Otevřít hlavní menu

Bedřich Jahn (8. března 1876, Praha[1]12. dubna 1942, Poděbrady) byl český advokát a divadelní ředitel.

JUDr. Bedřich Jahn
Dr. Bedřich Jahn (foto před rokem 1930)
Dr. Bedřich Jahn (foto před rokem 1930)
Narození 8. března 1876
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. dubna 1942 (ve věku 66 let)
Poděbrady
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Rodina, osobní životEditovat

Byl nejstarším synem pražského advokáta, vinohradského starousedlíka JUDr. Bedřicha Jahna[2] (18461917) a Isabelly Voglové (18561919). Jeho otec byl členem městské rady a ředitelem Vinohradské záložny. Až do své smrti v roce 1917 vykonával otec funkci intendanta Městského divadla na Král. Vinohradech. Díky svému otci se znal a přátelil s mnoha uměleckými osobnostmi, např. F. A. Šubrtem, Václavem Štechem, Josefem Wenigem, Jindřichem Mošnou, Vendelínem Budilem, Hanou Kvapilovou, manželi Benoniovými, Marií Laudovou, Josefem Šmahou, manžely Bittnerovými, Jakubem Seifertem a zvláště s K.H.Hilarem a také měl možnost zhlédnout v Divadle na Vinohradech všechny premiéry i řadu dalších představení.[3]

Jeden z předků Bedřicha Jahna, Jan Quirin Jahn (17391796) byl autorem první opony pražského Nostitzova divadla.[4]

Bedřich Jahn vystudoval práva a převzal po otci advokátní kancelář. Byl také presidentem disciplinární rady pro advokáty. V roce 1913 se oženil s Julií Kučerovou, herečkou (18891963), která působila v Divadle na Vinohradech v létech 19081915 [5], se kterou měla syny Bedřicha a Jiřího. [6] Jahn ovládal několik jazyků – němčinu, francouzštinu, italštinu a angličtinu. Často navštěvoval divadla v zahraničí (divadelní hry v Salzburgu, Vídeň, Paříž, Milán, Řím, Berlín, Mnichov, Lipsko, Drážďany, Hamburg, Londýn, divadelní festival v Moskvě v roce 1936, aj.) aby viděl zahraniční tvorbu a seznámil s cizími autory a umělci (osobně se znal např. s Luigim Pirandellem, Armandem Salacrouem, Charlesem Vildracem aj .).[7][8] Jahn se pohyboval v kruzích literátů a umělců, byl členem Dramatického svazu, na počátku každé sezóny zval k sobě do bytu vedoucí pracovníky a celý umělecký soubor divadla a také významné osobnosti kulturního světa a autory.[7]

Působení v Městských divadel pražskýchEditovat

Nástup do divadlaEditovat

Jahn byl členem a funkcionářem Spojeného družstva Národního divadla, spravujícího Městská divadla pražská.[9] V letech 19181924 vykonával v družstvu funkci revizora účtů, od roku 1925 byl členem správního výboru, v roce 1931 se stal jednatelem a v roce 1933 místopředsedou. K.H.Hilar vyslovil jako první názor, že by se Jahn měl stát v budoucnu ředitelem Městských divadel.[10] Od 8. dubna 1935 vystřídal odstupujícího Dr. Františka Fuksu ve funkci ředitele Městských divadel pražských (Městské divadlo na Král. Vinohradech a Komorní divadlo).

Repertoár divadel za Dr.JahnaEditovat

Po nástupu na ředitelské křeslo zavedl v Komorním divadle takzvaný Literární cyklus, což byla řada umělecky náročnějších her a představení, čímž sledoval zkvalitnění repertoáru divadla[11] a omezil konverzační repertoár scény. Literární cyklus obsahoval v každé sezóně pět až sedm her. Tento čin povznesl Komorní divadlo v očích kritiky a zbavil je příhany bulvární scény.[9]

Za období působení Dr. Jahna bylo uvedeno v obou divadlech (Městské na Král. Vinohradech a Komorní) celkem 169 premiér, zahrnujících 175 her, z toho 11 her pro děti. Českých her bylo 71 (46 na Vinohradech, 25 v Komorním). Z toho 37 her bylo uvedeno na scéně poprvé.[12]

Soubor divadel za Dr. JahnaEditovat

Hlavní oporu ve své činnosti při hledání nové cesty pro divadlo našel Jahn v B.Stejkalovi, Fr.Salzerovi, Fr.Langerovi a F.Tetauerovi.[13]

Herecký soubor divadla byl za doby jeho působení doplněn např. o Natašu Gollovou, Svatopluka Beneše, Miloše Nedbala, Václava Vosku, Annu Letenskou a Jiřinu Štěpničkovou, od sezóny 1936/1937 jako stálého hosta. Režisérská práce byla svěřena především Bohuši Stejskalovi (vrchní režisér od roku 1936, později i umělecký šéf) a Františku Salzerovi (vrchní režisér od r. 1939). Dalšími režiséry byli i Jan Bor, který rezignoval v roce 1936 na funkci uměleckého šéfa[14] a Gabriel Hart a Jan Port, který režíroval zvláště hry pro děti. Od sezóny 1937/1938 byli režiséry jmenováni i herci Jiří Plachý a Antonín Kandert. Dramaturgem divadla byl dr. Frank Tetauer, uměleckým poradcem pak František Langer. Šéfem výpravy byl Josef Wenig (zemřel 1939). S divadlem externě spolupracovali v uvedené době také výtvarníci František Zelenka, Jan Zrzavý, František Kysela, Vlastislav Hofman, Antonín Heythum, Lev Šimák, František Tröster, Jan Zázvorka, Zdeněk Tůma a další.[15]

Odchod z divadlaEditovat

Jahn působil v Městských divadel pražských až do roku 1940, kdy byl po útocích fašistického tisku, vyslyšených provozovatelem divadla – pražskou radnicí a primátorem dr. Klapkou[16] – donucen dne 9. února 1940 odstoupit[17] a byl nahrazen generálním zplnomocněncem pražské radnice JUDr. Vladimírem Říhou.[18][19]

Za působení Dr. Jahna v Městských divadlech pražských bylo na památku režiséra K.H.Hilara dne 22. října 1939 odhaleno ve foyeru Divadla na Vinohradech bronzové poprsí tohoto umělce od sochaře Břetislava Bendy.

V roce 1942 zemřel JUDr. Bedřich Jahn při léčebném pobytu v Poděbradech náhle na infarkt.

CitátEditovat

Kdybych měl někam zařadit dr. Jahna, tak mezi tiché pozorovatele. Divadlo měl upřímně rád. Jako ředitel také brzy prokázal cit pro divadelní provoz i umění. Když jsme měli po úspěšné premiéře, potom úplně zářil.
— František Kovářík[20]

Literární díloEditovat

  • 1917 Divadla za Koňskou a Žitnou branou (vyd. Spolek pro městské záležitosti vinohradské)
  • 1940 Pět let ředitelem Městských divadel pražských (vyd. Melantrich)
  • Různé odborné články v časopisech Právník, Hospodářská politika, aj.

Z repertoáru divadla v letech 1935–1940Editovat

Městské divadloEditovat

Komorní divadloEditovat

Osobnosti české kultury o Dr. Bedřichu JahnoviEditovat

Svatopluk Beneš

  • Ředitel Jahn byl velmi činorodý. Nespoléhal jen na dramaturga, ale sám ovlivňoval utváření repertoáru. Jakmile se v cizině objevila nějaká pozoruhodná hra, nelenil a jel se na ni podívat. Usiloval o upevnění poměrů divadla, o spravedlivé ocenění členů souboru a především o to, aby si Městská divadla pražská vydobyla zpět pověst tak vynikající, jakou měla za Hilara.[21]
  • Jedním z jeho prvních požadavků bylo okamžité usměrnění činnosti Komorního divadla. Jako novinku zavedl Literární cyklus, jehož hry inscenovali režiséři Salzer a Stejskal. S Medou Valentovou nebyla obnovena smlouva a jeho přičiněním stanula na vinohradské scéně Jiřina Štěpničková.[21]

Vladimír Hlavatý

  • Dr. Bedřich Jahn byl noblesní člověk aristokratického zjevu a strašně miloval divadlo. Hlavní dramaturgii si vedl sám. Nebylo mu zatěžko jezdit do Francie, francouzštinu myslím dokonale ovládal, aby hledal zajímavé dramatické texty, třeba i prvotiny. Jezdil i na Východ, odkud chtěl přivést i nějaké sovětské kusy. Pořídil si placatou čepici a jel s partou prominentních divadelníků do Moskvy. Myslím, že to byl Werich, který, když se na něho podíval, řekl: "Pane doktore, myslíte, že vás budou považovat za bolševika...?" Jahn ale z Moskvy přivezl slavnou Kornejčukovu hru Zkáza eskadry, kterou jsme pak na Vinohradech hráli...[22]
  • Dr. Jahn pořádal – jako novinku – takzvané salóny...Byli zde přítomni všichni pražští kritici, kteří měli čas, a výkvět režisérstva a herectva obou hlavních pražských divadel. Tento cerkl pořádal dr. Jahn tak dvakrát do roka.[22]

Edmond Konrád

  • Ve chvíli plného rozkvětu uměleckého i hospodářského a uprostřed sezony prožívají Městská divadla pražská náhlý, těžký otřes. Ředitel dr.Jahn se vzdal své funkce. O příčinách této resignace není jasno. Buďtež jakékoliv, mezi divadelníky budí hlubokou lítost. Úspěchy, kterých se Městská divadla dočkala pod klidným a pevným vedením Jahnovým, patří k nejlepším jejich dobám. [23]

A. M. Píša

  • Pro bezpředmětné útoky na umělecky i hmotně úspěšnou činnost Městských divadel vzdal se jejich dosavadní ředitel dr. Jahn své funkce...Sluší se k tomu podotknouti, že odstupující ředitel se zasloužil o Městská divadla, která za svého působení povznesl z předchozího úpadku a která i poslední dobou vykazují vzestup po stránce repertoární i reprodukční, zatím co zároveň činohra Národního divadla se ocitá v Prozatímním divadle v obojím směru na patrném sestupu. [24]

Jindřich Vodák

  • Ředitelem byl dr. Jahn representačním a divadlu vřele oddaným, zcela zamilovaným do divadelních věcí a šťastným každou známkou rozkvětu...Je vzácností mezi řediteli, jak on pro srovnávání a rozhled chodíval také do jiných divadel než do svého, jak často a často zajížděl do zahraničních divadel pro sbírání repertoáru, jak uměl z vlastních svých nálezů přispívat k jeho modernosti a přitažlivosti...Divadlo mělo v něm stálou vzpruhu, stálou pobídku, nadšence a znalce, který už svou přítomností pobízel síly ke vzepětí. [25]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Bedřicha Jahna st. *1846
  3. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 5,7
  4. Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 26
  5. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  6. Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 200
  7. a b V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 56
  8. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 7
  9. a b V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 55
  10. Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 7
  11. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 213
  12. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 46
  13. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 14
  14. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 15–6, 19, 34
  15. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 48
  16. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 15, 56
  17. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 57-60
  18. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 15
  19. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 57, ISBN 978-80-239-9604-3
  20. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 212
  21. a b Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 28, ISBN 80-7023-118-1
  22. a b >Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 133
  23. Dr.E.Konrád, Lidové noviny 10.2.1940 In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60
  24. Dr.A.Píša, Národní Práce, 9. února 1940, In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60
  25. Jindřich Vodák, České Slovo, 13. února 1940, In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60-61

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

ředitelé Divadla na Vinohradech
Předchůdce:
František Fuksa
19351940
Bedřich Jahn
Nástupce:
Vladimír Říha