Otevřít hlavní menu

Lubomír Šlapeta (9. prosince 1908 Místek11. dubna 1983 Olomouc) byl český architekt.

Lubomír Šlapeta
Narození 9. prosince 1908
Místek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. dubna 1983 (ve věku 74 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Ocenění Cena města Olomouce (2003)
Děti Ivan Šlapeta
Vladimír Šlapeta
Příbuzní Čestmír Šlapeta (sourozenec)
Barbora Šlapetová (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Čestmír a Lubomír Šlapetové se narodili 9. prosince 1908 v Místku. Zde navštěvovali obecnou školu a společně ještě i české reálné gymnázium (dnešní Obchodní Akademie na Palackého třídě). Odtud však ještě před ukončením studia (roku 1923) odešli na Odbornou školu stavitelskou do Brna. Zapojili se do aktivit brněnského klubu architektů a Lubomír se podílel na realizaci přednáškového cyklu „Za novou architekturu“.

Po maturitě v roce 1927 vystřídal Lubomír Šlapeta několik zaměstnání v oboru (stavební firma V. Nekvasil v Brně a v Třinci, Ing. Alfred Jurnečka v Ostravě, Arch Milan Babuška v Praze). Na doporučení svého pražského kolegy Herberta Sprotta se přihlásil na Akademii umění a uměleckých řemesel ve Vratislavi (Staatliche Akademie für Kunst und Kunstgewerbe). Zde studoval u profesorů Adolfa Radinga a Hanse Scharouna a brzy se stal nejprve asistentem, později dokonce spolupracovníkem. Záhy ho do Vratislavi následoval i bratr Čestmír.

Po návratu ze studií podnikla dvojčata „cestu za poznáním“ do FrancieSpojených států amerických (1930-1931) a po návratu počátkem 30. let se rozhodla založit vlastní kancelář Akademičtí architekti Šlapetové. Kancelář nejprve sídlila v Praze a měla pobočku v Moravské Ostravě, kterou vedl Čestmír, zatímco pražskou kancelář vedl Lubomír. Pražská kancelář byla uzavřena v roce 1933.

V prosinci 1936 se Čestmír Šlapeta oženil. Lubomír se oženil v červnu 1937 a usadil se v Olomouci, kde rovněž otevřel projekční kancelář. Další spolupráce bratrů byla už jen příležitostná.

Od roku 1938 spolupracoval s Arne Hoškem na projektech divadel a kulturních domů. V roce 1946 spolu s malíři F. V. Mokrým (1892-1975) a Janem Zrzavým zakládal katedru výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1949 je ale donucen k odchodu.

V padesátých létech krátkodobě pracoval v různých projekčních ateliérech (Stavoprojekt, Hutní projekt apod.), většinou se ale věnoval soukromému projektování. V roce 1958 byl vyloučen ze Svazu architektů ČSR, čímž mu byla další soukromá činnost znemožněna. V roce 1963 krátce navštívil Spolkovou republiku Německo, kde se setkal se svým učitelem Hansem Scharounem. Ten ho pozval ke spolupráci. To mu však bylo umožněno až v roce 1966. V letech 1966-1969 pak pracoval v Scharounově ateliéru v Západním Berlíně.

Po návratu se věnoval drobnějším projektům pro soukromé zadavatele a úpravám chrámových interiérů. Zemřel 11. dubna 1983 v Olomouci.

V letech 1990-1991 byl plně rehabilitován.

DíloEditovat

Společné reaizace bratrů Šlapetových jsou uvedeny v článku bratři Šlapetové.

Realizace Lubomíra Šlapety v OlomouciEditovat

 
Nájemní vila manžželů Handlových, Žilinská 20 (vlevo) a klasický nájemní dům manželů Vávrových, Žilinská 18, Olomouc (vpravo).
  • 1936 - Nakládalova vila, Polívkova 35
  • 1936-1937 - Vila JUDr. Františka Kousalíka, Na Vozovce 33
  • 1938 - obytný dvojdům V. Hándla a Š. Vávry, Žilinská 18 a 20
  • 1939 - vila Jana Mišauera, Skřivánčí 23
  • 1939 - vila M. Kudlové, Dobrovského 22
  • 1939 - obytný dům M. Stejskalové, Gorazdovo náměstí 10
  • 1939 - obytný dům M. Sporové, Grégrova 7
  • 1939-1940: rodinný dům Z. Zehra, Pavlovická 2a
  • 1940-1941 - vila K. a M. Procházkových, Rumunská 5
  • 1946 - obytný dům zaměstnanců Akciové drožďárny a lihovaru, Wellnerova 23

DalšíEditovat

Lubomír Šlapeta navrhl v roce 1932 rovněž několik karoserií pro vozy Tatra, které ale nebyly realizovány.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • POTŮČEK, Jakub. Lubomír Šlapeta – životoposná poznámka. In: Pavel Zatloukal. Lubomír Šlapeta - Čestmír Šlapeta : Architektonické dílo. Olomouc : Brno: Muzeum umění Olomouc : Obecní dům Brno, 2003. Kapitola 80-85227-56-8, s. 254. (čeština, angličtina)
  • Česká republika – architektura XX. Století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Zlatý řez, Praha 2005, ISBN 80-902810-2-8

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat