Otevřít hlavní menu

Organizace spojených národů

mezinárodní organizace
(přesměrováno z OSN)
Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. O jiném významu této zkratky pojednává článek Ottův slovník naučný.

Organizace spojených národů (anglicky United Nations), zkráceně OSN (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny uznávané státy světa vyjma Vatikánu a Palestiny– k březnu 2018193 členských států.

Organizace spojených národů
Vlajka OSN
Emblém OSN
Emblém OSN
Mapa členských států OSN
Mapa členských států OSN
Zkratka OSN
Předchůdce Společnost národů
Zakladatel Sovětský svaz, Spojené státy americké, Čínská republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Spojené království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Jugoslávie, Československo, Austrálie, Nový Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Polsko, Norsko a Řecko
Vznik 26. června 1945 – oficiálně 24. října 1945
Sídlo New York, USA
Souřadnice
Členové 193 členských zemí
Úřední jazyk angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština + italština a němčina (neoficiální jazyky)
Generální tajemník

António Guterres.jpg

António Guterres (od roku 2017)
Hlavní orgán Rada bezpečnosti, Valné shromáždění
Oficiální web www.un.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova OSN v New Yorku

Obsah

Obecné informaceEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

OSN byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

Rada bezpečnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie.

10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Angola (2016), Egypt (2017), Japonsko (2017), Malajsie (2016), Nový Zéland (2016), Senegal (2017), Španělsko (2016), Ukrajina (2017), Uruguay (2017), Venezuela (2016).

Česko bylo členem rady bezpečnosti naposledy v letech 1994 – 1995. Roku 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, kterému předsedal tehdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Významné je také předsednictví Hospodářské a sociální radě v roce 1997.

Ekonomická a sociální radaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku.

Poručenská radaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.

Mezinárodní soudní dvůrEditovat

 
Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k únoru 2019)
Jméno a příjmení Státní příslušnost Ve funkci od roku Poznámka
Abdulqawi Ahmed Yusuf Somálsko  Somálsko 2009 Předseda od roku 2018
Xue Hanqin Čína  Čína 2010 Místopředseda od roku 2018
Peter Tomka Slovensko  Slovensko 2003
Ronny Abraham Francie  Francie 2005
Mohamed Bennouna Maroko  Maroko 2006
Antônio Augusto Cançado Trindade Brazílie  Brazílie 2009
Joan E. Donoghue Spojené státy americké  Spojené státy americké 2010
Giorgio Gaja Itálie  Itálie 2012
Julia Sebutinde Uganda  Uganda 2012
Dalveer Bhandari Indie  Indie 2012
Patrick Lipton Robinson Jamajka  Jamajka 2015
James Richard Crawford Austrálie  Austrálie 2015
Kirill Gevorgian Rusko  Rusko 2015
Nawaf Salam Libanon  Libanon 2018
Yuji Iwasawa Japonsko  Japonsko 2018
Philippe Couvreur Belgie  Belgie 2000 Notář

OSN a udržitelný rozvojEditovat

Související informace naleznete také v článku Udržitelný rozvoj.

OSN je důležitým činitelem v oblasti udržitelného rozvoje.

Rozvojové cíle tisíciletíEditovat

Související informace naleznete také v článku Rozvojové cíle tisíciletí.

Cíle OSN do roku 2018:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Odborné organizace OSNEditovat

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

ZajímavostiEditovat

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se švýcarskou měnou.[1]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv.[2]

Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu.[3]

KritikaEditovat

Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.[4] Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[5] dětské prostituce a pornografie[6] či sexuálního obtěžování.[7]

Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 
  2. "Daniel Veselý: Saúdská Arábie hodlá popravit přes 50 lidí v jediný den Archivováno 6. 1. 2016 na Wayback Machine". Český rozhlas. 9. prosince 2015.
  3. CNN on Twitter. Twitter [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. http://archive.peacemagazine.org/v10n1p20.htm - Some questions raised at the Science for Peace conference on UN reform
  5. http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/rada-bezpecnosti-osn-uzavira-program-ropa-za-potraviny-pro-irak--824121 - Rada bezpečnosti OSN uzavírá program ropa za potraviny pro Irák
  6. https://web.archive.org/web/20090723152322/http://www.unicef.org/graca/a51-306_en.pdf - PROMOTION AND PROTECTION OF THE RIGHTS OF CHILDREN, Impact of armed conflict on children, Note by the Secretary-General
  7. http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-on-charges-of-sexual-harassment/ - Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of sexual harassment
  8. http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/may/15/ipcc-un-climate-reports-diluted-protect-fossil-fuel-interests - IPCC reports 'diluted' under 'political pressure' to protect fossil fuel interests

LiteraturaEditovat

  • Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
  • Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat