Nové Město nad Metují

město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Nové Město nad Metují (německy Neustadt an der Mettau, polsky Nowe Miasto nad Metują) je město v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na východě Čech. Bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Černčic a Kácova. Centrum města leží na vysokém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují a je městskou památkovou rezervací. Žije zde přibližně 9 300[1] obyvatel.

Nové Město nad Metují
Zámek v Novém Městě nad Metují
Zámek v Novém Městě nad Metují
Znak města Nové Město nad MetujíVlajka města Nové Město nad Metují
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0523 574279
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNové Město nad Metují
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel9 317 (2021)[1]
Rozloha23,13 km²
Nadmořská výška332 m n. m.
PSČ549 01
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Republiky 6
549 01 Nové Město nad Metují
posta@novemestonm.cz
StarostaPetr Hable
Oficiální web: www.novemestonm.cz
Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce574279
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ke katastru obce náležejí ještě místní části Krčín, Spy a Vrchoviny. V okolí je k pojmenování města používán slangový výraz Nováč. Pro novou zástavbu řadovek a rodinných domků směrem k obci Přibyslav se používá pomístní jméno Na Františku, pro bytovou zástavbu mezi ZŠ Malecí a hlavní silnicí pomístní označení Malecí. Zámek v majetku Bartoňů z Dobenína ozvláštňuje tvář města a je místem konání mnoha kulturních akcí.

HistorieEditovat

 
Nové Město, náměstí k východu

Město bylo založeno v místě, osídleném již v době bronzové, kdy zde vzniklo hradiště. To se odrazilo i v názvu lokace v roce 1501, pojmenované Město Nové Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku 1526 vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech 1526–1548 za nového majitele panství Vojtěcha z Pernštejna. Renesanční ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku 1623 je koupil Albrecht z Valdštejna, poté bylo v majetku Trčků z Lípy a od roku 1634 Waltera z Leslie. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století (1878 severní Krajská brána, 1904 jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.[2] V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který sem přijel z blízkého Náchoda. Na náměstí jej přivítal okresní starosta Josef Hronovský. Na pozvání majitele zámku Josefa Bartoně z Dobenína poté na zámku povečeřel a přenocoval.

V roce 1948 byl k Novému Městu připojen městys Krčín, který je starší a jeho založení spadá do 13. století. V letech 1953–1954 byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby Vojtěcha z Pernštejna podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal zde textilní průmysl, v padesátých a šedesátých letech 20. století byly založeny velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město prodělalo rozsáhlou obnovu.

ExulantiEditovat

Stejně jako z okolních obcí (Spy, Slavětín, Bohuslavice, Šestajovice aj.), odcházeli do exilu i nekatolíci z Nového Města nad Metují. Daniel Kabátník (* 2. 10. 1697 v Novém Městě nad Metují), prokazatelně odešel s rodinou do Münsterbergu v roce 1742. V roce 1746 byl už zvoleným starším sboru, byl vdovcem a pracoval jako krejčí. Znovu zvolen byl v roce 1748, v roce 1757 vlastnil ve městě dům. Zemřel ve věku 82 let. I jeho syn Daniel (1721–1757) v Münsterbergu zůstal. Dne 17. září 1752 se v Husinci v pruském Slezsku vdávala Anna Kulhánková, jejíž rodiče (Jakub a Lidmila) byli z Nového Města nad Metují.[3][4] Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945. Potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa spojuje spolek Exulant.

Přírodní poměryEditovat

 
Klopotovské údolí

Na území města částečně zasahuje přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují, která je evropsky významnou lokalitou.

Na východním okraji města začíná lesnaté Klopotovské údolí, v němž protékající Bohdašínský potok a četné skály vytvářejí přírodní scenérii s místními turistickými cíli, např. minioborou s lesní zvěří nebo geologickými útvary Čertova šlápota a Čertova díra. Horní okraj údolí přiléhá k obci Slavoňov.[5]

Přímo v katastru Nového Města jsou chráněny tři památné stromy:

Další památné stromy (mj. Vojnarova lípa, spojená s dílem spisovatele Aloise Jiráska) se nalézají v katastru místní části Krčín.

Kultura a cestovní ruchEditovat

 
Letecký pohled na zámek a náměstí

Nové Město je sídlem již tradičního festivalu českých komediálních filmů Novoměstský hrnec smíchu, na který se vždy sjíždí mnoho známých umělců a jiných osobností. Město má působivou atmosféru, a nabízí množství volnočasových aktvit, ačkoli mu již celá desetiletí chybí letní koupaliště. Není odtud daleko do Orlických hor ani do Krkonoš; procházkové a turistické stezky sledují koryto řeky Metuje.

V Novém Městě se natáčel televizní seriál F. L. Věk, v němž představovalo nedalekou Dobrušku.

PamětihodnostiEditovat

 
Nové Město, zámecká zahrada (Dušan Jurkovič, 1911)
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Městě nad Metují.

ZámekEditovat

Novoměstský zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, od něhož je oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Stubenberkové během 16. století a v letech 1655–1661 byl barokně přestavěn podle plánů Carla Luraga. V letech 1909–1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče pro průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.

Náměstí a další památkyEditovat

Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 × 60 metrů, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953–1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní mariánský sloup (1696) a socha Nejsvětější Trojice (1767). Stará radnice pochází z roku 1535–1545[6] a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce 1893 adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy.

Kostel Nejsvětější Trojice ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku 1540. Je to prostá sálová stavba s křížovou klenbou a pětibokým závěrem ještě v gotickém stylu. Vedle presbytáře stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí barokní klášter milosrdných bratří s kostelem Narození Panny Marie (1767) a za ním hřbitovní kostel Všech svatých z let 1580–1582.[2]

Na kopci za řekou, asi 700 metrů jihovýchodně od historického centra, se nachází zřícenina středověkého hradu Výrov.

Severně od hradu se na ostrožně mezi údolími Metuje a Libchyňského potoka dochovaly pozůstatky hradiště z doby bronzové.[7]

OsobnostiEditovat

  • Josef Blažej Smrček (1751–1799), český řádový hudebník a skladatel
  • Karel Klapálek (1891–1983), armádní generál, hrdina od Tobruku a Dukly, čestný občan, pamětní deska, ulice Generála Klapálka
  • Jan Juránek (1910–1999), pedagog, archivář, muzejník, historik, čestný občan
  • Josef Marek (1913–1980), akademický sochař
  • Bohumil Dvořáček (1917–2018) – český pedagog, novoměstský kronikář a čestný občan[8]
  • Jan Milíč Lochman (1922–2004), český exilový evangelický teolog a filozof, rektor univerzity v Basileji, čestný občan
  • Vladimír Rocman (1923–2016), malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav, pedagog, fotograf a čestný občan
  • Josef Sekyra (1928–2008), geolog, horolezec, polárník a čestný občan
  • Vladimír Suchánek (1933-2021), malíř a grafik, čestný občan
  • Pavel Vašina (* 1939), geodet, starosta a čestný občan
  • Jiří Macháně (* 1940), kameraman

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nové Město nad Metují, s. 492–497. 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. Praha: Kalich, 2005. 143 s. ISBN 80-7017-022-0. 
  5. Klopotovské údolí. Dostupné online.
  6. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  7. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nové Město nad Metují 1, s. 219. 
  8. Novemestonm.cz: Ocenění města Nové Město nad Metují občanům

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Nové Město nad Metují. Sv. 7, str. 197

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat