Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů
seznam na projektech Wikimedia
V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Olomouc_-_model.jpg/277px-Olomouc_-_model.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Olomouc_letecky_3.jpg/276px-Olomouc_letecky_3.jpg)
Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:
- areál Olomouckého hradu (1962) s katedrálou svatého Václava, Zdíkovým palácem a budovami kapitulního děkanství
- klášter Hradisko (1995)
- proboštský kostel svatého Mořice (1995)
- soubor barokních kašen a sloupů – sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup (1995)
- vila Primavesi (2010)
- Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie (2018).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Pevnost_olomouc_mapa_2.jpg/276px-Pevnost_olomouc_mapa_2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/South_view_of_Doln%C3%AD_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_street_in_Olomouc%2C_Olomouc_District.jpg/276px-South_view_of_Doln%C3%AD_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_street_in_Olomouc%2C_Olomouc_District.jpg)
Románská architektura (a starší)
editovat- Základy římského pochodového tábora z období Markomanských válek v městské části Neředín. Jednalo se o přechodný tábor pravděpodobně pro část X. legie, která operovala za císaře Marka Aurelia z Vindobony a římské vojenské pevnosti u Mušova při snaze o vytvoření nové provincie Marcomannie.
- Původní biskupský románský kostel sv. Petra v Olomouci (Podle tradice až z 9. stol., původní místo stavby nejasné, historické záznamy a přibližná lokace, bez archeologického potvrzení)
- Základy kostela svaté Maří Magdaleny na Olomouckém hradě (pol. 11. stol., objeven při archeologickém průzkumu a dnes součástí Arcidiecézního muzea)
- Původní kaple sv. Michala, existují písemné zmínky, ale nikdy neobjeveny archeologické důkazy. (Podle tradice až z 10. stol.)
- Zdíkův palác (1130, dříve známý jako Přemyslovský)
- Okrouhlá obytná hláska z poloviny 12. století při Olomouckém hradě, jednalo se o první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa. Dnes se v ní nachází barokní kaple sv. Barbory.
- Základy a část půdorysu dnešní katedrály sv. Václava vycházejí z původní baziliky z roku 1141. Při přestavbě na konci 19. stol. byla objevena i původní románská krypta a podle tehdejších záznamů byla kvůli statice zasypána.
- Základy kostela z 12. století, objevené při rekonstrukci Dolního náměstí (kostel měl zachovanou terakotovou dlažbu a součástí byli i základy kostela sv. Markéty z roku 1417. Oboje zanikli kolem roku 1520.
- Základy kaple na nádvoří dnešního Národního domu z 12. stol. (neznámá zasvěcení)
- Základy kostela u křížení Wurmovy a 1. Máje (dohady o původním kostelíku Panny Marie na Předhradí)
- Základy románského domu pod OD Prior. (budova z přelomu 12. a 13. stol. objevena při stavbě v 70 letech, kvůli nátlaku na čas při stavbě OD byli základy podbetonovány a přesunuty do depozitáře NPÚ)
Gotická architektura
editovat- Proboštský farní kostel sv. Mořice – (první stavba z roku 1257, dnešní podoba 1412)
- Klášterní kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (klášter Voršilek, postaven pravděpodobně 13. stol.)
- Klášterní Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici (klášter Dominikánů, postaven 1468)
- Kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně (postaven pravděpodobně 13. stol.)
- Radnice na Horním náměstí (1410 jako provizorně dřevěná, 1420 jako jednopatrová zděná, 1443 dokončena patrová stavba s věží)
- 1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
Kostel sv. Mořice - 1529 - východní portál s Jagellonskými erby
- 1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
- Kostel a dominikánský klášter sv. Michala (archanděla)
- Kostel sv. Michala původně z 13. stol., v roce 1707 až na základy vystavěn nově. (Dle tradice byli kostely sv. Michala zakládány na pohanských svatyních, stejný případ se uvažuju i v Olomouci)
- Kaple sv. Alexeje (1380, údajně založena pánem Václavem z Doloplaz)
- Křížová chodba (1380 severní a východní křídlo, 1398-1404 jižní a západní křídlo)
- Olomoucký hrad
- Křížová chodba ve Zdíkově paláci (pol. 14. stol.)
- Kaple sv. Jana Křtitele (1435–1441)
- Katedrála sv. Václava (střední trakt z roku 1204 a 1266)
- Loretánská kaple (původně Cyrila a Metoděje ze 14. stol.)
- Sakristie (původně kapitulního refektář z 2. pol. 13. stol.)
- Olomoucké hradby, značná část opevnění (především na severní straně, Bezručových sadech a v Parku pod Domem)
- některé domy se zachovanými gotickými prvky
- Wurmova 1 (stará radnice, raně gotické a pozdně gotické zdivo sklepa a přízemí)
- Wurmova 5 (gotické sklepy zadního traktu, u stejného traktu gotické přízemí i konzoly držící další patro, ze strany hradeb zachovaná gotická věž)
- Wurmova 11 (zadní křídlo na gotické hradbě s gotickými sklepy)
- Křížkovského 6 (gotické sklepy, část přízemí a ostění jednoho okna)
- Křížkovského 12 (gotické sklepy, část kaple a některá ostění)
- Ostružnická 4 (gotické sklepy a hmota, niky v prvním patře fasády s gotickými malbami)
- Opletalova 1 - Dietrichsteinský palác (gotické sklepy tří původních domů, část loubí)
- Panská 1 (gotické sklepy, přízemí a arkýř)
- Dolní náměstí 46 (gotické sklepy, část přízemí a dnes zazděné loubí)
- Dolní náměstí 9 - U zeleného věnce (gotické sklepy, přízemí s klenbami a celé loubí)
- Dolní náměstí 7 - U bílé růže (gotické sklepy, část zadního objektu s klenbami a ostěním)
- Dolní náměstí 1 - U zlatého jelena (gotické sklepy, část přízemí a klenby)
- Horní náměstí 12 - U černého psa (gotické sklepy, dispozice a kaple v prvém patře objektu)
- Horní náměstí 15 - U zlaté hvězdy (gotické sklepy s portálem, přízemí a část loubí)
- a mnohé další
-
Radnice Olomouc
-
Gotický radniční portál s Jagellonskými erby
-
Gotický arkýř kaple sv. Jeronýma
-
Unikátní gotická klenba v kapli
-
Gotický kostel sv. Ondřeje
-
Gotický kostel sv. Kateřiny
-
Interiér kostela v Sokolské ulici s gotickými malbami
-
Gotická křížová chodba ve Zdíkově paláci
Renesanční architektura a Manýrismus
editovat- Edelmannův palác na Horním náměstí (1572 - bohatě zdobený palác, klenby, ostění a dva portály)
Hauenschildův palác s nádherným arkýřem - Žerotínský palác (1588 - hmota, klenby, portál a detaily)
- Biskupský palác (1540, první čtyři křídla - jižní)
- Kanovnické rezidence
- Wurmova 11 (Zadní část křídel s mnoha renesančními prvky)
- Křížkovského 6 (Hmota objektu a na nádvoří dochované sgrafito)
- Křížkovského 12 (Hmota objektu a ostění oken a dveří)
- Kostel sv. Mořice (přístavby)
- hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu
- schodišťová věžička
- Radnice Olomouc (přístavby)
- Lodžie do sálu městské rady (někdy považována za Manýristickou)
- Nový ochot a zvýšená střecha u věže
- Olomoucký hrad
- Manýristický kaple sv. Stanislava při katedrále
- Nové Purkrabství (centrální část dnešního Arcidiecézního muzea)
- Městský dům - Školní 3 (renesanční sklep, arkýř na fasádě objektu, kamenné ostění oken)
- Městský dům - Mariánská 5 (hmota, dispozice, klenby a arkýř)
- Městský dům - U Hradeb 2 (z velké části renesanční dům se zachovalou černou kuchyní)
- Městský dům - Žerotínovo náměstí 3 (hmota, klenby, sklepy a část sgrafita)
- Městský dům - Žerotínovo náměstí 12 (hmota a mázhauz)
- Městský dům - 28. Října 15 (sklepy, hmota a portál 1588)
- Městský dům - Purkrabská 8 (sklepy, klenby a portál 1583)
- Městský dům - Purkrabská 10 (sklepy, klenby a fasáda)
- Městský dům rytíře Podstatského - Riegrova 3 (hmota, fasáda, arkýř a bohaté ostění)
- Městský palác Prombergrova knihtiskárna - Opletalova 1 (hmota, klenby, arkýř, portál 1590 a pod omítkou sgrafito)
- Městský palác U zlatého kříže - Panská 1 (hmota, arkýř)
- Městský palác U zlatého jelena - Dolní náměstí 1 (arkýř, loubí, mázhauz, klenby a na zadním traktu ostění oken)
- Městský palác U Zlatého Beránka - Univerzitní 2 (klenby a hmota)
- některé další domy se zachovanými renesančními arkýři
- Dolní náměstí 14
- Dolní náměstí 49
- některé další domy se zachovanými renesančními portály
- Horní náměstí 12 (portál 1597)
- Horní náměstí 13 (portál 1583)
- Ostružnická 3 (portál 1598)
- Ztracená 10 (portál 1585)
- Mnoho dalších domů má dodnes zachované renesanční prvky či hmotu.
Baroko
editovat- sloup Nejsvětější Trojice
- Mariánský sloup (Morový sloup)
- kašny v Olomouci
- socha svatého Floriána před kostelem svatého Michala. Sochu v roce 1728 vytvořil Jan Jiří Schauberger, podstavec vytvořil Václav Render
- kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí – první větší barokní stavba v Olomouci
- Arcibiskupský palác raně barokního stylu
- soubor barokních kanovnických rezidencí na olomouckém Předhradí
- jezuitský konvikt s kaplí Božího Těla
- kostel Panny Marie Sněžné
- Klášter Hradisko
- dominikánský klášter
- kostel sv. Michala
- kaple sv. Barbory na základech románské okrouhlé hlásky
- Petrášův palác na Horním náměstí s gotickým jádrem a renesanční a barokní přestavbou
- Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791
- bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka
- bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
Rokoko
editovat- Městský palác s rokokovou fasádou (Dolní náměstí 47)
- Městský dům s rokokovou fasádou (1. máje 22)
Klasicismus
editovatHlavní článek: pevnost Olomouc
- bastionová barokní pevnost a fortová pevnost (Olomouc a okolí)
- Terezská brána je kryta zeleným drnem
- Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů roku 1895 (obrázek)
- Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí (obrázek)
- Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
- Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
- Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
- Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody (obrázek)
Empír
editovat- Moravské divadlo - empírová stavba z roku 1830, monumentální fasáda s úpravami 1940 (Horní náměstí č. 22)
- Městský palác "dříve Modrý či Velitelský" - empírová stavba s gotickými základy (Horní náměstí 20)
- Městský palác Krajinská lékárna - empírový fasáda na domě starší hmoty (Horní náměstí 10)
- Městský palác U zlatého pelikána, nověji U Salvatora - empírový reliéfem (Dolní náměstí 51)
- Špitál sv. Ondřeje - empírová fasáda na starší různorodé hmotě (Kateřinská 8)
- Zahradní altán I. P. Pavlova - empírová stavba při zaniklém objektu, dnes součástí FNOL
- Empírové vstupní portály
- Riegrova 3
- Žerotínovo náměstí 9
Historismus a Romantismus
editovatNeorománská a neobyzantská architektura
editovat- soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
- synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
- pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu v roce 1939
Neogotická architektura
editovat- katedrála svatého Václava – neogotická přestavba podle návrhu architekta Gustava Meretty
- Červený kostel – novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)
- Pöttingeum – bývalý Ústav hraběte Pöttinga na rohu Palackého a Pöttingovy ulice, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší
Neorenesanční architektura
editovat- Národní dům - 8. května 21, arch. Karel Starý starší (1887-1888), novostavba
- Rodinný dům Willibalda Müllera - Dvořákova 3, arch. Johann Aulegk (1886), novostavba
- Vila dr. Šrota - tř. Spojenců 20, arch. Ladislav Skřivánek (1923-1924), novostavba
- Justiční palác, dnes okresní soud - tř. Svobody 16, arch. Alexandr von Wielemanns a Josef Karásek (1896-1901), novostavba
- Mayův a Dietrichsteinský palác - Horním náměstí 9 a Opletalova 1 (1890), novostavba a přestavba
- Vila bratrů Mayů - Olomouc-Hejčín, arch. Jakobem Gartnerem (1892), novostavba
- Komenium - 8. května 29, arch. Vincenze Kühna a Augusta Krumholze (1870-1874), novostavba
- součástí i svou výzdobou unikátní Komenského sál Mayův a Dietrichsteinský palác - Horním náměstí 9 a Opletalova 1, arch.
- Domy s neoklasicistní přestavbou fasády
- Ostružnická 7
- Dolní náměstí 46
- Dolní náměstí 40 (masné krámy)
Neobarokní architektura
editovat- Budova Salesiana - Žerotínově náměstí 2, arch. Jaroslav Kovář starší, novostavba
- Arcibiskupská konzistoř - Biskupském náměstí 2, arch. Jaroslava Kováře st., přestavba
- Kaple sv. Jana Sarkandra - arch. Eduard Sochor, kombinace pozdního neobaroka a secese (1909–1912), radikální přestavba
Ostatní historizující stavby a urbanistické celky
editovat- Soubor vil na Vídeňské od Jakoba Gartnera
- Vila Eduarda Hamburgera, německá novorenesanční stavba (1895)
- Vila Wilhelma Briesse, severská novorenesanční stavba (1896)
- Vila Josepha Bermanna, neobarokní stavba (1896)
- Vila Ignáce Briesse, neogotická stavba (1896)
- Vila Hanse Passingera, neorokoková stavba (1898)
- Domská čtvrť (1878-1890)
- 24 převážně nájemních domů
- Úřední čtvrť (1883-1918)
- přes 100 domů různých stylů a typů (mix zástavby vil a nájemních domů)
- Rozšiřování podél Masarykovy a Komenského ulice (1896-1911)
- 39 domů různých stylů a typů (převládají nájemní domy)
- Olomoucká "Ringstraße" (1882-1915)
- 88 domů různých stylů, zaměření a typů (mix kancelářských, společenských a reprezentativních budov spolu s vilami a nájemními domy)
Secesní architektura
editovat- Městský dům - Dolní náměstí 26 (1900)
- Městský dům - Dolní náměstí 23, arch. Karel Starý starší (1900)
- Nájemní dům tř. Spojenců 3 - arch. Czeschner Heinrich, geometrizujícímu secese (1902-1903)
- Nájemní dům Resslova 5 - arch. Karel Knob a Karel Starý mladší, inspirace O. Wagnera (1903-1904)
- Vila Primavesi - arch. Franz von Krausse a Josef Tölka, spojení vídeňské a anglické secese (1905-1906)
- Nájemní dům tř. Svornosti 14 - arch. Franz Langer, pozdní vídeňská secese (1908)
- Dům U Smékalů - Riegrově 10, arch. Jaroslav Kovář starší (1910-1911)
- Městský dům - Riegrova 24, arch. Jaroslav Kovář starší, pozdní secese pražské provenience (1911)
- Vila Elly Krickové - tř. Spojenců 10, arch. Heinrich Czeschner (1911)
- Vila Antonína a Ludmily Hofmanových - Resslova 20, arch. Karel Starý mladší, pozdní secesi pražské provenience (1911-1912)
- Nárožní dům s kinem Edison - nám. Národních hrdinů 1 (1913)
- Dům manželů Bubeníkových - Ostružnická 25, arch. Bohumil Vodička a Josef Juránek, organické secese a reliéfní postava Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka (1914)
- Vila arch. Jana Lošťáka - pozdně secesní stavba s romantickými prvky, ovlivněný anglickým typem rodinného bydlení (1920)
- Dům A. Kožušníka - Slovenská 6
- Městský dům - Panská 5, geometrizující secese
- Městský dům - 1. máje 9
Moderní slohy 1. pol. 20. století
editovatKubismus a Rondokubismus
editovat- Společenský dům manželů Donáhtových (MUO) - arch. J. Kováře st., kombinace neo-klasicismu a kubismu s reliéfy od Moritze Laua (1915-1920)
- Vila Františky Lipčíkové - Brněnská 80, arch. Rudolf Stockar, kubismus (1918–1919)
- Budova bývalé Moravskoslezské banky - Denisova 10, arch. Jaroslav Kovář starší, rondokubismus s freskami a sgrafity od Jano Köhlera (1922–1923)
- Obytný komplex - kpt Nálepky 4 a 6, Dukelská 19 a Wanklova 14, rondokubismus (1925)
Neoklasicismus a Monumentalismus
editovat- Sbor Českobratrské církve evangelické - Husova ulice, arch. Otto Kuhlmann (1920)
- Husův sbor - arch. Huber Aust (1925–1926)
- Mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války - arch. Hubert Aust (1926)
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje - Olomouc-Hejčín, arch. Ladislav Skřivánek (1929-1932)
- Vila Otto Zweiga - tř. Spojenců 16, arch. Franz Kuhn, neoklasicismus (1931-1932)
- Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna - Vídeňská 14, arch. Hans Stratil, sloh konstruktivní neoklasicismus (1932)
- Vila Hanse a Else Stratilových - Čajkovského 17, arch. Hans Stratil, neoklasicismus (1933)
- Hlavní nádraží Olomouc - arch. Antonín Parkman (1936)
- Okresní úřad (dnes poliklinika) - tř. Svobody 32, arch. Klaudia Madlmayer (1937)
- Sborové velitelství (dnes Pdf UP) - Žižkovo náměstí 5, arch. Klaudia Madlmayer (1938)
Modernismus 20. a 30. let 20. století
editovat- Vila Julia Pelikána - Na vozovce 21, arch. Josef Štepánek, ovlivněná neoplasticismem (1924–1925)
- Okresní nemocenská pojišťovna (SPEA) - náměstí Národních Hrdinů 2, arch. Jindřich Kumpošt (1925–1927)
- Vila Vladimíra Müllera - Černochova 6, arch. Paul Engelmann, ve stylu loosovského purismu (1927)
- Vila Wilhelma Giebela - Na Šibeníku 26, arch. Karl Fischer, ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi (1928)
- Vila Roberta Schneidera - Černochova 10, arch. Berty Vojtěch Ženatý, typizovaný rodinný dům amerického stylu (1930–1931)
- Ve stejném stylu, ale v jiné podobě i vila Vlkova 185/16 a Na Struze 97/3
- Dům Pozemkového ústavu - Horním náměstí 11, arch. Klaudius Madlmayr (1932)
Funkcionalismus
editovat- Husův sbor v Olomouci-Hodolanech - (1926-1927)
- Krematorium na Ústředním hřbitově Olomouc-Neředín - arch. Alois Šajtar (1931–1932)
- Obchodní dům Baťa - Riegrova 1, arch. Vladimír Karfík (1931-1932)
- Administrativní a skladištní budova ASO - Legionářská 7, arch. Bohumír F. A. Čermák (1931–1935)
- Vila Josefa Andera - Dvorského 36, arch. Bohumír F. A. Čermák (1933 - 1934)
- Vila Pauly a Hanse Briessových - Na vozovce 12, arch. Jacques Groag (1933-1935)
- Vila Rudolfa Seidlera - Václavkova 2, arch. Jacques Groag (1935)
- Nakládalova vila - Polívkova 35, arch. Lubomír Šlapeta (1936)
- Vila Františka a Ludmily Kousalíkových - Na vozovce 33, archt. Lubomír Šlapeta (1936)
- Obchodní dům ASO - arch. Bohumír F. A. Čermák (1938-1939)
- Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře - arch. Jan Komrska (1938–1940)
Architektura 2. pol. 20. století
editovatSocialistický realismus (Sorela) a výstavba 50. let
editovat- Sídliště n. p. Báňské a hutní společnosti - Matuchova 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16 18 a Erenburgova 34, 36, 38, 40, 42 (1948)
- Sídliště 1. pětiletky - Norská (1951)
- Obytný ansámbl Kreml - Milady Horákové 19, 21 a 23, Kaštanová 16 a 27, Kpt. Nálepky 11 a 13, Charkovská 4, 6 a 8 (1952)
- Obytný ansámbl Wolkerova - (1954)
- Komplex Moravstav - Blanická 19 (1954)
- Bytový komplex Dvořákova - (1954)
- Gymnázium Hejčín - (1956)
- Bytový komplex Ladova - (1958)
- Panelový dům G40-1 první v Olomouci s prvky Socialistického realismu - Vejdovského 1 a 3, Božetěchova 4 a 6 (1958)
- Bytový komplex s Černým domem, konec Masarykovy ulice - Masarykova tř. 47-60 a Jeremenkova 30 a 32 (1959)
- Teoretické ústavy Lékařské fakulty UP - arch. Jiří Kroha a Václav Roštlapil (1950–1961)
- Umělecká architektonická díla
- Přestavba olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
- Památník Rudé armády v Čechových sadech z roku 1945 – pravděpodobně první stavba socialistického realismu v Česku.
- Pomník Lenina a Stalina na bývalém náměstí VŘSR (dnešní Palachovo náměstí) na místě někdejší synagogy – odstraněn v roce 1990
- Úpravy interiéru hlavního nádraží se sgrafitem Wilhelma Zlamala (1960)
Bruselský styl a Neofunkcionalismus
editovat- Hotelový dům s malometrážními byty - arch. trio T. Černoušek, K. Dolák a J. Zrotal (1963)
- Pavilony A (před modernizací), E, G a H - arch. Petr Brauner, bruselský styl (1973)
- Věžový panelový dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova (výška 59,10 m) - arch. Petr Brauner (1973)
- Budova ředitelství Jednoty na tř. Svobody - (1974)
- dnes prochází radikální přestavbou na byty
Brutalismus
editovat- Obchodní dům Prior na ulici 28. října - arch. Jan Melichar (1972–1982)
- dnes po modernizační přestavbě zachována pouze jižní strana
Postmoderní architektura a 90. léta
editovat- Hotel Gemo na Třídě Svobody - arch. Petr Brauner, postmoderna (1994)
- Správní budova povodí Moravy - arch. duo Hrůša a Pelčák, styl české přísné architektury (1995)
- Obytný dům Pyramida na Okružní ulici - studio Artera ateliér, postmoderna (1999)
- Nástavba teplárny Olomouc - arch. Petr Brauner, futurismus (1999)
- Finanční úřad a obytný dům na Lazcích - arch. Petr Brauner (1999)
- Přestavby 90 let
- OD SENIMO
- Café Mahler
- Obchodní pasáž Horní nám. a tř. Svobody
Architektura 21. stol. (současnost)
editovatArchitektura nového milénia
editovat- Komplex RCO - arch. Stavoprojekt Olomouc a. s. (2003)
- Polyfunkční dům „Ušák“ - ateliér BONMOT, pozdní postmoderna (2004)
- Přírodovědecká fakulta UP Olomouc - studio M1 architekti (2006)
- Centrum ekologických aktivit Sluňákov - Projektil Architekti (2006)
- Vila na Sile - studio C+HO_aR (2007)
- Pobočka Krajského soudu v Ostravě - studio Ateliér-r (2007)
Architektura současnosti
editovat- Urbanistický projekt Šantovka District od společnosti Redstone
- Obchodní centrum Šantovka - britské studio BENOY (2013)
- Envelopa Office Center - studio Acht (2019-2021)
- Bytový komplex Šantovka Living - studio STOPRO (2023-2025)
- Multifunkční areál Šantovka District - britská kancelář StudioN (2024-2026)
- Nerealizovaný projekt Šantovka tower - britské studio BENOY (neznámé zahájení)
- Urbanistický komplex BEA
- Výšková budova BEA - arch. Ladislav Opletal (2010-2013)
- BEA campus - Alfaprojekt Olomouc (II. etapa 2022, III. etapa 2023, IV. etapa 2024)
- Projekty FNOL a UP
- Ústav molekulární a translační medicíny při FNOL - Ateliér-r (2010-2012)
- Přístavba Pdf UP - Ateliér-r (2012-2013)
- Dostavba Teoretických ústavů LF UP - H2O group (2013)
- Aplikační centrum BALUO FTK UP - Ateliér-r (2014-2016)
- Nová II. interní klinika FNOL - arch. Adama Rujbra (2020)
- Nová budova pro LF a FZV UP - Ateliér Velehradský (2024-2026)
- Silo Tower - studio ZLAMAL (2014)
- Dostavba Slovanského gymnázia - Ateliér-r (2012-2013)
- Vila Park Tabulový vrch - CHYBIK + KRISTOF (2019-2025)
- Obnova Červeného kostela - ateliér-r (2023)
- Architektonicky zajímavé přestavby
- CMTF UP Kateřinská 17 - ječmen studio (2019)
- Masarykova 50 - MASPARTI (2021)
- Výstavní sál v podkroví Arcidiecézního muzea Olomouc - Šépka architekti (2023)
- Konverze obchodního domu na budovu Českého rozhlasu Olomouc - ATELIER 38 s.r.o. (2022)
- Vila Wellnerova 19 - StudioPAB (2021)
- Telegraph - ječmen studio (2021)
- Úprava klášterní kaple Mariánská 11 - Vojtěch Jemelka a Jan Mléčka (2015)
Lidová architektura
editovat- kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
Replika dřevěné zvonice v Bezručových sadech
Regionalistická architektura
editovat- Rodinný dům Jana Mišauera z roku 1939 v ulici Skřivánčí 23, architekt: Lubomír Šlapeta
- Vila Bohumíra Dvorského z let 1948–1949 v ulici Dvorského 1, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Karel Dudych
Seznam dalších významných staveb
editovatVily
editovat- Vila Eduarda Šrota z let 1923–1924 v ulici třída Spojenců 20, architekt: Ladislav Skřivánek
- Vila Josefa Andera z let 1933–1934 v ulici Dvorského 36, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Bohumír F. A. Čermák
Paláce a domy
editovat- Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
- Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
- Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
- Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
- Podštatského palác (Ztracená č. 2)
- Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
- Dům U černého psa (Horní náměstí)
- Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
- Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
- čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
- císařská pošta (Horní náměstí 26)
- první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
- Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
- Spannerův dům (ul. 8. května 22)
- budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
- bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
- dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
- masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
- třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
- tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
- Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
- domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
- bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
- vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)
Jiné
editovat- bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
- první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
- druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
- část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
- Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
- bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
- bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
- bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
- Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
- Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
- Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
- Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
- Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
- Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8
Filmové záznamy
editovat- Šumná Olomouc (1996)
- film Bloudím (2006)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam objektů v městské památkové rezervaci Olomouc
- Rekonstrukce Dolního náměstí: více světla, méně aut
- rekonstrukce Olomouckého hradu kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.