Rudolf Stockar

český architekt

Rudolf Stockar, křtěný Rudolf František Stockar von Bernkopf (28. května 1886 Doloplazy[1]19. prosince 1957 Praha), byl český šlechtic, povoláním architekt a designér. Před zrušením šlechtických titulů v roce 1918 používal rodné příjmení Stockar von Bernkopf, Stockar-Bernkopf nebo Stockar z Bernkopfů.[2]

Rudolf Stockar
Narození28. května 1886
Doloplazy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1957 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, urbanista, designér a sklářský výtvarník
PříbuzníJaroslav Stockar (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Rudolf Stockar se narodil v rodině správce Doloplazského cukrovaru, svobodného pána Rudolfa Marii Jana Stockara von Bernkopf (16. říjen 1850, Sazená u Velvar – 11. duben 1904, Praha) a jeho ženy Františky Vojtěšky Filipové (20. duben 1866, Kutná Hora – 16. červen 1899, Uhříněves). Měl mladšího bratra Jaroslava Františka (* 1890), absolventa Vysoké školy technické v Praze, a sestru Marii Rudolfu (22. duben 1885 – 1974). Rodina pocházela z původně švýcarského a rakouského šlechtického rodu Stockarů, jehož počátky sahají do 15. století.[3]

V letech 1904–1909 vystudoval architekturu na pražské technice v ateliéru profesora Jana Kouly.

Začínal tvorbou ve stylu geometrické secese. Na přelou desátých a dvacátých let experimentoval s kubismem, rondokubismem (národní styl) a art deco. Své pozdější dílo tvořil ve stylu purismu a funkcionalismu. Od roku 1910 pracoval také jako designér pro družstvo Artěl; v letech 1915–1925 byl členem jeho vedení.[4]

Nejprve pracoval jako úředník pražského magistrátu, později si založil vlastní projekční ateliér. Zkoušku úředně oprávněného civilního inženýra složil 26. října 1914.[5] Svatba Dne 18. června 1910 se Rudolf Stockar oženil s Ludmilou Brichtovou (1888–??), prostřední dcerou Arnošta Brichty, ředitele deníku Česká politika. Svatba proběhla v kostele Matky Boží před Týnem jako paralelní trojí sňatek, při kterém si tři sestry Brichtovy Blažena (1884), Ludmila (1888) a Václava (1890) vzaly tři ženichy.[6] Manželství zůstalo bez potomků.[7]

Rodina editovat

Rudolf Stockar byl švagrem Zdeňka Nejedlého, který se oženil jako první s Marií (* 1881), prvorozenou dcerou Arnošta Brichty. Stejně tak byl švagrem hudebního vědce Vladimíra Helferta, jehož manželkou byla Blažena, rozená Brichtová (* 1884), a malíře Otakara Štáfla, manžela Václavy Brichtové (* 1884) [8][9][10]

Dílo editovat

Realizované stavby editovat

  • 1910–1911 Vlastní vila, Na baště sv. Tomáše 231/5, Praha 1 – Hradčany[11] stavbu realizoval stavitel Jaroslav Libánský spolu se sousedním symetrickým domem.
  • 1912 Rodinný dům, Nad Rokoskou 909/15, 182 00 Praha 8 – Libeň[12][p 1]
  • 1913 Budova Děkanství, Praha – Uhříněves
  • 1916 Interiér cukrárny v paláci Ligna, Praha 1 – Nové Město, spolu s Františkem Kyselou[13]
  • 1918 Vila Františky Lipčíkové, Olomouc, Brněnská 80, jedna mála kubistických staveb na Moravě.[14]
  • 1921–1922 Sokolovna, Jablonné nad Orlicí,
  • 1922 Přestavba obchodního a nájemního domu, Jungmannovo nám. 4, čp. 764, Praha 1 – Nové Město,[15]
  • 1922 úprava průčelí továrny na barvy F. J. Materna, Praha 7 – Holešovice, čp. 313, Dělnická 20.[16]
  • 1925–1931 Lázeňský dům Palace, Sliač
  • 1927–1930 Masarykova obecná a občanská škola, Vimperk
  • 1927–1930 Palác Báňské a hutní společnosti, Praha, roh Jungmannovy a Lazarské (řízení stavebních a řemeslných prací)[17]
  • 1931 Vila, Skalní 172/17, ve vilové čtvrti na Barrandově v Praze 5
  • 1932 Nájemní dům, Jičínská 2285/4, Praha 3 – Vinohrady,[18]
  • 1936–1937 Dům „U bílé koule“, Úvoz 228/5, Praha 1 – Malá Strana,[19]
  • 1937 Obytný dům, Koulova 1593/4, Praha 6 – Dejvice
  • 1938 Přestavba nakladatelství, pasáž a kinosál "Praha", Václavské nám. 834/17, Praha 1 – Nové Město[20] (zbořeno)
  • 1939 Nájemní domy Pensijního fondu Národní banky pro Čechy a Moravu, Praha 7 - Holešovice, v ulicích Belcrediho, Vinařské a Heřmanově; společně s architektem Josefem Šolcem. [21]

Nerealizované projekty editovat

  • 1927 Návrh obchodního domu (v místě dnešního OD Kotva)[22]

Design editovat

Pro družstvo Artěl navrhoval zařízení interiérů, nábytek, sklo, keramiku, stolní kuřácké soupravy[23], pouzdra na cigarety a další kovovou galanterii a stříbrné šperky.[24]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Švácha uvádí původní orientační číslo Nad Rokoskou 8, nynější orientační číslo je Nad Rokoskou 15.

Reference editovat

  1. Matrika narozených, Dobromilice, 1866-1893, snímek 242, Záznam o narození a křtu
  2. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. Praha : Argo, 2010. ISBN 978-80-87053-52-2, s. 316-317.
  3. REKTORIS, Ladislav. Rod Stockar von Bernkopf [online]. Ladislav Rektoris – rodopisné stránky [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  4. FRONEK, Jiří. Rudolf Stockar-Bernkopf. In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908–1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4. S. 373–374.
  5. ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Rudolf. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626–627.
  6. Matrika oddaných, Matka Boží před Týnem, 1899-1911, snímek 295
  7. Rudolf StockarEncyklopedii dějin města Brna
  8. Soupis pražských obyvatel, Brichta Arnošt, 1852
  9. Policejní přihlášky, Helfert Vladimír, 1886
  10. Policejní přihlášky, Praha, Nejedlý Zdeněk 1878
  11. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 518. 
  12. ŠVÁCHA, R. str. 523
  13. ŠVÁCHA, R. str. 132, 138
  14. ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
  15. ŠVÁCHA, R. str. 545
  16. Továrna na barvy F. J. Materna. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál : technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 71.
  17. Stavba budovy pro generální ředitelství Báňské a hutní společnosti v Praze. Salon. 15. 11. 1930, s. 22–24. Dostupné online. 
  18. ŠVÁCHA, R. str. 510
  19. ŠVÁCHA, R. str. 540
  20. ŠVÁCHA, R. str. 548
  21. Architekt SIA roč. 39, 1940, s.60, dostupné online
  22. LUKEŠ, Zdeněk. Kotva 1927/1974. Lidové noviny. 2019-04-13, s. 28. 
  23. Zlatá Praha, roč. XXXVI, č.33-34 ze 7.5.1919, s.272
  24. In: FRONEK, Jiří. Artěl : umění pro všední den 1908–1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2009. ISBN 978-80-7101-081-4.

Literatura editovat

  • ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Rudolf. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626–627.

Externí odkazy editovat