Otevřít hlavní menu

Adolf Wenig

český překladatel a spisovatel

Adolf Wenig (13. srpna 1874, Staňkov[1] u Horšovského Týna19. března 1940, Praha[2]) byl český spisovatel, pedagog, libretista a překladatel z francouzštiny. Byl bratrem výtvarníka Josefa Weniga, otcem spisovatele Dr. Jana Weniga a dále otcem výtvarníka Adolfa Weniga. Sestra Růžena se provdala za divadelního historika Vojtěcha Kristiána Blahníka.

Adolf Wenig
Adolf Wenig
Adolf Wenig
Narození 13. srpna 1874
Staňkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. března 1940 (ve věku 65 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Povolání Spisovatel, pedagog, překladatel, libretista
Národnost česká
Manžel(ka) Pavla Wenigová
(18801963)
Děti Adolf Wenig ml. syn
Jan Wenig syn
Ema Wenigová dcera
Rodiče Marie Wenigová
Příbuzní Josef Wenig bratr
František Adolf Šubert strýc
Arnošt Wenig-Malovský bratranec
Karel Wenig bratranec
Frank Wenig bratranec
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé. Když vychodil obecnou školu, poslal ho otec na studia do Domažlic, kde byl ubytován u krejčího Votruby (bylo tehdy zvykem, že menší řemeslníci a úředníci ubytovávali přespolní studenty). Toto období bylo poměrně obtížné, Votrubova manželka na něm velice šetřila (podle slov jeho matky bylo skrze krajíce Votrubovou ukrojené vidět až ke kostelu) a krátce nato zemřel i jeho otec.

Matka Adolfa Weniga Marie Wenigová (rozená Schubertová, 1846-1917), která kromě něj měla ještě další tři děti, se odstěhovala ke svému bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy.[zdroj?][p 1] Od roku 1888 již byla s dětmi policejně hlášena sama.[3][p 2] Proto se Adolf Wenig musel vzdát svého snu – studií na univerzitě. Dostudoval nižší střední školu na Smíchově, následně Pražský učitelský ústav a šel učit – nejprve na Žižkov, poté na Vinohrady.

Dne 21. února 1903 se oženil s Pavlou (Paulinou) Korbovou (30. červenec 188026. březen 1963), dcerou pražského obchodníka.[4] Od roku 1904 bydleli manželé Wenigovi v Praze na Vinohradech na Korunní třídě číslo 71, 13. července 1905 se jim narodil syn Jan, pozdější spisovatel dr. Jan Wenig. Adolf Wenig tehdy pracoval jako učitel na škole v Čelakovského ulici.[5]

Ve volném čase se věnoval spisovatelské činnosti, především knihám pověstí, na nichž spolupracoval i se svým bratrem Josefem, který k nim často vytvářel ilustrace. Většina rukopisů byla psána ručním tiskacím krasopisem, psací stroj začal používat teprve na sklonku života.[6]

 
Adolf Wenig: Světem pohádek (obálka), vyd. F. Topič, 1926
 
Hrob rodiny Adolfa Weniga na pražském Vinohradském hřbitově

Dílo (výběr)Editovat

Literární dílo Adolfa Weniga je rozsáhlé (databáze NK ČR eviduje 189 vydaných titulů) a proto je níže uveden pouze výběr a první vydání vybraných titulů v češtině. Napsal řadu knih pro děti (byl vůbec jedním z prvních spisovatelů, kteří tvořili kvalitní dětskou literaturu), posbíral a sepsal řadu českých pověstí; na jeho libreto Čert a Káča složil Antonín Dvořák známou operu.

Pohádky a pověstiEditovat

  • Pohádky (s obrázky Josefa Weniga, Praha, B. Kočí, 1902)
  • Bohatýrské zvěsti (ilustrace Karla Šimůnka, Praha, Jos. R. Vilímek, 1906)
  • Čertoviny (z lidových pohádek, obrázky a výzdoba knihy od Josefa Weniga, Praha, Topič, 1907)
  • Pověsti o hradech (il. Jar. Benda, Praha, Komenium, 1907)
  • Věnec pražských pověstí (kreslil Mikoláš Aleš, Praha, F. Topič, 1908)
  • Japonské pohádky (kresby V. H. Brunner, Pacov, Plaček, 1917)
  • Pohádky bulharské, Pohádky litevské, Pohádky malajské, Pohádky švédské (Praha, Topič, 1925)
  • Blaník (věnec pověstí a příběhů dějinných, ilustrace Josef Wenig, Praha, Šolc a Šimáček, 1928)
  • Žito čaroděj a jiné povídky o šibalstvích a kouzlech (ilustroval Petr Dillinger, Praha, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1928)
  • České pověsti (kresby Josefa Weniga, Praha, L. Mazáč, 1932-1933)
  • Čeští bohatýři (postavy z minulosti, nakreslil Josef Wenig, Praha, Josef Hokr, 1932)
  • Čarovný kořen a jiné příběhy kratochvilné (kresby A. V. Hrsky, Praha, L. Mazáč, 1933)
  • Moravskoslezské pověsti (kresby Josefa Weniga, Praha, L. Mazáč, 1933)

LibretaEditovat

  • Na večer Bílé soboty (libreto o 1 aktu, hudba A. Vojtěcha Horáka, Praha, Alois Wiesner, 1898)
  • Babička (obrazy z venkovského života od Boženy Němcové, pro jeviště o 3 odděleních a dohře upravil Adolf Wenig, hudbu složil A. Vojtěch Horák, Praha, Alois Wiesner, 1899)
  • Čert a Káča (opera o třech jednáních, dle národní báchorky, hudbu složil Antonín Dvořák, Praha, Alois Wiesner, 1899)

Adolf Wenig byl též autorem nebo překladatelem textů řady písní a árií (např. z Polské krve Oskara Nedbala).

PřekladyEditovat

JinéEditovat

  • Kocourkov (z historie staroslavného města, nakreslil Artuš Scheiner, Praha, F. Topič, 1903)
  • Zahrada srdce (verše a próza, výzdoba knihy od Josefa Weniga, Praha, Edvard Leschinger, 1905)
  • Veltrusy, park a zámek (fotografoval B. Vavroušek, Praha, Topič, 1917)
  • Podivuhodné příhody barona Prášila na zemi, na vodě i ve vzduchu (převyprávěno A. W., ilustroval Artuš Scheiner, Praha, Plamja, 1930)
  • Cesta pana Haranta (vypravuje Adolf Wenig, obrázky nakreslil Adolf Wenig ml., Praha Josef Hokr, 1932)
  • Vzpomínka na Zbiroh (serenáda : op. 180, hudba Václav Vačkář Vačkář, slova Adolf Wenig, Praha, K. Barvitius ml., 1940)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle matričních záznamů byl František Adolf Schubert skutečně bratrem Marie Wenigové-Schubertové. Policejní přihláška se společným pražským bydlištěm těchto sourozenců ale ve veřejné databázi nebyla nalezena
  2. Bratr Adolfa Weniga Josef Wenig byl malířem, sestra Růžena Wenigová se v roce 1912 vdala za divadelního teoretika Vojtěcha Kristiána Blahníka.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní listy, 20.3.1940, s.3, Pohádkář Adolf Wenig zemřel
  3. Policejní přihlášky, Praha, Marie Wenigová s dětmi
  4. Matrika oddaných, kostel sv. Vojtěcha, 1895-1905, snímek 245
  5. Matrika narozených, kostel sv. Ludmily, 1905-1907, snímek 75, Zápis o narození a křtu syna Jana Weniga
  6. WENIG, Adolf. Staré pověsti Pražské. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: Olympia, 1972. 213 s. Kapitola O spisovateli starých pověstí Českých, napsal Jan Wenig, s. 200-202. 

Externí odkazyEditovat