Jakob Gartner

rakouský architekt

Jakob Gartner (22. červen 1861 Přerov[1]15. duben 1921 Vídeň) byl přední rakouský architekt, autor obytných i veřejných budov a především synagog na Moravě a v Rakousku.

Jakob Gartner
Jakob Gartner v roce 1894
Jakob Gartner v roce 1894
Narození22. června 1861
Přerov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. dubna 1921 (ve věku 59 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníDöblinger Friedhof, Vídeň
BydlištěVídeň
Národnostněmecká, židovská
Povoláníarchitekt
Nábož. vyznáníjudaismus
PodpisJakob Gartner – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl jedním z pěti dětí židovských rodičů. Studoval v Brně na Vyšší průmyslové škole, později ve Vídni na Akademii výtvarných umění u Karla von Hasenauera, který byl v té době předním architektem nově budované vídeňské Ringstrasse. Vedle studia pracoval v ateliéru Huga Wiedenfelda na realizovaném projektu tzv. Tureckého templu v ulici Zirkusgasse v Leopoldstadtu. Vydal se také na studijní cestu do Vicenzy v Itálii, aby nastudoval Palladiovu vilu Rotonda.

Gartner navrhl velké množství obytných i veřejných staveb, především na Moravě a v Rakousku (Vídeň). Pro židovské obce navrhoval honosné synagogy v maursko-orientálním stylu. Většina z nich byla zničena za druhé světové války, nejčastěji během křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Gartnerova kancelář sídlila ve Vídni, ale v Olomouci měla pobočku. Spoluprací se stavebníkem Moritzem Fischerem Gartner významně ovlivnil podobu Olomouce konce 19. století. Jedinou dochovanou synagogou, hmotově i stylově odpovídající znicenym templům na území České republiky, je synagoga v rumunském Targu Mures.

Je pochován na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling (Döblinger Friedhof) v severozápadní části Vídně.

Synagogy

editovat

Další stavby

editovat
  • spolu se stavebníkem Moritzem Fischerem postavil asi 40 nájemních domů v Olomouci, zejména v Masarykově (5, 7, 9, 18) a Vídeňské ulici (5, 7, 9) a soubor šesti historizujících vil ve Vídeňské ulici 2, 4, 6, 8 a 12
  • 18941899: Ústav pro vzdělávání dívek Hraběte Pöttinga (Pöttingeum) v Olomouci, Palackého ul. – neogotický styl
  • 1895: budova spořitelny ve Šternberku, Radniční 80/18, dnes sídlo Komerční banky
  • 18951896: vila Eduarda Hamburgera v Olomouci, Vídeňská 2
  • 18951896: vila Ignáce Briesse v Olomouci, Vídeňská 8 – neogotický styl
  • 18961897: dům A. Redlicha, Pekařská 17, Olomouc – neobarokní styl
  • 1897: nájemní a obchodní dům U tří kohoutů, Masarykova 32, Brno (obrázek)
  • 18991902: Porodnice císařovny Alžběty, Knöllgasse 22–24, Vídeň-Favoriten

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století, Olomouc 2002 ISBN 80-85227-49-5, s. 399–406
  • Klenovský, Jaroslav: Židovské památky Holešova, Holešov 2004, s. 36

Externí odkazy

editovat