Jan Voborník
Jan Voborník (10. dubna 1854 Pohoří[1] – 8. března 1946 Praha) byl český pedagog, spisovatel, dramatik, překladatel, literární kritik a historik.
Jan Voborník | |
---|---|
Rodné jméno | Ján Křtitel Wobornik |
Narození | 10. dubna 1854 Pohoří |
Úmrtí | 8. března 1946 (ve věku 91 let) Praha |
Pseudonym | Jan z Pohoře |
Povolání | překladatel, učitel, spisovatel, literární kritik, literární historik a dramatik |
Národnost | česká |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Ocenění | čestný občan Litomyšle, čestný doktor Univerzity Karlovy |
Manžel(ka) | Anežka Voborníková-Bautzová |
Rodiče | Václav Voborník, Kateřina Voborníková-Vrzáková |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v rodině sedláka Jana Voborníka a Kateřiny Vrzákové. Měl tři sourozence: Annu (*1856), Marii (*1860) a Václava (1864–1926), středoškolského profesora, dramatika a esejistu.
21. července 1891 se v Domažlicích oženil s Anežkou Bautzovou (*1872). Měli dva syny – doktory práv: Jana (*1891) a Václava (*1893).[2][3]
Po vychození německé farní školy v Opočně a trojtřídky v Dobrušce studoval na katolickém gymnáziu Borromeum v Hradci Králové, kde maturoval v roce 1875. Již tehdy projevoval zájem o divadlo, hrál s ochotníky, psal poezii i drobnou prózu.[4]
Na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze studoval obecnou filologii, češtinu a filozofii (1875–1879). Po složení učitelských zkoušek působil jako středoškolský učitel s aprobací češtiny, latiny a řečtiny v Rychnově nad Kněžnou (1880–1886), Domažlicích (1886–1891), Jičíně (1891–1895), Litomyšli (1895–1909) a na Malostranském gymnáziu v Praze (1909–1923).[5]
Jako učitel si pro své neformální vystupování a lidský přístup získal přízeň studentů. Patřila k nim řada budoucích vědců, spisovatelů a kulturních pracovníků, např. lingvista Josef Páta, egyptolog František Lexa, cestovatel E. S. Vráz, ilustrátor Adolf Kašpar, loutkoherec Jindřich Veselý, spisovatelé J. Š. Baar, Adolf Wenig, Vladislav Vančura nebo Jiří Haussmann.[5]
Ve svých působištích inicioval a organizoval činnost divadelních ochotníků. Byl znám jako literární historik a kritik, autor historických dramat, která se většinou hrála na ochotnických scénách, často za účasti autora jako herce a režiséra.[6] Účastnil se dění ve studentských kroužcích, v Literárním odboru Umělecké besedy, autorsky spolupracoval s periodiky Česká včela a Národní listy. Používal pseudonymy: Jan z Pohoře, Jean Pasquin.[5]
Byl členem středoškolské zkušební komise a dopisujícím členem III. třídy České akademie.[7] Roku 1929 se stal čestným občanem Litomyšle, 21. dubna 1939 byl na Karlově univerzitě jmenován čestným doktorem filozofie.[5]
Od roku 1909 bydlel s rodinou v Praze XVI. na Smíchově, nejdříve v domě čp. 1084/XVI a od roku 1911 až do smrti v domě čp. 1205/XVI. ve Švédské ulici 32.[2][8]
Potomci
Jeho potomci do dnes žijí v jeho rodném kraji tudíž u Rychnova nad Kněžnou na tak zvaných "Vrchách"
Dílo
editovatSpisy
editovat- Jaroslav Vrchlický a jeho Legenda o sv. Prokopu: (ukázka ze spisu "Pohledy do novočeského básnictva: pokus o příspěvek ke skutečným dějinám českého básnictva") – Domažlice: vlastním nákladem, 1890
- O působení dějepisných prací Františka Palackého na novější beletrii českou – Praha: v. n., 1890–
- O poesii Julia Zeyera: kritická studie – Litomyšl: v. n., 1897
- Padesát let literatury české: 1848–1898 – Jubilejní památník. Bursík a Kohout, 1898
- Památník na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.: vědecký a umělecký rozvoj v národě českém 1848–1898. Padesát let české literatury – Praha: Česká akademie [císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění], 1898
- Alois Jirásek: jeho umělecká činnost, význam a hodnota díla – Praha: J. Otto, 1901
- Na smrt básníka: za Juliem Zeyerem: improvisace – Litomyšl: V. Augusta, 1901
- O postupu vývoje lidství: lidová přednáška – Litomyšl: v. n., 1905
- Svatopluk Čech: jeho život a dílo – Praha: s. n., 1906
- Karel Hynek Mácha – Praha: J. Otto, 1906
- Julius Zeyer – Praha: Česká grafická akciová společnost [Unie], 1907
- O romantismu Svatopluka Čecha a jeho ironii: přednáška – Litomyšl: v. n., 1908
- Julius Zeyer – Praha: Unie, 1908
- Jeronym Pražský a Boethius – Praha: s. n., 1912
- Josef Holeček – Praha: Topič, 1913
- V. B. Nebeského Protichůdci s výkladem – Topič, 1913
- MUDr. Jan Dvořák, sociální hygienik a lidumil – Praha: v. n., 1916
- O Boženě Němcové: přednáška Spolku paní a dívek v Litomyšli v stoletou památku narozenin Němcové (5.2.1820–21.1.1862) – Praha: J. Otto, 1920
- Okřídlená slova – Sbírka hesel. Karlín: Vesmír, 1920
- Fr. V. Jeřábek: obraz životopisně-literární – Choceň: Loutkář, 1923
- Velký lyrik – přednáška. Chotěboř, Okresní sbor osvětový, 1923
- Metodika básnických výkladů: doplňkem k Maturitnímu sborníku – Praha: Kvasnička a Hampl, 1926
- Mučedník touhy: přednáška o Juliu Zeyerovi pro pietní večer ve Vodňanech dne 30. ledna 1926 – Vodňany: Okrašlovací spolek, 1926
- Dívčí hrad: pověst ze Slovenska – Smíchov: V. Neubert, 1928
- Legenda osamělé duše: ze zápisků starého profesora – Smíchov: V. Neubert, 1928
- Ohněm k nebi: povídka: Pravdivá událost z naší doby – Smíchov: V. Neubert, 1928
- Princ a sedm mudrců: pohádka – Smíchov: V. Neubert, 1928
- Tajemství hradu Bajreka: pověst – Smíchov: V. Neubert, 1928
- Černuška – pravda i báj ze života včel pro malé i velké; ilustrace Karel T. Neumann. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1928
- Příhody malého cvrčka: obrazy ze života drobného tvorstva – ilustroval K. T. Neumann. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1930
- Pouť do Eleusiny: mystický román ze starého Řecka s bájemi a pohádkami – s obrázkem od Ad. Kašpara a s mapkou. Praha: Státní nakladatelství, 1932
- Božena Viková-Kunětická – Praha: Česká akademie věd a umění, 1934
- Stručné dějiny tělocvičné jednoty Sokol v Novém Městě nad Metují – Praha: J. Otto,
- Floristický výzkum údolí Oslavy a Vícenického žlebu [rukopis] – 2005
Drama
editovat- Lví nevěsta: tragédie o pěti jednáních – Domažlice: Karel Prunar, 1887
- Jan Hus: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: F. Šimáček, 1905
- Soumrak věku – tragédie o třech jednáních. Praha: J. Otto, 1909
- Jeronym Pražský: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: Fr. Borový, 1916
- Smrt Krále Václava: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: s. n., 1921
- Husitská trilogie – Choceň: Loutkář, 1922
- Černá rota krále Matěje: historická hra o třech dějstvích – Choceň: Loutkář, 1922
- Tři péra ptáka Fénixa: žertovná pohádka o čtyřech dějstvích – Praha: Jindřich Veselý, 1922
- Zasvěcenec – tragédie i čtyřech dějstvích. Choceň: Loutkář, 1922
Jiné
editovat- Píseň života: životopisný cyklus osobní lyriky a epiky – Jaroslav Vrchlický; další původce. Praha J. Otto, 1913
- Sebrané spisy – Vítězslav Hálek – připravil k vydání, opatřil úvodem a poznámkami. Praha: B. Kočí, 1906–1907
- Zeyer mládeži: ze spisů Julia Zeyera – k četbě soukromé i školní vybral a uspořádal Fr. S. Procházka; se životopisem Julia Zeyera od Jana Voborníka. Praha: Unie, 1909
- Jaroslava Vrchlického Zpěvy husitské: 1415–1915: na památku mučednické smrti nejslavnějšího Čecha mistra Jana Husa – z básní nejslavnějšího pěvce českého vybral a sestavil. Praha: J. Otto, 1915
- Olgerd Gejštor – Julius Zeyer; napsal úvod. Praha: F. Topič, 1916
- Mythy. II.: básně (1874–1879) – Jaroslav Vrchlický; komentář Bedřich Frida; připravil. Praha: J. Otto, 1918
- Dvě kroniky o Štilfrídovi a Bruncvíkovi – uspořádal k tisku; vyzdobil Fr. Kobliha. Praha: Alois Brož: František Beneš, 1918
- Pozůstalá dramata – A. V. Šmilovský; životopisný nástin s podobiznou. Praha: Borský a Šulc, 1924
- Dopisy Julia Zeyera Karle Heinrichové – vypravil. Praha: Česká grafická Unie, 1924
- Jenerál: črta ze života českého sedláka – Josef Červený. Nové Město nad Metují: Jan Voborník, 1925
- Z "Našich" – Josef Holeček; vybral a napsal úvod. Praha: F. Topič, 1925
- Maturitní sborník textů veršem i prosou: (1924–1927) – sestavil. Praha: Kvasnička a Hampl, 1925
- Kterak sláva omrzí: veselohra ve třech jednáních – Fr. V. Jeřábek; vydáno péčí České akademie věd a umění; redakcí J. Voborníka. Sobotka: Družstvo Jeřábkovo, 1928
- Závist: drama o pěti jednáních – Fr. V. Jeřábek; vydáno péčí České akademie věd a umění; redakcí J. Voborníka. Sobotka: Družstvo Jeřábkovo, 1928
- Krejčí dělá píchy, píchy, každý musí puknout smíchy: sborník humoru, vtipů i zkušeností ze života krejčovského – s příspěvky Fr. Páty, J. Veselého, J. Voborníka, Č. Zíbrta, V. Kříže aj.; s původními obrázky Boetingra. Praha: Krejčovská revue, 1928
- Jaroslava Vrchlického Píseň života: životopisný cyklus osobní lyriky a epiky – uspořádal a vyložil, Praha: J. Otto, 1928?
- Alte Mären – Jaroslav Vrchlický; aus dem Čechischen übersetzt von Josef Weinberger; mit Anmerkungen von Jan Voborník. Dresden: Sonne, 1933
- Julius Zeyer, Listy třem přátelům: paní Zdeňce Hlávkové, Otakaru Červenému a Janu Voborníkovi. Vydal, Praha: Fr. Borový 1938
- Okna v bouři: básně Jaroslava Vrchlického (1892–1893) – Jaroslav Vrchlický; k vydání připravil František Páta; uspořádal. Praha: Fr. Růžička, 1939
- Strom života: Básně Jaroslava Vrchlického (1907–1908) – Jaroslav Vrchlický; napsal úvod a poznámky; k vydání připravil Dr. Frant. Páta. Praha: Fr. Růžička, 1941
Překlady
editovat- Karel Hynek Mácha a byronism český – Maryan Zdziechowski. Jiřín: v. n., 1895
- M. Tullia Cicerona Troje knihy o řečníku – Marcus Tullius Cicero. Česká Adademie, 1915
- Sávitrí: vítězství velké lásky: indická pohádka z Mahábháraty – upravil, úvodem a poznámkami opatřil J. Roubal; vyzdobila B. Reifová. Praha: Petr Tvrdý, 1922
- Nové Město nad Metují a jeho kraj: samostatná příloha městečka Nového Hrádku, městyse Krčína a 57 obcí politického okresu novoměstského: Dobruška: redigoval Jaro Moravec za spolupráce Jana Voborníka a Jaroslava Tláskala; překlady německého textu kronik obstarali Jan Voborník, Ant. Kolářová a Jar. Frinta. Praha: Horký, 1940
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Křestní matrika pro obec Pohoří a Puličky: Wobornik Ján Křtitel 1854-04-10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 490.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Digitální kronika Pohoří (http://kronika.obecpohori.cz). www.obecpohori.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Voborník, Jan – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Voborník, Jan, 1854–1946 – Portaro – katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-25.
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 146–147.
- ↑ Pobytová přihláška Pražského policejního ředitelství z roku 1909
Literatura
editovat- Čtvrtky: vzpomínky a žertíky Kroužku přátel profesora Jana Voborníka – za výtvarné spolupráce Adolfa Kašpara; uspořádal Jindřich Veselý. Praha: Jindřich Veselý, 1932
- Jan Voborník devadesátníkem. Viktor Hánek. Venkov: orgán České strany agrární. 9. 4. (1944)
- Prof. Jan Voborník a litomyšlské gymnázium na přelomu století (1895–1909). Růžička, Jindřich. In: Litomyšl. Duchovní tvář českého města – Litomyšl: Měst. úřad, 1994 s. 163–183
- Čtvrtečníci. O Kroužku přátel profesora Jana Voborníka a malíře Adolfa Kašpara. Filip, Zdeněk. In: Severní Morava: vlastivědný sborník – Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Roč. 36, sv. 73 (1997), s. 31–42
- Kapitoly z dějin gymnázia v Litomyšli v 2. polovině 19. století. Růžička, Jindřich. In: Minulost, současnost a budoucnost gymnazijního vzdělávání: sborník referátů z konference konané ve dnech 24. – 25. června 1999 v Jičíně – Semily: Státní okresní archiv, 2000; s. 168–172
- Přátelé Adolfa Kašpara. Pavlína Janíčková. In: Severní Morava: vlastivědný sborník – Šumperk: Vlastivědné muzeum v Šumperku. Roč. 58, sv. 100 (2014), s. 68–77
- Jan Hus a husitství v české literární tvorbě druhé poloviny 19. století. Věra Brožová. In: Praha Husova a husitská 1415–2015: publikace k výstavě: Clam-Gallasův palác, 25. září 2015–24. ledna 2016 – Praha: Scriptorium, 2015, s. 192–201
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Voborník na Wikimedia Commons
- Autor Jan Voborník ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Voborník
- Jan Voborník v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Digitalizovaná díla Jana Voborníka v České digitální knihovně
- Jan Voborník v České divadelní encyklopedii