Wikipedie

Lékařská fakulta Univerzity Palackého

Lékařská fakulta (LF) Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byla obnovena jako součást této univerzity v roce 1946, svou činnost zahájila v roce 1947. Roku 2008 se z ní vyčlenila nová Fakulta zdravotnických věd UP.

Lékařská fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Facultas Medicinae
Faculty of Medicine and Dentistry
Teoretické ústavy Lékařské fakulty z let 1950–1961, architekti Jiří Kroha a Václav Roštlapil
Vedení fakulty
Děkanprof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Proděkandoc. MUDr. JUDr. Dušan Klos, Ph.D., LL.M.
ProděkanProf. MUDr. Martin Doležel, Ph.D.
Proděkanprof. RNDr. Hana Kolářová, CSc.
Proděkandoc. MUDr. Eva Klásková, Ph.D.
ProděkanMDDr. Iva Voborná, Ph.D.
Proděkanprof. Mgr. MUDr. Milan Raška, Ph.D.
Proděkanprof. MUDr. Josef Zadražil, CSc.
Předseda ASProf. MUDr. Tomáš Papajík, CSc.
TajemníkIng. Jana Valíková
Statistické údaje k roku 2012
Studenti2175[1]
Základní informace
MottoMente et corde
Barva
     
Datum založení1782
Datum zrušení1873
Datum obnovení1946
Statusveřejná[2]
Kontaktní údaje
AdresaHněvotínská 3
775 15 Olomouc
Telefon585 632 009
E-maillekarska.fakulta@upol.cz
Souřadnice49°35′11″ s. š., 17°14′12″ v. d.
Oficiální web
www.lf.upol.cz/

Historie

editovat

Vyučování lékařství bylo zahájeno na filosofické fakultě v roce 1753. Spolu s přestěhováním univerzity do Brna v roce 1778 byla zřízena katedra ranhojičství a babictví. Když se univerzita vrátila v roce 1782 zpátky do Olomouce, tak došlo k úplné separaci této katedry od mateřské filosofické fakulty a vzniku Direktoria pro ranhojičství a babictví. Dvouletý kurz vyučovali dva lektoři. První za plat 600 zlatých vyučoval základy botaniky, chemie, klinické kolegium a praktické znalosti vnitřních nemocí. Druhý, s platem 500 zlatých, vyučoval všeobecné ranhojičství a babictví (jezuité, kteří toto vyučovali dříve, dostávali 300 respektive 200 zlatých; pro srovnání: profesor práva Josef Vratislav Monse dostával 900 zlatých).[3]

Prvními vyučujícím samostatných lékařských studií Olomouckého lycea (škola přišla v letech 1782–1827 o univerzitní status) byli Dr. Anton Sebald a Dr. Gottlieb Amadeus Feichter. V roce 1783 bylo rozhodnuto o rozšíření výuky na civilní a polní ranhojičství, přičemž byl přijat třetí vyučující, chirurg Friedrich Gottfried Wetzel, který se stal profesorem anatomie s platem 400 zlatých. Proměnila se i výuka: v prvním roce se vyučovalo všeobecné a zvláštní ranhojičství, v druhém chirurgické operace, bandážování a porodnictví, přičemž po dobu celého roku probíhala praktická výuka v nemocnici Svatého Joba a Lazara (nedaleko dnešní vily Primavesi). Výuka probíhala v němčině.[3] Pětiměsíční praktický kurz babictví se vyučoval jak německy, tak i částečně česky (velká část studentek německy neuměla).

Předpokladem pro lékařské studium bylo absolvování jednoletého kurzu gramatiky či tří let obecného vyučování a tří let učňovství u praktikujícího lékaře, což se dokazovalo doporučujícím dopisem. Absolventi olomouckých lékařských studií nezískali doktorský titul.[4]

V roce 1809 byla ustavena katedra léčiv (Arzneikunde) a o rok později katedra anatomie. V Olomouci vyučovali čtyři profesoři: profesor teoretické, praktické a klinické chirurgie; profesor porodnictví; profesor veterinářství a profesor teoretické medicíny. Počet studentů se postupně navyšoval z průměrně 40 ročně v letech 1787–1812 na 100 ročně v letech 1825–1834 (nepočítaje studentky porodnictví). V této době v Olomouci studoval medicínu druhý nejvyšší počet studentů v rakouských zemích (po univerzitě ve Štýrském Hradci).[4]

Po navrácení univerzitních privilegií v roce 1827 došlo k prodloužení lékařského studia na tři roky. Současně byla také ustavena katedra farmaceutických přírodních dějin a chemie. Lékařské studium bylo součástí univerzity, netvořilo však samostatnou fakultu a jeho absolventi nebyli promováni k univerzitním gradům.[4]

Lékařské studium bylo v roce 1849 vyděleno ze svazku univerzity, přečkalo tak i dekret o zrušení univerzity z roku 1860 a bylo uzavřeno až v roce 1873, přičemž poslední rigorózní zkoušky se konaly v školním roce 1874/75. Za dobu samostatného působení studium absolvovalo 679 lékařů a 2463 porodních báb.

Studium medicíny bylo obnoveno v roce 1946.

Vedení fakulty

editovat
  • prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. – děkan
    • doc. MUDr. JUDr. Dušan Klos, Ph.D., LL.M. - statutární zástupce děkana, proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy
      • prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1. – 3. ročníku
      • prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc. - proděkan pro specializační vzdělávání
      • doc. MUDr. Eva Klásková, Ph.D. – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4. – 6. ročníku
      • MDDr. Iva Voborná, Ph.D. – proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry
      • prof. Mgr. MUDr. Milan Raška, Ph.D. – proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine
      • Prof. MUDr. Martin Doležel, Ph.D. -proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost
        • Prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc.– předseda Akademického senátu LF UP
        • Ing. Jana Valíková – tajemnice

Pracoviště

editovat

Kliniky

editovat
  • I. chirurgická klinika
  • II. chirurgická klinika – cévně transplantační
  • I. interní klinika – kardiologická
  • II. interní klinika – gastro-enterologická a hepatologická
  • III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická
  • Dětská klinika
  • Hemato-onkologická klinika
  • Kardiochirurgická klinika
  • Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
  • Klinika chorob kožních a pohlavních
  • Klinika nukleární medicíny
  • Klinika plicních nemocí a tuberkulózy
  • Klinika pracovního lékařství
  • Klinika psychiatrie
  • Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace
  • Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie
  • Klinika zubního lékařství
  • Neurochirurgická klinika
  • Neurologická klinika
  • Oční klinika
  • Onkologická klinika
  • Ortopedická klinika
  • Otolaryngologická klinika
  • Porodnicko-gynekologická klinika
  • Radiologická klinika
  • Traumatologická klinika
  • Urologická klinika

Ústavy

editovat
  • Ústav biologie
  • Ústav farmakologie
  • Ústav fyziologie
  • Ústav histologie a embryologie
  • Ústav imunologie
  • Ústav molekulární a klinické patologie
  • Ústav lékařské biofyziky
  • Ústav lékařské genetiky
  • Ústav lékařské chemie a biochemie
  • Ústav mikrobiologie
  • Ústav molekulární a translační medicíny
  • Ústav normální anatomie
  • Ústav patologické fyziologie
  • Ústav veřejného zdravotnictví
  • Ústav soudního lékařství a medicínského práva

Ostatní pracoviště

editovat
  • Centrum pro práci s laboratorními zvířaty
  • Centrum pro výuku cizích jazyků
  • Centrum pro výuku infekčního lékařství
  • Centrum simulátorů, telemedicíny a praktických dovedností
  • Centrum pro výuku urgentní medicíny
  • Onkologické centrum Olomouc
  • Správa budov
  • Knihovna Lékařské fakulty

Seznam děkanů obnovené lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

editovat

Reference

editovat
  • Padesát let. Z dějin obnovené univerzity, Olomouc, Vydavatelství UP 1996.
  1. ↑ Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2012 [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2014-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  2. ↑ Přehled vysokých škol v ČR - 1. Veřejné vysoké školy [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KAISERLICH-KÖNIGLICHE MÄHRISCH-SCHLESISCHE GESELLSCHAFT DES ACKERBAUES, DER NATUR- UND LANDESKUNDE HISTORISCH-STATISTISCHE SECTION. Schriften der Historisch-Statistischen Section der K.K. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. [s.l.]: Winiker, 1857. 
  4. ↑ a b c Richard Zimprich: Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren, Langer Vertrag 1974

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lékařská_fakulta_Univerzity_Palackého&oldid=24149211“