Otevřít hlavní menu

Krematorium v Olomouci

krematorium v olomouckém kraji

Krematorium v Olomouci se nachází v městské části Neředín na ústředním hřbitově. Spolu se hřbitovem a ostatními stavbami je krematorium chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Krematorium v Olomouci-Neředíně
Krematorium v Olomouci
Krematorium v Olomouci
Základní informace
Sloh Funkcionalismus
Architekt Alois Šajtar
Výstavba 19311932
Poloha
Adresa třída Míru 104, Olomouc-Neředín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11219/8-3863 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Místní odbočka spolku Krematorium vznikla v Olomouci již roku 1920. O dva roky později se městské zastupitelstvo pokusilo zřídit krematorium adaptací kaple, která byla v majetku města, a uvažovalo o zadání tohoto projektu Pavlu Janákovi. K tomu nedošlo, protože se proti záměru postavily olomoucké farní úřady, které poslaly stížnost Zemskému úřadu.[1]

Prosadit stavbu samotného krematoria ve městě, kde sídlí katolické arcibiskupství, se podařilo až roku 1927. Město ustoupilo od adaptace kaple, zakoupilo pozemky u městského hřbitova v Neředíně a vypsalo soutěž. Zadaný rozpočet byl snížen na minimum, což pomohlo funkcionalistickým návrhům – levná stavba, minimální zařízení schopné provozu a další úsporné, minimalistické funkce.[1]

Mezi navrhovanými projekty byly kromě vítězného návrhu Aloise Šajtara také návrhy od Jana Gillara a Pavla Janáka. Stavba byla realizována v letech 1931–1932 a půjčkou na ni přispěl spolek Krematorium. Stavbu provedl olomoucký stavitel Jan Hublík, technické zařízení dodal olomoucký inženýr Julius Schmalz.[1]

ExteriérEditovat

Kvádr obřadní budovy je tvořen železobetonovou konstrukcí s vyplněným zdivem. Vertikální pilíře a okenní pásy jsou v kontrastu s horizontálními přístavky kolumbária. Kolumbárium bylo později nahrazeno lehkým sloupovým ochozem. Při rekonstrukci krematoria došlo k opětovnému obložení celé budovy modrošedými keramickými kachli.[1]

InteriérEditovat

Světlemodré stěny jsou v kontrastu s tmavomodrým stropem. Skladbu doplňují černé železobetonové rámy a skla čelní vitráže s ptákem Fénixem, kterou navrhl Josef Kaplický.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Svobodová, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. S. 106–111.

LiteraturaEditovat

  • SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7.

Externí odkazyEditovat