Bohuslavice (okres Náchod)

obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Obec Bohuslavice (německy Bohaslawitz) (katastrální území a železniční stanice nesou název Bohuslavice nad Metují) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Bohuslavice
Letecký snímek
Letecký snímek
Znak obce BohuslaviceVlajka obce Bohuslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0523 573892
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Nové Město nad Metují
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 007 (2020)[1]
Rozloha 14,12 km²
Katastrální území Bohuslavice nad Metují
Nadmořská výška 284 m n. m.
PSČ 549 06
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bohuslavice 175
54906 Bohuslavice nad Metují
podatelna@bohuslavice.com
Starosta Jiří Tojnar
Oficiální web: www.bohuslavice.com
Bohuslavice
Bohuslavice
Další údaje
Kód části obce 6467
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
kostel Svatého Mikuláše se zvonicí v Bohuslavicích

O Bohuslavicích je první zmínka v nadaci kostela dobrušského z  r. 1361. Roku 1371 držel Bohuslavice Sezima z Dobrušky. V roce 1409 byly v majetku pana Vítka z Černčic. V roce 1503 se za Jana Černčického z Kácova Bohuslavice dostaly k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly darovány jako „část zboží novoměstského“ Ferdinandem III. Valtrovi z Leslie. Přes Bohuslavice vedla starobylá stezka zemská od Krčína k Opočnu.


ExulantiEditovat

Doba pobělohorská nekatolické Bohuslavice poznamenala. Jezuitské metody rekatolizace místního obyvatelstva zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. V oblasti působil od r. 1725 Antonín Koniáš. Proto během slezských válek utíkaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein.

V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v pruském Slezsku: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš,[2] Šícha Jiřík (*1728), Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami.[3] Kňourek Jiřík pocházel z obce Spy. Dne 25.8.1740 byli vyslýcháni: Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří.[4] Tito běženci z Bohuslavic prošli Münsterbergem a mnozí z nich se stali zakladateli či spoluzakladateli osady Husinec. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů se dají vysledovat přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček. Jméno Kňourek bylo v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V této rodině se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se rodině nikdy nepodařilo dohledat.[5]

Přírodní poměryEditovat

Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod. Obec geograficky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Jejich nadmořská výška činí 284 m. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní  rezervací  v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. JiráskaTemno“. Prameny, dávající cca 100 litrů/sec křišťálové vody se stálou teplotou, zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v 90. letech 20. století.

Bohuslavicemi protéká Bohuslavický  potok s kaskádou rybníků – Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a naše obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech. Obec provozuje základní školu a mateřskou školu. Občerstvení lze dostat ve dvou pohostinstvích ve středu obce. Nakoupit lze ve třech prodejnách, v Konzumu, v prodejně ZEPA a v krámku U Krupičků. Obec Bohuslavice buduje od roku 2009 tlakovou kanalizaci, na lukách pod obcí byla vybudována čistírna odpadních vod. V roce 2011 byla vybudována v prostoru mezi hasičskou zbrojnicí a Orelnou prodejna potravin Konzum.

Obecní správa a politikaEditovat

Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Bohuslavice a Zbytka.

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

V Bohuslavicích se narodil hudební skladatel Josef Drahorád (18161895).

Exulanti z Bohuslavic patřili mezi zakladatele české osady Husinec v Pruském Slezsku. Dnes jsou roztroušeni po celém světě.

Související literatura autorky Edity ŠtěříkovéEditovat

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 (a jiné)

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kniha 18, zpráva o výslechu ze dne 25.8.1740
  5. Vladimír Míčan: Za září Kalicha v cizině, Brno (str. 144).

Externí odkazyEditovat