Wikipedie

Rudolf Stockar

český architekt

Rudolf Stockar, křtěný Rudolf František Stockar von Bernkopf (28. května 1886 Doloplazy[1] – 19. prosince 1957 Praha), byl český šlechtic, povoláním architekt a designér. Před zrušením šlechtických titulů v roce 1918 používal rodné příjmení Stockar von Bernkopf, Stockar-Bernkopf nebo Stockar z Bernkopfů.[2]

Rudolf Stockar
Narození28. května 1886 nebo 25. května 1886
Doloplazy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1957 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, urbanista, designér, sklářský výtvarník a designér nábytku
PříbuzníJaroslav Stockar (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Rudolf Stockar se narodil v rodině správce Doloplazského cukrovaru, svobodného pána Rudolfa Marii Jana Stockara von Bernkopf (16. říjen 1850, Sazená u Velvar – 11. duben 1904, Praha) a jeho ženy Františky Vojtěšky Filipové (20. duben 1866, Kutná Hora – 16. červen 1899, Uhříněves). Měl mladšího bratra Jaroslava Františka (* 1890), absolventa Vysoké školy technické v Praze, a sestru Marii Rudolfu (22. duben 1885 – 1974). Rodina pocházela z původně švýcarského a rakouského šlechtického rodu Stockarů, jehož počátky sahají do 15. století.[3]

V letech 1904–1909 vystudoval architekturu na pražské technice v ateliéru profesora Jana Kouly.

Začínal tvorbou ve stylu geometrické secese. Na přelou desátých a dvacátých let experimentoval s kubismem, rondokubismem (národní styl) a art deco. Své pozdější dílo tvořil ve stylu purismu a funkcionalismu. Od roku 1910 pracoval také jako designér pro družstvo Artěl; v letech 1915–1925 byl členem jeho vedení.[4]

Nejprve pracoval jako úředník pražského magistrátu, později si založil vlastní projekční ateliér. Zkoušku úředně oprávněného civilního inženýra složil 26. října 1914.[5] Svatba Dne 18. června 1910 se Rudolf Stockar oženil s Ludmilou Brichtovou (1888–??), prostřední dcerou Arnošta Brichty, ředitele deníku Česká politika. Svatba proběhla v kostele Matky Boží před Týnem jako paralelní trojí sňatek, při kterém si tři sestry Brichtovy Blažena (1884), Ludmila (1888) a Václava (1890) vzaly tři ženichy.[6] Manželství zůstalo bez potomků.[7]

Rodina

editovat

Rudolf Stockar byl švagrem Zdeňka Nejedlého, který se oženil jako první s Marií (* 1881), prvorozenou dcerou Arnošta Brichty. Stejně tak byl švagrem hudebního vědce Vladimíra Helferta, jehož manželkou byla Blažena, rozená Brichtová (* 1884), a malíře Otakara Štáfla, manžela Václavy Brichtové (* 1884) [8][9][10]

Dílo

editovat

Realizované stavby

editovat
  • 1910–1911 Vlastní vila, Na baště sv. Tomáše 231/5, Praha 1 – Hradčany[11] stavbu realizoval stavitel Jaroslav Libánský spolu se sousedním symetrickým domem.
  • 1912 Rodinný dům, Nad Rokoskou 909/15, 182 00 Praha 8 – Libeň[12][p 1]
  • 1913 Budova Děkanství, Praha – Uhříněves
  • 1916 Interiér cukrárny v paláci Ligna, Praha 1 – Nové Město, spolu s Františkem Kyselou[13]
  • 1918 Vila Františky Lipčíkové, Olomouc, Brněnská 80, jedna mála kubistických staveb na Moravě.[14]
  • 1921–1922 Sokolovna, Jablonné nad Orlicí,
  • 1922 Přestavba obchodního a nájemního domu, Jungmannovo nám. 4, čp. 764, Praha 1 – Nové Město,[15]
  • 1922 úprava průčelí továrny na barvy F. J. Materna, Praha 7 – Holešovice, čp. 313, Dělnická 20.[16]
  • 1925–1931 Lázeňský dům Palace, Sliač
  • 1927–1930 Masarykova obecná a občanská škola, Vimperk
  • 1927–1930 Palác Báňské a hutní společnosti, Praha, roh Jungmannovy a Lazarské (řízení stavebních a řemeslných prací)[17]
  • 1931 Vila, Skalní 172/17, ve vilové čtvrti na Barrandově v Praze 5
  • 1932 Nájemní dům, Jičínská 2285/4, Praha 3 – Vinohrady,[18]
  • 1936–1937 Dům „U bílé koule“, Úvoz 228/5, Praha 1 – Malá Strana,[19]
  • 1937 Obytný dům, Koulova 1593/4, Praha 6 – Dejvice
  • 1938 Přestavba nakladatelství, pasáž a kinosál "Praha", Václavské nám. 834/17, Praha 1 – Nové Město[20] (zbořeno)
  • 1939 Nájemní domy Pensijního fondu Národní banky pro Čechy a Moravu, Praha 7 - Holešovice, v ulicích Belcrediho, Vinařské a Heřmanově; společně s architektem Josefem Šolcem. [21]
  •  
    Vila Františky Lipčíkové, Olomouc
  •  
    Činžovní dům, Praha 1, Jungmannovo nám. 4
  •  
    Lázeňský dům Palace, Sliač
  •  
    Továrna na barvy Materna, Praha 7

Nerealizované projekty

editovat
  • 1927 Návrh obchodního domu (v místě dnešního OD Kotva)[22]

Design

editovat

Pro družstvo Artěl navrhoval zařízení interiérů, nábytek, sklo, keramiku, stolní kuřácké soupravy[23], pouzdra na cigarety a další kovovou galanterii a stříbrné šperky.[24]

  •  
    Rudolf Stockar: Stolní kuřácká souprava, 1919
  •  
    Rudolf Stockar: Pouzdra na cigarety, 1919
  •  
    Rudolf Stockar: Kuchyně Artělu na druhém vzorkovém veletrhu v Praze v roce 1921

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Švácha uvádí původní orientační číslo Nad Rokoskou 8, nynější orientační číslo je Nad Rokoskou 15.

Reference

editovat
  1. ↑ Matrika narozených, Dobromilice, 1866-1893, snímek 242, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. Praha : Argo, 2010. ISBN 978-80-87053-52-2, s. 316-317.
  3. ↑ REKTORIS, Ladislav. Rod Stockar von Bernkopf [online]. Ladislav Rektoris – rodopisné stránky [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ FRONEK, Jiří. Rudolf Stockar-Bernkopf. In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908–1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4. S. 373–374.
  5. ↑ ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Rudolf. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626–627.
  6. ↑ Matrika oddaných, Matka Boží před Týnem, 1899-1911, snímek 295
  7. ↑ Rudolf Stockar v Encyklopedii dějin města Brna
  8. ↑ Soupis pražských obyvatel, Brichta Arnošt, 1852
  9. ↑ Policejní přihlášky, Helfert Vladimír, 1886
  10. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Nejedlý Zdeněk 1878
  11. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 518. 
  12. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 523
  13. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 132, 138
  14. ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
  15. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 545
  16. ↑ Továrna na barvy F. J. Materna. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál : technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 71.
  17. ↑ Stavba budovy pro generální ředitelství Báňské a hutní společnosti v Praze. Salon. 15. 11. 1930, s. 22–24. Dostupné online. 
  18. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 510
  19. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 540
  20. ↑ ŠVÁCHA, R. str. 548
  21. ↑ Architekt SIA roč. 39, 1940, s.60, dostupné online
  22. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Kotva 1927/1974. Lidové noviny. 2019-04-13, s. 28. 
  23. ↑ Zlatá Praha, roč. XXXVI, č.33-34 ze 7.5.1919, s.272
  24. ↑ In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908–1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4.

Literatura

editovat
  • ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Rudolf. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626–627.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Stockar&oldid=23807604“