Wikipedie

Sara Erraniová

(přesměrováno z Sara Errani)

Sara Erraniová (nepřechýleně Errani, * 29. dubna 1987 Bologna) je italská profesionální tenistka a bývalá světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici od zavedení světové klasifikace strávila 87 týdnů, což představuje jedenácté nejdelší období. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA vyhrála devět singlových a dvacet devět deblových turnajů. Dvě trofeje z dvouhry přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.

Sara Erraniová
Sara Erraniová na French Open 2022
Sara Erraniová na French Open 2022
PřezdívkaSarita
Poco Gigante
StátItálieItálie Itálie
Datum narození29. dubna 1987 (36 let)
Místo narozeníBologna, Itálie
BydlištěBologna, Itálie
Výška164 cm
Hmotnost60 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek14 213 772 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů666–492
Tituly9 WTA, 2 WTA 125, 2 ITF
Nejvyšší umístění5. místo (20. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2012)
French Openfinále (2012)
Wimbledon3. kolo (2010, 2012)
US Opensemifinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2012, 2013)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů392–228
Tituly29 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. září 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2013, 2014)
French Openvítězka (2012)
Wimbledonvítězka (2014)
US Openvítězka (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2012, 2013)
Olympijské hryčtvrtfinále (2012, 2016)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2009, 2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231023a23. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sara Erraniová na US Open 2010

V roce 2012 se s krajankou Robertou Vinciovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové. Nejlepší grandslam kariéry odehrála na French Open 2012, kde dosáhla finálové účasti v ženské dvouhře a spolu s Vinciovou vyhrála ženskou čtyřhru. V následné klasifikaci dvouhry se poprvé posunula do první světové desítky. Na US Open 2012 pak došla do semifinále dvouhry a s Vinciovou získala deblový titul, díky němuž se následně stala světovou jedničkou ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 a 2013 skončila vždy v základní skupině dvouhry a v semifinále čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 a 2014 přidala další dvě výhry. Kariérní grandslam v ženském deblu pak s Vinciovou zkompletovala triumfem ve Wimbledonu 2014.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v květnu 2013 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2012 na 1. místě. Trénuje ji Španěl Pablo Lozano Beamud. Do sezóny 2020 tuto roli plnil Michele Montalbini a v letech 2004–2016 Pablo Lozano s Davidem Andresem

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Španělsku, kdy zaznamenala výhru ve dvouhře i čtyřhře. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 16–16 ve dvouhře a 10–5 ve čtyřhře. V letech 2009, 2010 a 2013 Fed Cup vyhrála.

Itálii reprezentovala na Letních olympijských her 2008 v Pekingu, kde v ženské dvouhře vypadla v úvodním kole s Australankou Samanthou Stosurovou a také na Londýnských hrách 2012, kde v singlu opět nepřešla první kolo a ve čtyřhře skončila ve čtvrtfinále. Třetí kolo dvouhry si zahrála na XXXI. letní olympiádě v Riu de Janeiru, kde s Vinciovou v ženském deblu zopakovaly čtvrtfinálový výsledek z Londýna.

V sezóně 2012 získala ceny WTA v kategoriích Hráčka s nejlepším zlepšením a spolu s Vinciovou se staly nejlepším deblovým párem let 2012 a 2013. Obě byly také vyhlášeny mistryněmi světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra editovat

První roky editovat

Od dvanácti let trénovala na přání otce ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho v Bradentonu. V šestnácti letech se přestěhovala do španělské Valencie, kde hrála pod vedením trenérského dua Pablo Lozano a David Andres.[1]

Debutovým startem na profesionálním okruhu ITF se stala událost v roce 2002 na sicilské Cagliari s dotací 10 000 dolarů, kde v úvodním kole nestačila na Číňanku Sun Tchien-tchien po jednoznačném průběhu ve prospěch Asiatky. Dále pokračovala v turnajích okruhu ITF, kde se mimo jiné danou sezónu probojovala do semifinále desetitísové události v Zatonu.

Premiérový titul získala v sezóně 2005 v severoafrickém městě Melilla, když ve finále přehrála Luciu Jiminezovou ve dvou setech.

2008–2011 editovat

První titul z okruhu WTA Tour si připsala v roce 2008 z antukového Internazionali Femminili di Tennis di Palermo, když v boji o titul zdolala Rusku Marii Korytcevovou. 27. července 2008 přidala druhou turnajovou trofej z portorožského Banka Koper Slovenia Open, po finálové výhře nad Španělkou Anabel Medinaovou Garriguesovouá.

V sezóně 2009 se probojovala do dvou singlových finále WTA Tour, kde předchozí sezónu získala tituly. Jednalo se o palermský turnaj, na němž nestačila na krajanku Flavii Pennettaovou a slovinskou Portorož, kde zůstala na raketě Rusky Dinary Safinové.

V letech 2009 a 2010 byla členkou vítězného fedcupového týmu Itálie.

V únoru 2011 pak zaznamenala další finálovou účast v thajské Pattaye, kde ji porazila Slovenka Daniela Hantuchová, na níž uhrála pouhé dva gamy.

2012 editovat

Postup do první desítky ve dvouhře editovat

Nejlepší sezónu dosavadní kariéry rozehrála na melbournském grandslamu Australian Open, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinále dvouhry, v němž ji porazila světová dvojka Petra Kvitová. Na cestě mezi osm nejlepších hráček zdolala Naděždu Petrovovou, Soranu Cîrsteaovou a Číňanku Čeng Ťie. Po turnaji se posunula na své maximum – 33. místo na žebříčku WTA.

 
Během New Haven Open at Yale 2012

Následně se přesunula na americký kontinent, kde na Monterrey Open jako druhá nasazená vypadla v semifinále s pozdější vítězkou Maďarkou Tímeou Babosovou po třísetovém průběhu. Připsala si však třetí singlový titul kariéry z antukové události Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, když v posledních dvou utkáních přehrála krajanky, nejdříve Robertu Vinciovou a poté druhou nasazenou Flaviu Pennettaovou.

Na amerických událostech Premier Mandatory vypadla v úvodních kolech. V Indian Wells nejdříve vypadla v úvodní fázi s Američankou Vaniou Kingovou a na Miami Masters poté ve druhém kole se Sloane Stephensovou.

Do katalánského Barcelona Ladies Open vstupovala z pozice sedmé nasazené hráčky. Neztratila na něm ani jeden set, když ve čtvrtfinále přešla přes německou turnajovou dvojku Julii Görgesovou, v semifinále zdolala Suárezovou Navarrovou a ve finále si hladce poradila s Dominikou Cibulkovou. Získala tak druhý titul sezóny a v hodnocení postoupila na 28. příčku.

 
Jediné grandslamové finále ve dvouhře prohrála s Marií Šarapovovou na French Open 2012

Následovaly dvě dvouhry v semifinále Fed Cupu na půdě České republiky, kdy v sobotu podlehla Petře Kvitovéa v neděli vyhrála nad Andreou Hlaváčkovou, což byl jediný vítězný bod Itálie s konečným skóre 1–4 na zápasy.

Dne 7. května pak vyhrála třetí událost v roce Budapest Grand Prix a vyrovnala italský ženský rekord krajanky Roberty Vinciové v nejvyšším počtu singlových titulů za jednu sezónu.[2]

Na French Open se probojovala do finále ženské dvouhry, v němž nastoupila proti Marii Šarapovové. Utkání prohrála 2:0 na sety. V následné pondělní klasifikaci žebříčku WTA po French Open si zajistila posun o čtrnáct příček na 10. místo ve dvouhře a o pět pozic na 3. místo ve čtyřhře.

Ve třetím kole Wimbledonu ji Kazaška Jaroslava Švedovová jako první hráčka otevřené éry uštědřila tzv. zlatý set, když neuhrála v úvodní sadě ani jeden míč. Druhý set prohrála 4–6 a byla vyřazena. Na posledním newyorském grandslamu US Open došla do semifinále dvouhry, v němž nestačila na favorizovanou Serenu Williamsovou. Díky tomuto výsledku se v následné pondělní klasifikaci z 10. září posunula na 7. místo ve dvouhře

Čtyřhra s Robertou Vinciovou editovat

Sara Erraniová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Robertoua Vinciovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

 
Podání na madridském turnaji roku 2012, prvním, který se hrál na modré antuce.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová a Čang Šuaj.[3] Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu.[4] V dubnu pak triumfovaly na evropské antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankami Flavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem.[5]

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky.[6][7]

 
S Vinciovou (vlevo) na Rome Masters 2012, který vyhrály.

Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová.[8] Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě.[9] Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké.[10]

V následné klasifikaci deblového žebříčku se stala po Pennettaové druhou Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách.[11] Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak.[12]

2013 editovat

Dvouhra: Světová pětka a semifinále na French Open editovat

Během roku obhájila acapulský singlový titul a z dalších třech finále dvouhry odešla jako poražená finalistka. Na Grand Slamu si poprvé zahrála semifinále French Open. Na žebříčku patřila do elitní světové desítky a nejvýše figurovala na 5. příčce.

 
Trénink na US Open 2013

Sezóna byla méně úspěšná, než předcházející, přestože dosáhla svého maximálního postavení ve světové klasifikaci WTA, když vystoupala až na 5. místo. Na úvodní grandslam Australian Open přijížděla jako sedmá nasazená. V prvním kole ji však zastavila Španělka Carla Suárezová Navarrová.[13] V únoru si zahrála první finále roku na pařížském Open GDF Suez, v němž podlehla Němce Moně Barthelové.[14] Poté se do přímého boje o titul probojovala na Dubai Tennis Championships, kde opět neuspěla v utkání proti Petře Kvitové.[15] Další týden se přesunula na americký kontinent, kde úspěšně obhájila turnajové vítězství na Abierto Mexicano Telcel. Ve finálovém střetnutí oplatila čerstvou porážku Carle Suárezové Navarrové po dvou setech.[16] Na antukovém grandslamu French Open dosáhla poprvé semifinálové účasti, v němž utrpěla debakl od pozdější vítězky Sereny Williamsové.[17]

Podruhé v prvním kole grandslamu probíhající sezóny prohrála na wimbledonské trávě s Portoričankou Mónicou Puigovou.[18] V roli obhájkyně titulu se na antukovém Internazionali Femminili di Palermo probojovala opět do finále, v němž byla nad její síly krajanka a deblová spoluhráčka Roberta Vinciová. Podlehla jí ve třech setech.[19] Na newyorském US Open pak skončila ve druhém kole na raketě další krajanky Flavii Pennettaové po dvousetovém průběhu.[20]

Jako jediná tenistka se druhý rok v řadě kvalifikovala do dvouhry i čtyřhry na Turnaji mistryň 2013. V singlové soutěži skončila opět v základní skupině, když dokázala zvítězit jen nad Jelenou Jankovićovou. Zápasy s Azarenkovou a Li však ztratila, což znamenalo první nepostupové 3. místo základní fáze. Na počátku listopadu byla členkou italského týmu, který na cagliarské antuce ve finále Fed Cupu porazil oslabené Rusky. Získala tak třetí titul z této týmové soutěže.

Čtyřhra: Pokračující dominance a světová jednička editovat

 
Ve Wimbledonu 2013

V celé deblové sezóně pokračovala ve spolupráci s krajankou Robertou Vinciovou. Dne 29. dubna 2013 se vrátila na čelo žebříčku ve čtyřhře a obě členky páru pak vedení ve světové klasifikaci udržely až do závěrečného Turnaje mistryň.

Italky si první finále zahrály na lednovém Apia International Sydney, kde podlehly páru Petrovová a Srebotniková.[21] Poté pokračovaly ve 20zápasové neporazitelnosti během níž získaly třetí grandslamový titul na Australian Open, když ve finále zdolaly mladou australskou dvojici Bartyová a Dellacquová.[22] Vítězná šňůra pokračovala únorovými trofejemi z pařížského Open GDF Suez, kde v boji o titul přehrály česko-americký pár Hlaváčková a Huberová, a poté výhrou na Qatar Total Open po výhře nad Petrovovou se Srebotnikovou.[23][24]

Probojovaly se také do dvou finále navazujících antukových událostí, z nichž odešly poraženy. Na římském Internazionali BNL d'Italia nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie a Pcheng, a poté nezvládly poslední utkání čtyřhry na majoru French Open, kde je zastavily ruské hráčky Makarovová s Vesninovou.[25][26]

Druhý rok za sebou plnily roli světových jedniček na Turnaji mistryň 2013 a podruhé nepřešly semifinálovou fázi, když je vyřadil ruský pár Jelena Vesninová a Jekatěrina Makarovová.

Dopingová aféra 2017: Osmiměsíční trest po odvolání editovat

V únoru 2017 byla Erraniová pozitivně testována při mimosoutěžní dopingové kontrole na zakázaný nesteroidní inhibitor aromatázy snižující hladinu estrogenů – letrozol, představující účinnou látku v léčivém přípravku femara, který ve formě tablet matka Erraniové užívala při terapii karcinomu prsu. Pro zařazení letrozolu do skupiny hormonových a metabolických modulátorů (S4) byl registrovaným sportovcům zakázán.[27][28][29]

Tenistka přítomnost v organizmu, a detekci v moči, vysvětlila na Twitteru sdělením: „Nevíme přesně, jak se to stalo, ale já jsem nikdy doping nebrala. Vyloučili jsme všechny ostatní možnosti a zbyla ta, že mi matčina tableta spadla do polévky a rozpustila se v ní.“ Mezinárodní tenisová federace jí udělila nízký dvouměsíční zákaz startu, s uplynutím 3. října 2017, když ve zdůvodnění uvedla: „Vzali jsme v potaz, že hráčka se v minulosti proti antidopingovým pravidlům nijak neprovinila. Naopak nás přesvědčila o tom, že dodržuje řadu preventivních opatření. Proto jsme došli k závěru, že její provinění je na nejnižší hranici možných trestů.“[27][28][29]

S pouze dvouměsíčním distancem nesouhlasila italská antidopingová agentura, která se odvolala k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) s požadavkem na dvouletý zákaz. V červnu 2018, po dohrání Roland Garros, vynesla CAS verdikt se zvýšením trestu na osm měsíců a jeho vypršením 8. února 2019. Rovněž došlo k odebrání bodů ze všech turnajů, do nichž 72. hráčka světa nastoupila po 3. říjnu 2017. Zklamaná Erraniová nový zákaz komentovala slovy: „Pochybuju, že něco podobného se někdy stalo a řešilo … takto hanebným způsobem. Už jsem si odpykala sedm měsíců, byla donucena začít znovu z 280. místa žebříčku a drápala se zpátky. A teď mi dali další sankci. Všechno je to holý nesmysl. Nevím, jestli najdu znovu sílu i touhu hrát po tom všem zase tenis.“[30]

Finále na Grand Slamu editovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1) editovat

Stav Rok Turnaj Vítězka Výsledek
Finalistka 2012 French Open   Maria Šarapovová 3–6, 2–6

Ženská čtyřhra: 8 (5–3) editovat

Stav Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
Finalistka 2012 Australian Open   Roberta Vinciová   Světlana Kuzněcovová
  Věra Zvonarevová 		7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 2012 French Open   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová 		4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2012 US Open   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká 		6–4, 6–2
Vítězka 2013 Australian Open   Roberta Vinciová   Ashleigh Bartyová
  Casey Dellacquová 		6–2, 3–6, 6–2
Finalistka 2013 French Open   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		5–7, 2–6
Vítězka 2014 Australian Open (2)   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–4, 3–6, 7–5
Finalistka 2014 French Open   Roberta Vinciová   Pcheng Šuaj
  Sie Šu-wej 		4–6, 1–6
Vítězka 2014 Wimbledon   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová 		6–1, 6–3

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 5–3 Č)
Turnaj mistryň (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D; 5–4 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (1–3 D; 3–4 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (8–5 D; 16–4 Č)

Dvouhra: 19 (9–10) editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka   Maria Korytcevová 6–2, 6–3
Vítězka 2. 27. července 2008 Portorož, Slovinsko tvrdý   Anabel Medinaová Garriguesová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 19. července 2009 Palermo, Itálie antuka   Flavia Pennettaová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 26. července 2009 Portorož, Slovinsko tvrdý   Dinara Safinová 7–6(7–5), 1–6, 5–7
Finalistka 3. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko tvrdý   Daniela Hantuchová 0–6, 2–6
Vítězka 3. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko antuka   Flavia Pennettaová 5–7, 7–6(7–2), 6–0
Vítězka 4. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko antuka   Dominika Cibulková 6–2, 6–2
Vítězka 5. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko antuka   Jelena Vesninová 7–5, 6–4
Finalistka 4. 9. června 2012 French Open, Paříž, Francie antuka   Maria Šarapovová 3–6, 2–6
Vítězka 6. 15. července 2012 Palermo, Itálie antuka   Barbora Záhlavová-Strýcová 6–1, 6–3
Finalistka 5. 3. února 2013 Paříž, Francie tvrdý (h)   Mona Barthelová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 6. 24. února 2013 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Petra Kvitová 2–6, 6–1, 1–6
Vítězka 7. 2. března 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka   Carla Suárezová Navarrová 6–0, 6–4
Finalistka 7. 14. července 2013 Palermo, Itálie (2) antuka   Roberta Vinciová 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 8. 2. února 2014 Paříž, Francie tvrdý (h)   Anastasija Pavljučenkovová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 9. 18. května 2014 Řím, Itálie antuka   Serena Williamsová 3–6, 0–6
Vítězka 8. 22. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Anna Karolína Schmiedlová 7–6(7–2), 6–1
Finalistka 10. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka   Anna Karolína Schmiedlová 6–7(3–7), 3–6
Vítězka 9. 20. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Barbora Strýcová 6–0, 6–2

Čtyřhra: 44 (29–15) editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka   Nuria L. Vivesová   Alla Kudrjavcevová
  Anastasija Pavljučenkovová 		2–6, 7–6(7–3), [10–4]
Vítězka 2. 19. června 2009 's-Hertogenbosch, Nizozemí tráva   Flavia Pennettaová   Michaëlla Krajiceková
  Yanina Wickmayerová 		6–4, 5–7, [13–11]
Finalistka 1. 27. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka   Roberta Vinciová   Polona Hercogová
  B. Záhlavová-Strýcová 		2–6, 6–1, [10–2]
Vítězka 3. 11. dubna 2010 Marbella, Španělsko antuka   Roberta Vinciová   Marija Kondratěvová
  Jaroslava Švedovová 		6–4, 6–2
Vítězka 4. 17. dubna 2010 Barcelona, Španělsko antuka   Roberta Vinciová   Timea Bacsinszká
  Tathiana Garbinová 		6–1, 3–6, [10–2]
Vítězka 5. 17. července 2010 Palermo, Itálie (2) antuka   Alberta Briantiová   Jill Craybasová
  Julia Görgesová 		6–4, 6–1
Finalistka 2. 23. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h)   MJ Martínez Sánchezová   Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová 		6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka 6. 15. ledna 2011 Hobart, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Kateryna Bondarenková
  Līga Dekmeijereová 		6–3, 7–5
Vítězka 7. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko tvrdý   Roberta Vinciová   Sun Šeng-nan
  Čeng Ťie 		3–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 3. 10. dubna 2011 Marbella, Španělsko antuka   Roberta Vinciová   Nuria Llagostera Vives
  Arantxa Parra Santonja 		3–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 4. 12. června 2011 Birmingham, Spojené království tráva   Roberta Vinciová   Olga Govorcovová
  Alla Kudrjavcevová 		1–6, 6–1, [10–5]
Vítězka 8. 16. července 2011 Palermo, Itálie (3) antuka   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Klára Zakopalová 		7–5, 6–1
Finalistka 5. 27. srpna 2011 New Haven, Spojené státy tvrdý   Roberta Vinciová   Čuang Ťia-žung
  Olga Govorcovová 		7–5, 6–2
Finalistka 6. 27. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Světlana Kuzněcovová
  Věra Zvonarevová 		7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 9. 26. února 2012 Monterrey, Mexiko tvrdý   Roberta Vinciová   Kimiko Dateová
  Čang Šuaj 		6–2, 7–6(8–6)
Vítězka 10. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko antuka   Roberta Vinciová   L. Domínguez Lino
  Arantxa Parraová Santonjaová 		6–2, 6–1
Finalistka 7. 31. března 2012 Miami, Spojené státy tvrdý   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová 		6–7(0–7), 6–4, [4–10]
Vítězka 11. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (2) antuka   Roberta Vinciová   Flavia Pennettaová
  Francesca Schiavoneová 		6–0, 6–2
Vítězka 12. 13. května 2012 Madrid, Španělsko modrá antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–1, 3–6, [10–4]
Vítězka 13. 20. května 2012 Řím, Itálie antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–2, 7–5
Vítězka 14. 8. června 2012 French Open, Paříž, Francie antuka   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová 		4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 15. 22. června 2012 's-Hertogenbosch, Nizozemí (2) tráva   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová 		6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka 16. 9. září 2012 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká 		6–4, 6–2
Finalistka 8. 11. ledna 2013 Sydney, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Naděžda Petrovová
  Katarina Srebotniková 		3–6, 4–6
Vítězka 17. 24. ledna 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Ashleigh Bartyová
  Casey Dellacquová 		6–2, 3–6, 6–2
Vítězka 18. 3. února 2013 Paříž, Francie tvrdý (h)   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Liezel Huberová 		6–1, 6–1
Vítězka 19. 17. února 2013 Dauhá, Katar tvrdý   Roberta Vinciová   Naděžda Petrovová
  Katarina Srebotniková 		2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 9. 19. května 2013 Řím, Itálie antuka   Roberta Vinciová   Sie Šu-wej
  Pcheng Šuaj 		6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 10. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		5–7, 2–6
Finalistka 11. 10. ledna 2014 Sydney, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Lucie Šafářová 		5–7, 6–3, [7–10]
Vítězka 20. 24. února 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–4, 3–6, 7–5
Vítězka 21. 27. dubna 2014 Stuttgart, Německo antuka (h)   Roberta Vinciová   Cara Blacková
  Sania Mirzaová 		6–2, 6–3
Vítězka 22. 10. května 2014 Madrid, Španělsko antuka   Roberta Vinciová   Garbiñe Muguruzaová
  Carla Suárezová Navarrová 		6–4, 6–3
Finalistka 12. 18. května 2014 Řím, Itálie antuka   Roberta Vinciová   Květa Peschkeová
  Katarina Srebotniková 		0–4skreč
Finalistka 13. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie antuka   Roberta Vinciová   Pcheng Šuaj
  Sie Šu-wej 		4–6, 1–6
Vítězka 23. 9. července 2014 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová 		6–1, 6–3
Vítězka 24. 10. srpna 2014 Montreal, Kanada tvrdý   Roberta Vinciová   Cara Blacková
  Sania Mirzaová 		7–6(7–4), 6–3
Vítězka 25. 10. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Roberta Vinciová   Šúko Aojamová
  Renata Voráčová 		6–2, 6–1
Finalistka 14. 27. února 2016 Dauhá, Katar tvrdý   Carla Suárezová Navarrová   Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan 		3–6, 3–6
Vítězka 26. 15. října 2017 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Irina-Camelia Beguová   Dalila Jakupovićová
  Nina Stojanovićová 		6–4, 6–3
Vítězka 27. 7. ledna 2018 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Bibiane Schoofsová   Miju Katová
  Eri Hozumiová 		7–5, 6–1
Finalistka 15. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Jasmine Paoliniová   Asia Muhammadová
  Jessica Pegulaová 		3–6, 1–6
Vítězka 28. 22. října 2023 Monastir, Tunisko tvrdý   Jasmine Paoliniová   Mai Hontamová
  Natalija Stevanovićová 		2–6, 7–6(7–4), [10–6]
Vítězka 29. 4. února 2024 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Jasmine Paoliniová   Nicole Melichar-Martinezová
  Ellen Perezová 		7–5, 4–6, [10–7]

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–2 D)

Dvouhra: 4 (2–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Kateryna Bondarenková 6–4, 6–2
Finalistka 1. 19. června 2022 Gaiba, Itálie tráva   Alison Van Uytvancková 4–6, 3–6
Vítězka 2. 10. července 2022 Contrexéville, Francie antuka   Dalma Gálfiová 6–4, 1–6, 7–6(7–4)
Finalistka 2. 2. dubna 2023 San Luis Potosí, Mexiko antuka   Elisabetta Cocciarettová 7–5, 4–6, 5–7

Finále soutěží družstev: 3 (3–0) editovat

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Finalistky Výsledek
Vítězka 1. 7.–8. listopadu 2009 Fed Cup
Reggio Calabria, Itálie 		antuka   Flavia Pennettaová
  Francesca Schiavoneová
  Roberta Vinciová 		  Melanie Oudinová
  Alexa Glatchová
  Liezel Huberová
  Vania Kingová 		4–0
Vítězka 2. 6.–7. listopadu 2010 Fed Cup
San Diego, USA 		tvrdý (h)   Flavia Pennettaová
  Francesca Schiavoneová
  Roberta Vinciová 		  Melanie Oudinová
  Coco Vandewegheová
  Bethanie Mattek-Sands
  Liezel Huberová 		3–1
Vítězka 3. 2.–3. listopadu 2013 Fed Cup
Cagliari, Itálie 		antuka   Flavia Pennettaová
  Roberta Vinciová
  Karin Knappová 		  Alexandra Panovová
  Alisa Klejbanovová
  Irina Chromačovová
  Margarita Gasparjanová 		4–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu editovat

Dvouhra editovat

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 V–P
Australian Open A Q1 1. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo ČF 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo Q3 A Q1 3. kolo Q1 Q1 13–11
French Open A Q1 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo F SF ČF ČF 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 2. kolo Q2 Q2 2. kolo 23–13
Wimbledon Q1 A 1. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo A A NH Q1 Q1 1. kolo 8–11
US Open Q1 2. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo SF 2. kolo ČF 3. kolo 1. kolo A A A A 1. kolo Q1 Q1 18–11
výhry–prohry 0–0 1–1 1–4 5–4 6–4 2–4 17–4 6–4 8–4 9–4 1–4 2–2 0–1 0–0 1–1 2–2 0–0 1–2 62–46

Ženská čtyřhra editovat

Turnaj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 V–P
Australian Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo F Vítěz Vítěz 3. kolo 1. kolo 2. kolo A A A A A A 20–7
French Open 2. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo Vítěz F F A 1. kolo A 2. kolo A A A A 1. kolo 22–9
Wimbledon 2. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo ČF 3. kolo Vítěz A 1. kolo A A A NH A A 1. kolo 16–8
US Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo ČF Vítěz ČF 2. kolo SF A A A A A 1. kolo A A 17–8
výhry–prohry 2–4 2–4 3–4 7–4 19–2 16–3 18–2 6–1 0–3 1–0 1–1 0–0 0–0 0–1 0–0 0–2 75–32
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA editovat

Dvouhra editovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 742. ▲ 569. ▲ 521. ▲ 359. ▲ 171. ▲ 70. ▲ 42. ▼ 48. ▲ 43. ▼ 45. ▲ 6. ▼ 7. ▼ 15. ▼ 20. ▼ 50. ▼ 143. ▲ 108. ▼ 200. ▲ 130. ▲ 118. ▲ 109.

Čtyřhra editovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 836. ▲ 524. ▼ 556. ▲ 203. ▲ 197. ▲ 159. ▲ 103. ▲ 73. ▲ 32. ▲ 27. ▲ 2. ▲ 1. ▬ 1. ▼ 42. ▼ 45. ▼ 179. ▲ 108. ▼ 630. ▲ 378. ▲ 131. ▼ 305.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sara Errani na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ecco chi è Sara Errani: grinta spagnola, orgoglio italiano [online]. sara-errani.com [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-10. (italian) 
  2. ↑ Magica Errani, Budapest è sua [online]. ilsole24ore.com [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (italian) 
  3. ↑ ERRANI/VINCI OVERPOWER DATE-KRUMM/ZHANG TO LIFT THE TITLE – WHIRLPOOL MONTERREY OPEN 2012 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-02. 
  4. ↑ Ferrer and Errani Win Acapulco Titles [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-05. 
  5. ↑ Errani wins singles and doubles at the 2012 WTA Barcelona Open [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-04. 
  6. ↑ Errani & Vinci Conquer Madrid, Break Top 10 [online]. 2012-05-13 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  7. ↑ Italians Conquer Rome, First Time Since 1985 [online]. 2012-05-20 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25. 
  8. ↑ Errani & Vinci Capture French Open Doubles [online]. 2012-06-08 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-13. 
  9. ↑ Title for Vinci and Errani [online]. 2012-06-24 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-25. 
  10. ↑ Errani & Vinci Win Doubles Crown In NYC [online]. 2012-09-09 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  11. ↑ Kuznetsova, Zvonareva take title [online]. 2012-01-27. Dostupné online. 
  12. ↑ Kirilenko & Petrova Crowned In Doubles [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-27. 
  13. ↑ Suarez Navarro ends Errani's campaign [online]. 15 January 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  14. ↑ Barthel defeats Errani to win Paris Open [online]. 3 February 2013. Dostupné online. 
  15. ↑ Kvitova Wins 10th WTA Title In Dubai [online]. 23 February 2013. Dostupné online. 
  16. ↑ Errani beats Pennetta to win Acapulco title semifinals [online]. 3 March 2013. Dostupné online. 
  17. ↑ Near-perfect Williams cruises into finals [online]. 6 June 2013. Dostupné online. 
  18. ↑ Monica Puig produces Wimbledon's first upset, beating Sara Errani [online]. 24 June 2013. Dostupné online. 
  19. ↑ Roberta Vinci wins 1st Palermo title [online]. 14 July 2013. Dostupné online. 
  20. ↑ Tennis-Errani loses to Pennetta at U.S. Open [online]. 29 August 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 
  21. ↑ Petrova/Srebotnik Win [online]. 11 January 2013. Dostupné online. 
  22. ↑ Petrova/Srebotnik Win [online]. 25 January 2013. Dostupné online. 
  23. ↑ Errani & Vinci Pick Up Title No.15 In Paris [online]. 4 February 2013. Dostupné online. 
  24. ↑ WTA Doha - Sara Errani and Roberta Vinci triumphant again [online]. 17 February 2013. Dostupné online. 
  25. ↑ Peng Shuai, Hsieh Su-wei upset world No 1 for Rome title [online]. 20 May 2013. Dostupné online. 
  26. ↑ Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Erraniová vysvětlila dopingový nález kontaminovaným jídlem [online]. Řím: Sport.cz, 2017-08-09 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b ČTK, iDNES.cz. Erraniová dostala za doping nižší trest. Mám čisté svědomí, vzkázala [online]. iDNES.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK, Luboš Zabloudil. Erraniová si kvůli dopingu dva měsíce nezahraje. Svědomí má prý čisté [online]. TenisPortal.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Arbitráž zvýšila tenistce Erraniové dopingový trest o osm měsíců [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-11 [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sara_Erraniová&oldid=23635376“