Psací stroj
Psací stroj je zařízení, které přenáší text, který uživatel píše na klávesnici, na papír. Může být ruční („mechanický“) nebo elektrický. Elektrické se dále člení na elektromechanické a elektronické.
FunkceEditovat
Psací stroj se skládá z klávesnice a mechanického nebo elektricky poháněného zařízení, které přenáší psaný text. Tento mechanismus může být vybaven pamětí, zařízením pro opravu psaného textu. Další součástí je výstupní zařízení, které umožňuje vytisknout text na papír. Liší se podle typu psacího stroje. Může to být typový koš, kulová hlavice, typové kolo apod.
Papír bývá posunován nejčastěji pomocí válce. Horizontální posun papíru zabezpečuje posuvný vozík. Podle typu stroje se posunuje válec s připevněným papírem po každém úhozu (vytištění jednoho znaku) o jeden krok doleva, nebo psací zařízení o jeden krok doprava. Toto neplatí v případě, jedná-li se o znak umístěný na tzv. mrtvé klávese – například ´, ˇ, ¨.
HistorieEditovat
Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu. Jeho řešení se však nedochovalo, ale rozložení kláves nebylo takové, jaké se používá dnes. Další významná událost se odehrála v roce 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter. Ten uměl psát pouze verzálky a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5000 kusů. Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí, která už obsahovala přeřaďovač (shift) a už bylo možné psát malá i velká písmena pomocí stejných kláves.
Už při vývoji první verze Typewriteru se C. L. Sholes potýkal s nepříjemným problémem. Když se na stroji příliš rychle psala písmena, jejichž typové páky byly těsně vedle sebe, docházelo k jejich častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným. Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou myšlenkou: typové páky s nejčastěji používanými písmeny anglické abecedy umístil dále od sebe a zároveň zvolil takové rozložení, které by pisateli umožnilo rychlý způsob psaní (mohl mačkat klávesy rychle za sebou pomocí všech deseti prstů, tehdy ještě zpaměti). Vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní dalo přednost tomuto rozložení kláves před všemi ostatními (různé počty řad kláves atd.). V roce 1888 bylo toto rozložení kláves přijato v Torontu v Americe na sjezdu odborníků jako standard.
Díky úspěchu Typewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Některé národy zavedly drobné úpravy. Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozené klávesy Z a Y, protože Z se v němčině používá mnohem častěji než Y. Jelikož se v té době v Čechách psalo hlavně německy, zcela přirozeně bylo toto rozložení převzato. Nejen v Německu, ale i u nás je z ergonomického hlediska výhodnější umístění Z na horní písmenné řadě.
Ve Francii to je ještě komplikovanější. Používá se tam rozložení QWERTY, ale přehozením Q a W s písmeny A a Z se došlo ke klávesnici AZERTY. Podobných změn a úprav existuje ještě víc.
OdkazyEditovat
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu psací stroj ve Wikimedia Commons - Galerie psací stroj ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo psací stroj ve Wikislovníku
