Katedrála svatého Václava

Katedrála svatého Václava, zvaná také dóm sv. Václava, se nachází v Olomouci na Václavském náměstí. Jde o domovskou katedrálu olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla počátkem 13. století přestavěna v románsko-gotickém slohu. Následovaly další gotické stavební úpravy během 13. a 14. století. Počátkem 16. století vznikl raně barokní presbytář. Koncem 19. století chrám prodělal radikální přestavbu v novogotickém stylu, která mu dala současnou podobu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky České republiky a její 100,65 m vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku.

Katedrála svatého Václava v Olomouci
olomoucká katedrála, pohled z dolní části Václavského náměstí
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Olomouc
Obec	Olomouc
Souřadnice	49°35′52″ s. š., 17°15′45″ v. d.
Katedrála svatého Václava v Olomouci
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Moravská církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze olomoucká
Děkanát	Olomouc
Farnost	Olomouc – svatý Václav
Datum posvěcení	1131
Světitel	Jindřich Zdík
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika, novogotika
Typ stavby	katedrála
Výstavba	cca od 1100, současná podoba 1204–1892
Specifikace
Výška	hlavní věž: 100,65 m
Odkazy
Adresa	Václavské náměstí
Ulice	Václavské nám.
Oficiální web	www.katedralaolomouc.cz
Kód památky	13755/8-3752 (PkMISSezObr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie

Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, synem kronikáře Kosmy, byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.

V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera. Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.

Presbytář pochází z let 1617–1618. Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží. V letech 1883–1892 nechal arcibiskup Bedřich z Fürstenberka provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.

Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2000 na opravu památky čerpáno 2 000 000 Kč.

Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže, instalace zvonkohry. Roku 2008 byly do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byly po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřelé opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.

Popis

Katedrála představuje výraznou dominantu města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška 100,65 metrů z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice (prvenství patří katedrále sv. Bartoloměje v Plzni) a nejvyšší novogotickou věž v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě, sv. Václav.

Uvnitř se nalézá například renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Khuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele. Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.

Zdíkův palác

Hned vedle dómu se nachází románský Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu (Bergfrit).

Chrámová loď a krypta jsou zpřístupněny v průběhu letní sezóny s průvodcem (dobrovolné vstupné).

Krypta

Krypta pod presbytářem má dvě patra. Obě patra jsou od roku 2012 přístupná pro veřejnost. Dolní patro krypty je určeno pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, Jan Vilém Kolovrat-Libštejnský a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Stavební úpravy v závěru 19. století odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná. Kromě těchto krypt se pod katedrálou také nachází gotická krypta, která přechází v renesanční kryptu pod kaplí sv. Stanislava, tu však nechal kardinál Ditrichštejn zasypat kvůli zpevnění vnitřní zdi a výstavbě schodiště do barokní krypty.

Kaple sv. Jana Křtitele

Nachází se v přízemí 100 metrů vysoké jižní věže. Původně se mělo jednat o křestní kapli, ale postupně nabrala pietní charakter. Jsou v ní hrobky posledních tří kardinálů, Fürstenberka, Bauera a Skrbenského s uměleckými náhrobky. Jako poslední byl v této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons. Josef Vrana.

Loretánská kaple

Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14. století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18. století s novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek nese rodinný znak dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.

Kaple sv. Stanislava

Zbudována biskupem Stanislavem II. Pavlovským v letech 1582–1591 s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní renesanční portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena reliéfní dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování eucharistie (v kapli je umístěn svatostánek). Vchod zdobí náhrobky dvou posledních Olomouckých údělných knížat.

Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje

V kapli je pozoruhodný oltář z italského mramoru, se vzácnou kamennou plastikou – pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného původního biskupského kostela sv. Petra na Předhradí.

Fotogalerie

• 

  Olomoucký hrad s katedrálou v 1. pol. 19. století

• 

  Katedrála před přestavbou (tj. rokem 1883)

• 

  Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu

• 

  Pohled od západu

• 

  Detail sochařské výzdoby

• 

  Interiér dómu

• 

  Vitráž

• 

  Hlavní oltář

• 

  Renesanční portál kaple sv. Stanislava

• 

  Karel Stádník: zastavení křížové cesty

• 

  Při západu slunce

• 

  V zimě

Odkazy

Reference

Literatura

• KRAČMER, Mořic. Dějiny metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomouc: R. Promberger, 1887. 111 s. 
• MUSIL, Jiří V. Dóm sv. Václava: metropolitní katedrála v Olomouci. Olomouc: M.O.I.S., 1992. 72 s. 
• POJSL, Miloslav. Olomouc: Katedrála sv. Václava. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. 31 s. ISBN 978-80-86157-18-4. 
• BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-015-2. S. 145. 

Související články

• Seznam svatých bran milosrdenství v České republice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Václava ve Wikimedia Commons
• Dílo Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je katedrála sv. Václava
• katedrála sv. Václava a virtuální prohlídka
• o dómu včetně historie místa
• Zvony katedrály svatého Václava v Olomouci

Autoritní data: AUT: kn20010710504

Portály: Architektura a stavebnictví | Morava | Křesťanství