Otevřít hlavní menu

Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů

seznam na projektech Wikimedia
Městská památková rezervace – model historické části města přidaný na Horní náměstí během jeho úprav v letech 1998–2001
Část centra Olomouce s Horním náměstím

V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).

Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO. Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem, měšťanské a šlechtické paláce, mnoho významných kostelů a další. V Olomouci jsou kostely katolické, pravoslavné, husitské i evangelické, a byla zde i synagoga. Na architektonických plánech města se podílel např. Camillo Sitte a další.

Románská architekturaEditovat

  • Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác)
  • barokní kaple svaté Barbory v Olomouci stojí na románských základech hlavní věže olomouckého hradu. Jednalo se o okrouhlou obytnou hlásku z poloviny 12. století, první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa.
  • kostel z 12. století, jehož základy byly objeveny pod dlažbou Dolního náměstí v blízkosti dnešní Neptunovy kašny

Gotická architekturaEditovat

 
Křížová chodba ve Zdíkově paláci

Renesanční architekturaEditovat

  • měšťanské domy
    • „U zlatého beránka“ (Denisova ul. 28)
    • měšťanské domy (Dolní náměstí 16, 17, 18, 19, 21, 22 a 23, Purkrabská 5 a 6)
    • renesanční měšťanské domy s barokním průčelím (ul. 8. května 35 a 37)
    • domy s renesančními arkýři (Dolní náměstí 49, 13, 14)
    • renesanční arkáda v zadním dvoře domu (Dolní náměstí 6)
    • mnoho domovních portálů na měšťanských domech

Barokní architekturaEditovat

Barokní a klasicistní pevnostní architekturaEditovat

 
Plán hradeb města Olomouce z roku 1686 ukazuje obranu pevnostního města. Později v 18. století se obranné stavby ještě rozšířily

Hlavní článek: pevnost Olomouc

RokokoEditovat

  • dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)

Klasicismus a empírEditovat

 
Dveře klasicistního stylu na domě U zlaté štiky

Historismus 19. stoletíEditovat

Neorománská a neobyzantská architekturaEditovat

  • soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
  • synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
  • pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu teprve v roce 1939

Neogotická architekturaEditovat

Neorenesanční architekturaEditovat

 
Neorenesanční budova Komenia

Neobarokní architekturaEditovat

  • Budova Salesiana na Žerotínově náměstí 2, návrh Jaroslav Kovář starší
  • Přestavba Arcibiskupské konzistoře na Biskupském náměstí podle návrhu Jaroslava Kováře st.
  • Sarkandrova kaple (kaple sv. Jana Sarkandra) z let 1909–1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Na místě nejdříve stálo městské vězení s mučírnou a potom barokní kaple z roku 1721. Zejména v interiéru kaple se již vyskytují secesní prvky.

Secesní architekturaEditovat

 
Secesní mozaika ve vchodu vily Primavesi
 
Secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10

Architektura 20. stoletíEditovat

Neoklasicismus a monumentalismusEditovat

KubismusEditovat

 
Rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky s freskami a sgrafity od Jano Köhlera

Modernismus 20. a 30. let 20. stoletíEditovat

  • vila Julia Pelikána (obrázek ovlivněná neoplasticismem z let 1924–1925 v ulici Na vozovce 21, architekt: Josef Štepánek
  • Okresní nemocenská pojišťovna (dnes sídlo SPEA) na náměstí Národních Hrdinů 2 z let 1925–1927, architekt Jindřich Kumpošt
  • Vila Wilhelma Giebela ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi z roku 1928 v ulici Na Šibeníku 26, architekt: Karl Fischer
  • Vila Roberta Schneidera – typizovaný rodinný dům amerického stylu z let 1930–1931 v ulici Černochova 10, architekt: Berty Vojtěch Ženatý
  • Vila Vladimíra Müllera ve stylu loosovského purismu z roku 1927 v ulici Černochova 6, architekt: Paul Engelmann
  • Dům Pozemkového ústavu na Horním náměstí 11 (dnes zde sídlí kavárna Mahler) z roku 1932 – architekt Klaudius Madlmayr

FunkcionalismusEditovat

 
Budova krematoria
  • Nakládalova vila na ulici Polívkova 35 z roku 1936 – projektoval Lubomír Šlapeta
  • Vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
  • administrativní a skladištní budova ASO na Legionářské ulici z let 1931–1935
  • obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931–1932, architekt: Vladimír Karfík
  • Vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
  • Vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933–1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag
  • Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska, 1938–1940

Socialistický realismusEditovat

Bruselský styl a neofunkcionalismusEditovat

BrutalismusEditovat

Postmoderní architekturaEditovat

  • obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
  • hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
  • obytný dům Pyramida v Okružní ulici
  • interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 – architekt Otto Schneider

Minimalismus a současná architekturaEditovat

 
Vila na sile

Lidová architekturaEditovat

  • kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
  • dřevěná zvonička z roku 1920, přenesena 1969 (Bezručovy sady)

Regionalistická architekturaEditovat

Seznam dalších významných stavebEditovat

VilyEditovat

Paláce a domyEditovat

 
Bývalý dominikánský klášter, dnes kněžský seminář Teologické fakulty Univerzity Palackého
  • Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
  • Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
  • Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
  • Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
  • Podštatského palác (Ztracená č. 2)
  • Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
  • Dům U černého psa (Horní náměstí)
  • Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
  • Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
  • čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
  • císařská pošta (Horní náměstí 26)
  • první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
  • Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
  • Spannerův dům (ul. 8. května 22)
  • budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
  • bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
  • dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
  • masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
  • třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
  • tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
  • Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
  • domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
  • bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
  • vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)

JinéEditovat

  • bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
  • první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
  • druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
  • část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
  • Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
  • bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
  • bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
  • bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
  • Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
  • Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
  • Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
  • Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
  • Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8

Filmové záznamyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat