • 1955 Spejbl na stopě (výtvarník, r. Břetislav Pojar; loutkový)
  • 1955 Cirkus Hurvínek (+ scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1957 Paraplíčko (výtvarník, r. Břetislav Pojar; loutkový)
  • 1958 Proč UNESCO (+ námět, scénář, výtvarník; kreslený)
  • 1959 Sen noci svatojanské (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1959 Bombomanie (výtvarník, r. Břetislav Pojar; kreslený)
  • 1960 Půlnoční příhoda (výtvarné návrhy, r. Břetislav Pojar; loutkový)
  • 1961 Vášeň (+ námět, scénář, výtvarník, loutkový)
  • 1962 Kybernetická babička (+ scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1964 Archanděl Gabriel a paní Husa (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1965 Ruka (+ námět, scénář, výtvarník; loutkový)
  • 1966 Blaho lásky (výtvarník, r. Jiří Brdečka; kreslený)

Spolupráce v hraném filmu:

OceněníEditovat

ZajímavostiEditovat

Jako jeden z mála ilustrátorů vůbec, ne-li jediný na světě kreslil pravou, levou i oběma rukama. Ovšem k psaní používal ruku pravou.

Knižní tvorbaEditovat

  • TRNKA, Jiří. Zahrada. 1. vyd. Ilustroval Jiří Trnka. Praha: SNDK, 1962. 109 s.
  • TRNKA, Jiří. Zahrada. [7.] vyd., [ve Studiu trnka] 1. vyd. Ilustroval Jiří Trnka. Praha: Studio trnka, 2008. 110 s. ISBN 978-80-87209-15-8.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň (U panny Marie)
  2. Dle anotace v Databázi NK ČR k 5. vyd. (1990).

Externí odkazyEditovat