Nový Hrádek

městys v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
Tento článek je o městyse v okrese Náchod. Další významy jsou uvedeny na stránce Nový hrádek.

Nový Hrádek (německy Neubürgles) je městys v okrese Náchod, ležící v předhůří Orlických hor u hranic s Polskem. Žije zde 853[1] obyvatel.

Nový Hrádek
Nový Hrádek.JPG
Znak městyse Nový HrádekVlajka městyse Nový Hrádek
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0523 574287
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáchod
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel853 (2022)[1]
Rozloha11,40 km²
Nadmořská výška560 m n. m.
PSČ549 01, 549 22
Počet domů374 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 28
549 22 Nový Hrádek
uradmestyse@novy-hradek.cz
StarostaBc. Zdeněk Drašnar
Oficiální web: www.novy-hradek.cz
Nový Hrádek
Nový Hrádek
Další údaje
Kód obce574287
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter obceEditovat

Podhorská obec s okrajovými částmi situovaná pod vrchem Šibeníkem až v údolí říčky Olešenky. Tvoří jej části Dlouhé, Krahulčí, Nový Hrádek a Rzy. Na ploše 1139 ha žije 851 stálých obyvatel. Územím obce protéká říčka Olešenka. Náměstí leží v nadmořské výšce 565 m. Nejvyšším bodem obce je kopec Šibeník s nadmořskou výškou 674 m. V obci se nachází celkem 416 domů, z toho 230 jich je užíváno k rekreaci.

Symboly obceEditovat

Již v době před rokem 1790 užívala obec pečeť, jejíž otisk je uložen v Archivu Národního muzea v Praze. Pečetní obraz tvoří váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách. V roce 1995 byl obci udělen znak vycházející z této historické pečeti, a obecní vlajka.

HistorieEditovat

Nový Hrádek vznikl pravděpodobně jako podhradí přilehlého hradu Frymburka. První písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 13491360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. Dne 10. dubna 1736 císař Karel VI. Novému Hrádku „nepřízní časů úplně zničenému“ udělil právo pořádat tři výroční trhy a jeden týdenní trh. V té době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Při prvním rakouském sčítání lidu v roce 1869 měl Nový Hrádek 1596 obyvatel – nejvyšší počet ve své historii.

Od počátku osídlování zdejšího regionu bylo hlavní obživou obyvatel především zemědělství. První písemná zmínka o rozvoji průmyslu na Novém Hrádku je z roku 1537, kdy se připomíná těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence. Dále zde působili lžičaři. Toto řemeslo se značně rozmohlo a v obci se ještě dlouho provozovalo. V prvním desetiletí 20. století začal na Novém Hrádku a okolí vznikat textilní průmysl. V současné době působí v obci výrobní družstva Velos (zařízení do koupelen, části jízdních kol, výrobky Ikea), Kovap (hračky) a Kaden (hračky, slunečníky, makety aut), 3 truhlárny, výroba těsnění firmy Přibyl, firma Hartman, pila firmy Klein a několik dalších menších soukromých provozoven.

V 60. letech 20. století byla v Novém Hrádku založena laboratoř gnotobiologie. Jde o detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR [3]. Jedná se o významného zaměstnavatele v obci.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

PamátkyEditovat

Nejstarší památkou Nového Hrádku je zřícenina hradu Frymburka. Dominantou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723. Na hlavním oltáři kostela je umístěn obraz patronů kostela sv. apoštolů Petra a Pavla namalovaný pravděpodobně Petrem Brandlem. Uprostřed náměstí se nachází mariánský sloup z roku 1747, pomník obětem světových válek a kamenná kašna z roku 1864. V obci stojí mnoho zachovalých dřevěných roubených chalup.

Větrná elektrárnaEditovat

 
Větrná elektrárna, Nový Hrádek

Nepřehlédnutelnou dominantu nad obcí, na vrchu zvaném Šibeník, tvořily čtyři více než čtyřiceti metrové větrné elektrárny EKOV postavené v polovině 90. let a nikdy neprovozované. Elektrárnu se totiž nepodařilo pro technické nedostatky (především hlučnost soustrojí) zkolaudovat a bylo rozhodnuto o jejím odstranění, poté co celý areál odkoupil ČEZ Obnovitelné zdroje. Současný majitel v aktuálně dokončuje přípravu realizace výstavby nového, moderního větrného parku v poloze více odsunuté od osídleného území. Nově osazenou technologií mají být dva stroje Enercon E70 o výšce tubusu vyšší než VTE původní. Na konci listopadu 2012 po 17 letech byly vrtule odstraněny majitelem ČEZ Obnovitelné zdroje. Na vrchu Šibeník zůstal tubus nejvýše položeného stroje a zděná rozvodna. Tubus se v roce 2020 stal základem pro stavbu rozhledny a dřívější rozvodna se proměnila na turistické informační centrum se stálou expozicí o historii využití větrné energie. V současné době společnost ČEZ Obnovitelné zdroje pozastavila projekt výstavby nové VTE a to především z důvodů ekonomických v post-krizovém období.

Vzdělávání a kulturaEditovat

Z písemných pramenů plyne, že roku 1848 byla na Novém Hrádku otevřena nová školní budova se dvěma třídami. Je tedy nesporné, že škola zde existovala již mnohem dříve. V roce 1920 byla na Novém Hrádku zřízena státní měšťanská škola, pro niž byla v letech 19211923 vystavěna nová školní budova nad náměstím. Na Novém Hrádku je i vícetřídní mateřská škola, školní jídelna a družina. Sportovní vyžití je možné díky tělocvičné jednotě Sokol, založené již v roce 1896. Sokolovna pochází z roku 1924. Místní Sokol provozuje i přilehlé hřiště a v zimě lyžařský svah. Sjezdovky jsou zde dvě o délkách 460 a 340 metrů, dále okruh pro běžkaře dlouhý 700 metrů. Areál je upravován rolbou Leitner 400. Moderní teleskopický vlek je dlouhý 320 metrů s převýšením 81 metrů s kapacitou 500 osob za hodinu. V obci se rovněž nachází fungující kinosál, jenž však aktuálně nemá pravidelný program.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Externí odkazyEditovat