Josef Wenig
Josef Wenig (12. února 1885, Staňkov[1] u Horšovského Týna – 8. září 1939, Praha[2][3]) byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník.
Josef Wenig | |
---|---|
ak. malíř Josef Wenig | |
Narození | 12. února 1885 Staňkov u Horšovského Týna Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. září 1939 (ve věku 54 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Krematorium Strašnice |
Povolání | malíř, scénograf, ilustrátor, publicista a spisovatel |
Rodiče | Marie Wenigová |
Příbuzní | Adolf Wenig bratr Adolf Wenig ml. synovec Jan Wenig synovec František Adolf Šubert strýc Arnošt Wenig-Malovský bratranec Karel Wenig bratranec Frank Wenig bratranec |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé.
Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem[4] výtvarníka Adolfa Weniga.
Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888 [5]. Matka Marie Wenigová (rozená Schubertová, 1846-1912) spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy[p 1].
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. 1908[6] do roku 1912 a od roku 1917 do roku 1920)[7] až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922.[8] Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací[9].
Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.[10]
Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.
Citát
editovat„ | Josef Wenig vlastně při spolupráci se Salzrem dokončil svou plodnou divadelní činnost. Tylova “Paní Marjánka, matka pluku“ uzavřela epochu wenigovských Tylů. Do této sedmiletky patří i Salzrem obnovená „Fidlovačka“ na dvou otáčivých jevištích, nastudovaná k 30. výročí divadla. | “ |
— Jan Port [11] |
Jevištní výpravy, výběr
editovat- 1907 Jaroslav Vrchlický: Godiva, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz
- 1907 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 12 repríz
- 1908 F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 3 reprízy
- 1908 Emanuel Bozděch: Zkouška státníkova, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz
- 1908 J. K. Tyl: Paličova dcera, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 3 reprízy
- 1909 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Štech, 6 repríz
- 1913 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 43 repríz
- 1915 Svatopluk Čech: Roháč na Sioně, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Hugo Hilar, 2 reprízy
- 1915 Adolf Wenig: K Betlému, Městské divadlo Královských Vinohradů, režie František Hlavatý
- 1918 V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Národní divadlo, režie Karel Mušek, 2 reprízy
- 1920 Bedřich Smetana: Libuše, Národní divadlo, režie Robert Polák, 20 repríz (návrh scény společně s J. M. Gottliebem)
- 1921 William Shakespeare: Troilus a Cressida, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 21 repríz
- 1921 Alois Jirásek: Emigrant, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
- 1921 Oscar Wilde: Ideální manžel, Národní divadlo, režie Miloš Nový, 37 repríz
- 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek, 24 repríz
- 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 36 repríz
- 1922 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie a scéna Josef Wenig, 38 repríz
- 1922 Alois Jirásek: Lucerna, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 62 repríz
- 1922 Karel Scheinpflug: Gejsír, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal, 18 repríz
- 1923 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 52 repríz
- 1923 F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 48 repríz
- 1924 Sofoklés: Elektra, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 13 repríz
- 1924 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
- 1924 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 58 repríz
- 1925 William Shakespeare: Macbeth, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 15 repríz
- 1925 František Zavřel: Vykupitel, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 13 repríz (výpravu podepsal Josef Wenig pseudonymem „Josef Kopřiva“[12])
- 1925 Jan Port: Mez, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 12 repríz
- 1926 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Divadlo na Vinohradech, režie Zdeněk Štěpánek, 14 repríz
- 1926 J. K. Tyl: Jan Hus, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 13 repríz
- 1927 William Shakespeare: Hamlet, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 16 repríz
- 1927 František Langer: Grandhotel Nevada, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 55 repríz
- 1928 Petr Kropáček: Mystifikace, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
- 1928 Anna Sedláčková, Bedřich Vrbský: Na zapřenou, Divadlo na Vinohradech, režie Bedřich Vrbský, 24 repríz
- 1929 Václav Tille (pod pseud. V.Říha): Dvě Maričky aneb To dokáže jen Rýbrcoul, Divadlo na Vinohradech, režie František Kovářík, 6 repríz
- 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Divadlo na Vinohradech, režie J. Kodíček, 11 repríz
- 1930 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
- 1930 Charles Dickens: Pan Pickwick, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 24 repríz
- 1930 Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, režie Gabriel Hart, 25 repríz
- 1930 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý, 18 repríz
- 1930 F. Oursler, L. Brentano: Pavouk, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 20 repríz
- 1931 Noel Coward: Intimní život, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 26 repríz
- 1931 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 12 repríz
- 1932 E. J. Mayer: Děti temnoty, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
- 1932 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 22 repríz
- 1933 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 13 repríz
- 1933 Emil Synek: Slavná žena, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 15 repríz
- 1934 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 10 repríz
- 1934 G.B.Shaw: Ďáblův žák, Komorní divadlo, režie Jan Bor, 32 repríz
- 1935 Antonín Veselý: Študent Kvoch, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 7 repríz
- 1935 H. Ch. Andersen: Královna sněhu, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 11 repríz
- 1935 G.B.Shaw: Veliká Kateřina, Komorní divadlo, režie František Salzer, 13 repríz
- 1936 Olga Scheinpflugová: Chladné světlo, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
- 1936 Frank Tetauer: Diagnosa, Komorní divadlo, režie František Salzer, 38 repríz
- 1937 F. X. Svoboda: Maminčiny starosti, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 17 repríz
- 1937 J. K. Tyl: Fidlovačka, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 24 repríz
- 1938 Božena Němcová: Babička, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 43 repríz
- 1938 Elmer Rice: Postranní ulice, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 28 repríz
- 1938 Růžena Opravilová: Tři přadleny, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 7 repríz
- 1938 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 41 repríz
- 1939 Karel Tomášek: Operace, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 10 repríz
- 1939 Adolf Wenig: O nejhonzovatějším Honzovi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 6 repríz
- 1939 P. V. Caroll: Pravda a stín, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
- 1939 J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
- 1939 G. B. Shaw: Pygmalion, Komorní divadlo, režie Jiří Plachý starší, 66 repríz
- 1939 Julius Zeyer: Doňa Sanča, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 8 repríz
Filmové výpravy, výběr
editovat- 1925 Lucerna, režie Karel Lamač
- 1935 Jedenácté přikázání, režie Martin Frič
- 1937 Filosofská historie, režie Otakar Vávra
Knižní ilustrace, výběr
editovat- Jan Karafiát: Broučci
- Jan Neruda: Malostranské povídky
- Adolf Wenig: České pověsti
- Adolf Wenig: Pohádky
- Jan Ziegloser: Polníčkové
- John Habberton: Helenina drůbež a děti jiných rodičů
- Dom. Filip: Zlatá studánka
- Bauše-Sedláček-Wenig: Za domovem. Vlastivěda Čech.
Galerie
editovat-
scénický návrh ke hře W. Shakespeara Macbeth
-
scénický návrh ke hře J. W. Goetha Faust
-
kostýmní návrhy ke hře J. Vrchlického Godiva
-
kostýmní návrhy ke hře J. W. Goethea Faust
-
Z pohádky - tančící pár
-
plakát k filmu společnosti ASUM Idyla ze staré Prahy z roku 1913
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Komparací pramenů (Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství /konskripce/ 1850-1914; Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910) je zřejmé, že František Adolf Šubert se v roce 1881 přistěhoval do Prahy, do domu č. 808 na Novém Městě. Na stejnou adresu se v roce 1888 nastěhovala Marie Wenigová s dětmi.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Lumír, 1939-1940, č.1, s.46
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z26, s. 80
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Římskokatolická farnost Staňkov
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd.Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Josef Wenig v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ Jan Port: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580)
- ↑ Jan Port-Žuk: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 37
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 140
Literatura
editovat- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 36, 98
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 67–8, 163
- František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 55, ISBN 80-85096-02-1
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 49, 342, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128, 136
- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 614
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 59
- Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 5, 15, 26, 31, 34, 37–46, 48
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 47, 54, 145, 172, 371, 424, 600, 610–1, 626, 642, 646, 659
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 54
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580–1
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 230, 231, 233–6, 238–245, 247–9, 251–3, 256
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 96, 98, 132, 138, 140, 392
- Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 52–60, 73
- Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 106, 420, 437
- Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 170, ISBN 80-86182-51-7
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 27, 32–7, 40, 59, 90, 102–4, 130–164, 181–4
- Jan Port: Wenigův humor, In: Jubilejní ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1920–1940, Praha, 1940, str. 45–52
- Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 88–9, 116, 123–137
- Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů 1925, Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1924, str. 93, 163–9, 171
- Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 5, 11, 47, 56, 59, 134–8
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 14, 29, 32, 36, 156–8, 161–179, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 77, 101, ISBN 978-80-7388-552-6
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 90, 96, 106–7, 162–4, 172, 193, 195, 209, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Wenig na Wikimedia Commons
- Autor Josef Wenig ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Wenig
- Digitalizovaná díla Josefa Weniga v České digitální knihovně
- Josef Wenig v informačním systému abART
- Josef Wenig v databázi Archivu Národního divadla
- Josef Wenig v Česko-Slovenské filmové databázi
- Josef Wenig v Internet Movie Database (anglicky)
- Josef Wenig v České divadelní encyklopedii