Katedrála svatého Václava
Katedrála svatého Václava, zvaná také dóm sv. Václava, se nachází v Olomouci na Václavském náměstí. Jde o domovskou katedrálu olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla počátkem 13. století přestavěna v románsko-gotickém slohu. Následovaly další gotické stavební úpravy během 13. a 14. století. Počátkem 16. století vznikl raně barokní presbytář. Koncem 19. století chrám prodělal radikální přestavbu v novogotickém stylu, která mu dala současnou podobu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky České republiky a její 100,65 m vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku.
| Katedrála svatého Václava v Olomouci | |
 olomoucká katedrála, pohled z dolní části Václavského náměstí | |
| Místo | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Olomouc |
| Obec | Olomouc |
| Souřadnice | 49°35′52″ s. š., 17°15′45″ v. d. |
  Katedrála svatého Václava v Olomouci | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Moravská církevní provincie |
| Diecéze | Arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | Olomouc |
| Farnost | Olomouc – svatý Václav |
| Datum posvěcení | 1131 |
| Světitel | Jindřich Zdík |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, novogotika |
| Typ stavby | katedrála |
| Výstavba |
cca od 1100, současná podoba 1204–1892 |
| Specifikace | |
| Výška | hlavní věž: 100,65 m[1][2] |
| Odkazy | |
| Adresa | Václavské náměstí |
| Ulice | Václavské nám. |
| Oficiální web | www.katedralaolomouc.cz |
| Kód památky | 13755/8-3752 (PkMISSezObr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah
HistorieEditovat
Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, synem kronikáře Kosmy,[3] byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.[4]
V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera. Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.
Presbytář pochází z let 1617–1618. Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží. V letech 1883–1892 nechal arcibiskup Bedřich z Fürstenberka provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.
Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).[5]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2000 na opravu památky čerpáno 2 000 000 Kč.[6]
Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže, instalace zvonkohry. Roku 2008 byly do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byly po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřelé opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.
PopisEditovat
Katedrála představuje výraznou dominantu města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška 100,65 metrů z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice (prvenství patří katedrále sv. Bartoloměje v Plzni) a nejvyšší novogotickou věž v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě, sv. Václav.
Uvnitř se nalézá například renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Khuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele. Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.
Zdíkův palácEditovat
Hned vedle dómu se nachází románský Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu (Bergfrit).
Chrámová loď a krypta jsou zpřístupněny v průběhu letní sezóny s průvodcem (dobrovolné vstupné).
KryptaEditovat
Krypta pod presbytářem má dvě patra. Obě patra jsou od roku 2012 přístupná pro veřejnost. Dolní patro krypty je určeno pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, Jan Vilém Kolovrat-Libštejnský a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Stavební úpravy v závěru 19. století odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná. Kromě těchto krypt se pod katedrálou také nachází gotická krypta, která přechází v renesanční kryptu pod kaplí sv. Stanislava, tu však nechal kardinál Ditrichštejn zasypat kvůli zpevnění vnitřní zdi a výstavbě schodiště do barokní krypty.
Kaple sv. Jana KřtiteleEditovat
Nachází se v přízemí 100 metrů vysoké jižní věže. Původně se mělo jednat o křestní kapli, ale postupně nabrala pietní charakter. Jsou v ní hrobky posledních tří kardinálů, Fürstenberka, Bauera a Skrbenského s uměleckými náhrobky. Jako poslední byl v této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons. Josef Vrana.
Loretánská kapleEditovat
Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14. století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18. století s novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek nese rodinný znak dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.
Kaple sv. StanislavaEditovat
Zbudována biskupem Stanislavem II. Pavlovským v letech 1582–1591 s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní renesanční portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena reliéfní dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování eucharistie (v kapli je umístěn svatostánek). Vchod zdobí náhrobky dvou posledních Olomouckých údělných knížat.
Chórová kaple sv. Cyrila a MetodějeEditovat
V kapli je pozoruhodný oltář z italského mramoru, se vzácnou kamennou plastikou – pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného původního biskupského kostela sv. Petra na Předhradí.
FotogalerieEditovat
Olomoucký hrad s katedrálou v 1. pol. 19. století
Katedrála před přestavbou (tj. rokem 1883)
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu
Pohled od západu
Detail sochařské výzdoby
Interiér dómu
Vitráž
Hlavní oltář
Renesanční portál kaple sv. Stanislava
Karel Stádník: zastavení křížové cesty
Při západu slunce
V zimě
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Katedrála sv. Václava v Olomouci
- ↑ Katedrála sv. Václava
- ↑ http://www.metropole-olomouc.cz/olnej/10/Katedrala-svateho-Vaclava-stoji-uz-devet-stoleti
- ↑ KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. 1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 251–255.
- ↑ NKP – Olomouc, areál Přemyslovského hradu
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102-103.
LiteraturaEditovat
- KRAČMER, Mořic. Dějiny metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomouc: R. Promberger, 1887. 111 s.
- MUSIL, Jiří V. Dóm sv. Václava: metropolitní katedrála v Olomouci. Olomouc: M.O.I.S., 1992. 72 s.
- POJSL, Miloslav. Olomouc: Katedrála sv. Václava. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. 31 s. ISBN 978-80-86157-18-4.
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-015-2. S. 145.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Václava ve Wikimedia Commons 
Dílo Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je katedrála sv. Václava
- katedrála sv. Václava a virtuální prohlídka
- o dómu včetně historie místa
- Zvony katedrály svatého Václava v Olomouci
