František Lexa
František Lexa (5. dubna 1876 Pardubice – 13. února 1960 Praha)[1] byl český pedagog, spisovatel a zakladatel české egyptologie.
| PhDr. František Lexa | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 5. dubna 1876 Pardubice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. ledna 1960 (ve věku 83 let) nebo 13. února 1960 (ve věku 83 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | archeolog, pedagog, spisovatel a egyptolog |
| Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se v rodině právníka Vilibalda Lexy a Eleonory rozené Strasserové v Pardubicích. Měl tři sourozence: Marii, Jaroslava (1879) a Jana (1880). Se svou ženou Irenou rozenou Kvíčalovou (1877–1961) měl tři děti: malířku Miladu Svobodnou (1904–1994), učitele Jaroslava (1906) a tanečnici, pedagožku a choreografku Irenu Zámostnou (1908–1999).[2][3]
Rodina se v 80. letech 19. století odstěhovala do Prahy, kde navštěvoval gymnázium v Žitné. Mezi jeho učitele patřil i Alois Jirásek, který vyučoval zeměpis a dějepis.[4] Po gymnáziu nastoupil v roce 1894 na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Původní studijní obory matematika a fyzika rozšířil v dalších ročnících o filozofii a psychologii.[5] Mezi jeho spolužáky patřil Zdeněk Nejedlý. Přednášel mu mimo jiné T. G. Masaryk.[6]
Po studiích učil krátce středoškolskou matematiku a fyziku na malostranském gymnáziu a na C. K. Vyšším gymnasiu v Hradci Králové, ale jeho zájem stále více směřoval k filozofii a psychologii. V roce 1903 se stal doktorem filozofie a tématem jeho habilitační práce byla psychologie písma.[5] Odtud se dostal k zájmu o původ písma a studiu staroegyptského písma. V roce 1905 se začal učit starou egyptštinu a přeložil jednu kapitolu Knihy mrtvých. Překlad náhodou získal profesor orientalistiky Rudolf Dvořák a ten ho doporučil ke studiu egyptštiny u profesora Adolfa Ermana v Berlíně. Lexa se tam kromě staroegyptského písma začal zabývat problematikou egyptského náboženství.[5]
Po roce studií v Berlíně studoval Lexa několik měsíců démotštinu ve Štrasburku u profesora Wilhelma Spiegelberga. Rozhodl se vydat vlastní mluvnici démotštiny. Po návratu do Prahy v roce 1909 opět učil na gymnáziu, ale zároveň připravoval svou habilitační práci z egyptologie. Svou práci s názvem O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše zveřejnil po skončení první světové války.
Po vzniku Československa byl na Univerzitě Karlově zájem o orientalistiku a Lexa zde mohl od roku 1919 bezplatně přednášet egyptologii. V roce 1927[7] získal placené místo řádného profesora. Během této doby napsal několik knih, o něž byl velký zájem. To přispělo ke zřízení Egyptského semináře na Univerzitě Karlově, jehož jediným řádným profesorem se stal právě František Lexa. Ve školním roce 1934–1935 byl zvolen děkanem Univerzity Karlovy. Během čtyřiceti let svého působení na univerzitě vychoval řadu egyptologů z Československa i dalších států. Jeho nejdůležitějšími žáky z řad českých egyptologů byli Jaroslav Černý a Zbyněk Žába. Vykonal mnoho záslužné práce pro popularizaci egyptologie. Spolupracoval na pořádání výstav o Egyptu a seznamoval širší veřejnost se životem a činností starých Egypťanů. Kromě odborných publikací je autorem povídky Amen-nacht (1917) o životě egyptského velekněze. Napsal mnoho drobnějších prací a článků. Překládal ze staroegyptské literatury texty literárních děl, právní a náboženské dokumenty.
Egypt navštívil poprvé v roce 1930, podruhé až v roce 1956 jako člen kulturní delegace.[5]
V 50. letech 20. století inspiroval Lexu jeho žák Zbyněk Žába k založení Československého egyptologického ústavu se sídlem v Praze a Káhiře. Protože Lexa měl široké známosti v politických kruzích, podařilo se ústav v roce 1958 založit a byl pověřen jeho vedením. V této souvislosti uskutečnil svou poslední návštěvu Egypta. Po jeho smrti vedl ústav Zbyněk Žába.
Za svou činnost byl už v meziválečném období jmenován členem Královské české společnosti nauk. Po roce 1950 získal řadu vyznamenání (mj. Řád práce, Řád republiky) a byl jmenován čestným členem zahraničních vědeckých institucí.
František Lexa zemřel v Praze v roce 1960. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech v oddělení IX, 16, 1–4.
Dílo editovat
Spisy editovat
- Amen-nacht: povídka na motivy starověkého Egypta – Praha: vlastním nákladem, 1917
- Pokus egyptského krále Amenhotepa IV. Achuenatona o zavedení světového náboženství – Praha: Veraikon, 1920
- Náboženská literatura staroegyptská (1921)
- Egyptské povídky o čarodějnících – Praha: Veraikon, 1921
- Beletristická literatura staroegyptská (1923)
- Staroegyptské čarodějnictví (1923)
- Obecné mravní nauky staroegyptské (1926–1929)
- O staroegyptských měrách délkových a plošných – Brno: v. n., 1927
- Výbor z mladší literatury egyptské – s barevnou obálkou a pěti perokresbami Milady Lexové. Praha: Šolc a Šimáček, 1947
- Výbor ze starší literatury egyptské – s barevnou obálkou a šesti perokresbami Milady Lexové. Praha: Šolc a Šimáček, 1947
- Jak měli Egypťané rádi Ptolemaiovce: historická studie rosetského dekretu – Praha: s. n., 1948
- Život dělnictva ve starověkém Egyptě – Praha: v. n., 1950
- Grammaire démotique – gramatika démotštiny (1951)
- Veřejný život ve starověkém Egyptě (1955–1956)
Překlady editovat
- Vypravování o životě Sinuhově – z egypštiny. Praha: v. n., 1912
- Gabriel, syn Meny... – neznámý autor egyptský; z koptštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 44. Praha: J. R. Vilímek, 1913
- Povídka o dvou bratřích – Kagabu, Horni, Meremipet; z egyptštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 49. Praha: J. R. Vilímek, 1913
- Papyrus Edwina Smithe – úprava Arnold Jirásek. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. 1941
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ KDO BYL KDO – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. www.libri.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-22.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Verner M.: 40 let v Egyptě, Eminent, Praha 2006, ISBN 80-7281-260-2, str.17
- ↑ a b c d CODR, Milan; GLÜCKSELIG, Josef. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola František Lexa, s. 180–184.
- ↑ Verner M.: 40 let v Egyptě, Eminent, Praha 2006, ISBN 80-7281-260-2, str.18
- ↑ Český egyptologický ústav. cegu.ff.cuni.cz
Literatura editovat
- ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 388–390.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 269–270.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Lexa na Wikimedia Commons 
Osoba František Lexa ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Lexa
- František Lexa v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Rozhovor s M. Vernerem také o Františku Lexovi [1]
- František Lexa na stránkách Akademického bulletinu AV ČR
- (česky), (německy) Sborník Univerzity Karlovy o Františku Lexovi
