Otevřít hlavní menu
Retabulum v chrámu Iglesia de Nostra Señora de la Asuncion, Tarancón

Retabulum neboli retábl[1] je oltářní nástavec, který stojí na oltářní menze. Může obsahovat sochy, reliéfy či obrazy. Od pozdního středověku měl podobu skříně a někdy obsahoval také relikvie.[2]

HistorieEditovat

Ve středověku a renesanci měl zpravidla podobu skříně, často trojosé architektonické konstrukce: korpus se dvěma otevíratelnými malovanými křídly (diptych, triptych, polyptych) a na něm vimperk s fiálami.

Barokní oltářní nástavce byly řezány ze dřeva i s oltářní menzou a s ní jednotně polychromovány, zlaceny či štafírovány. Měly zpravidla formu fasády sloupového řádu (často trojetážové, odstupněné), uprostřed s oltářním obrazem nebo edikulou pro sochu a s dalšími edikulami či volně stojícími sochami, přistavenými ke sloupům. Výzdoba oltářního nástavce zpravidla ikonograficky odpovídá zasvěcení dotyčného oltáře.

ČeskoEditovat

Monumentální retábula se dochovala ve stovkách chrámů. K nejvyšším v České republice patří:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PSJČ, SSJČ, ASCS, hesla retábl, retabulum, přístup přes DEBDict
  2. UNGER, Josef. Uchovávání ostatků světců. In: KOŽIAK, Rastislav; NEMEŠ, Jaroslav. Svätec a jeho funkcie v spoločnosti. 1. Bratislava: Chronos ; Centrum pre štúdium kresťanstva, 2006. ISBN 80-89027-19-9. S. 233-246.

LiteraturaEditovat

  • Joseph BRAUN: Der christliche Altar in seiner geschichtlicher Entwicklung. München 1924, dostupné online[[1]]

Související článkyEditovat