Běloruská sovětská socialistická republika

Běloruská sovětská socialistická republika (bělorusky Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка, české zkratky Běloruská SSR a BSSR) byla svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919 - 1991. Zanikla rozpadem SSSR a následným obnovením běloruské samostatnosti.

Běloruská sovětská socialistická republika
Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка
 Běloruská lidová republika
 Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika
1919–1941
1945–1991
Říšský komisariát Ostland 
Bělorusko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
207 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
10 151 806 (1989)
národnostní složení:
státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví
státní útvar
socialistická republika (od roku 1922 jedna z federativních socialistických republik SSSR)
vznik:
1. leden 1919 vytvořením Běloruské SSR
zánik:
25. srpen 1991 rozpadem SSSR
státní útvary a území
předcházející:
Běloruská lidová republika Běloruská lidová republika
Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika
následující:
Říšský komisariát Ostland Říšský komisariát Ostland
Bělorusko Bělorusko

DějinyEditovat

V důsledku chaosu 1. světové války a Velké říjnové revoluce došlo 25. března 1918 k vyhlášení běloruské nezávislosti na Rusku. Běloruská lidová republika však trvala jen necelý rok: postupem času se však i v Bělorusku prosadila bolševická revoluce, a tak 1. ledna 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika a 5. ledna obsadila Rudá armáda Minsk.

V důsledku Rusko-polské války přišlo Bělorusko o západní část svého území, které připadlo Polsku. V letech 1924 - 1926 získala Běloruská SSR od Ruské SFSR Vitebskou, Homelskou a část Smolenské gubernie, kde byla převaha běloruského obyvatelstva. Po vpádu Sovětského svazu do východních částí Polska v roce 1939 získala Běloruská SSR svá západní území zpět. Dne 27. června 1990 vyhlásilo Bělorusko svou svrchovanost a v procesu rozpadu SSSR nakonec dne 25. srpna 1991 i plnou samostatnost.

Přehled představitelůEditovat

Běloruská republikaEditovat

  • 9. 3. 1918 - 18. 3. 1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady

Běloruská lidová republikaEditovat

  • 18. 3. 1918 - květen 1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady
  • květen 1918 - červen 1918 – Pavel Pawlavich Alyaksyuk (Pavel Pavlovich Aleksyuk) – předseda Rady
  • červen 1918 - 10. 12. 1918 – Yazep Yur'evich Lyosik (Iosif Yuryevich Lyosik) – předseda Rady

Běloruská sovětská socialistická republikaEditovat

  • 1. 1. 1919 - 4. 2. 1919 – Dzmitry Fyodorovich Zhylunovich – předseda Prozatímní revoluční dělnicko-rolnické sovětské vlády
  • 4. 2. 1919 - 27. 2. 1919 – Aleksandr Fyodorovich Myasnikov – předseda Ústředního výkonného výboru

Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika (Litbel)Editovat

  • (20. 2. 1919) 27. 2. 1919 - 25. 8. 1919 (-1. 9. 1919) – Kazimierz Cichowski (Kazimir Genrykhavich Tsykhouski – předseda Ústředního výkonného výboru; LBKP


Běloruská lidová republikaEditovat

  • 13. 12. 1919 - listopad 1920 Pyotr Antonavich Krechewski (Pyotr Antonovich Krechevsky) – předseda vlády
  • prosinec 1919 - červenec 1920 – Ivan Mikitavich Syerada – předseda Ústředního výkonného výboru

Běloruská sovětská socialistická republikaEditovat

  • 1. 8. 1920 - 16. 6. 1937 – Alyaksandr Ryhoravich Charvyakou (Aleksandr Grigoryevich Chervyakov) – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
  • 7. 7. 1937 - 26. 10. 1937 – Mikhail Iosifovich Stakun – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
  • 2. 11. 1937 - 4. 7. 1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
  • 4. 7. 1938 - 25. 7. 1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
  • 25. 7. 1938 - 27. 7. 1938 – Na dezhda Grigoryevna Grekovová – předsedkyně Nejvyššího sovětu; KPB
  • 27. 7. 1938 - 17. 3. 1948 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 17. 3. 1948 - 2. 12. 1967 – Vasily Ivanovich Kozlov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 2. 12. 1967 - 22. 1. 1968 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 22. 1. 1968 - 13. 6. 1971 – Sergey Osipovich Pritytsky – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 13. 6. 1971 - 16. 7. 1971 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová, Ivan Frolovich Klimov – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 16. 7. 1971 - 27. 12. 1976 – Fyodor Anisimovich Surganov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 27. 12. 1976 - 28. 2. 1977 – Vladimir Yeliseyevich Lobanok, Zinaida Mikhaylovna Bychkovskaya – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 28. 2. 1977 - 29. 11. 1985 – Ivan Yevteyevich Polyakov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 29. 11. 1985 - 28. 7. 1989 – Georgy Stanislavovich Tarazevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 28. 7. 1989 - 18. 5. 1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
  • 18. 5. 1990 - 25. 8. 1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda Nejvyššího sovětu; KPB

Běloruská republikaEditovat

  • 18. 9. 1991 - 25. 12. 1991 (-26. 1. 1994) – Stanislau Stanislavavich Shushkyevich (Stanislav Stanislavovich Shushkyevich) – předseda Nejvyššího sovětu; bezp.

GalerieEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat