František Xaver Svoboda

český básník, dramatik a spisovatel

František Xaver Svoboda (25. října 1860, Mníšek pod Brdy[1]25. května 1943, Praha) byl český básník, dramatik a spisovatel.

František Xaver Svoboda
Frantisek Xaver Svoboda Mulac (cropped).jpg
Rodné jménoFrantišek Xaverius Svoboda
Narození25. října 1860
Mníšek pod Brdy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. května 1943
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníSlavín
Vyšehradský hřbitov
PseudonymArnoštka Farkačová, Fr. Anger
Povoláníúředník Městské spořitelny pražské
Národnostčeská
Žánrbásník, dramatik, romanopisec
Manžel(ka)Růžena Svobodová
RodičeAntonín Svoboda, Anna Svobodová-Mestková
VlivyJaroslav Vrchlický
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Růžena Čápová a F. X. Svoboda před svatbou, léto 1890

Narodil se v rodině Antonína Svobody (1824/1825), gruntovníka v Mníšku 29, a Anny Svobodové-Mestkové (1826/1827).[2] Měl sedm sourozenců: Jana (1849), Josefa (1851), Antonína (1854–1865), Annu (1856), Josefu Farkačovou (1858–1875/1876), Johanu (1863–1865) a Johannu (1867). Jeho manželka byla spisovatelka Růžena Svobodová-Čápová (1868–1920).

V Praze František Xaver vystudoval Reálné gymnázium v Ječné ulici. Zde ho vyučoval mj. Petr Mužák, manžel spisovatelky Karoliny Světlé, který v něm objevil malířské nadání.[3] Následující studia na technice však nedokončil a věnoval se úřednické kariéře, která zajišťovala jeho literární činnost. Byl praktikantem pražského magistrátu (1884–1889), pak úředníkem Městské spořitelny v Praze. Od r. 1910, kdy odešel do výslužby, žil střídavě v Mníšku a v Praze.[4]

Literární činnost začal poezií jako epigon Jaroslava Vrchlického, později tvořil impresionistickou lyriku s polohami meditativními a vzpomínkovými. Ohlas vzbudily jeho románové cykly: Rozkvět (1898) a Řeka (19081909). Rozkvět je částečně autobiografický, vypráví o duchovním vzestupu podbrdského rodu v další generaci. Tématem kroniky Řeka je hledání etických norem pro vztah mezi mužem a ženou v měšťanské rodině, rozhodující silou je čistota ženské lásky, obrodnou moc na duši člověka má působení přírody.[5]

Byl také dramatikem, tvořil drama kriticky realistickénaturalistické, ve svých hrách usiloval o postižení lidského charakteru determinovaného prostředím – např. Směry života, Rozklad. Psal také veselohry, dodnes aktuální: Čekanky, Poslední muž.[5] Veselohra „Poslední muž“, o despotickém otci rodiny, byla dvakrát zfilmovaná, podruhé pod názvem „Poslední mohykán“.[3]

Roku 1897 byl F. X. Svoboda zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění, od roku 1914 se stal pak i řádným členem.[3]

Dílo, výběrEditovat

 
Pomník F. X. Svobody v Mníšku pod Brdy

Dramata a hryEditovat

  • 1889 Márinka Válková
  • 1892 Směry života – hra o třech dějstvích [6]
  • 1892 Rozklad
  • 1893 Útok zisku
  • 1897 Odpoutané zlo (přepracováno v roce 1922 s názvem Ubitý drak)
  • 1899 Podvrácený dub
  • 1900 Na boušínské samotě – hra o třech dějstvích [7]
  • 1900 Boháč a smrt [8]
  • 1901 Olga Rubešová
  • 1907 Přes tři vrchy
  • 1919 Zahozený nůž
  • 1940 Oba v témže kruhu

Dramatické básněEditovat

VeselohryEditovat

  • 1896 Dědečku, dědečku! (přepracováno v roce 1912 s názvem Na boušínské samotě)
  • 1899 Čekanky
  • 1902 Poupě [9]
  • 1902 Mlsáníčko
  • 1903 Lapený Samsonek
  • 1904 Rozveselená rodina
  • 1907 Fialky (přepracováno v roce 1922 s názvem Ořechy)
  • 1912 Milý tatínek [10]
  • 1912 Starý kozel [11]
  • 1919 Poslední muž
  • 1923 Housenky
  • 1927 Milionářka
  • 1929 Jeho nevinné oči
  • 1930 Maminčiny starosti

Povídky a rományEditovat

  • 1894 Románové paprsky – povídky [12]
  • 1912 Vlna za vlnou se valí – román [13]
  • 1925 V malém království – román [14]
  • 1927 Klekání – náladové povídky a příběhy [15]
  • 1927 Poznamenaní andělé – dva romány [16]
  • 1941 O lidech zvláštních – romány a příběhy [17]
  • 1944 Dukátek v blátě

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek pod Brdy
  2. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  3. a b c S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. František Xaver Svoboda. FDb.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  4. František Xaver Svoboda [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  5. a b DOLEJŠÍ, Pavel. Školní slovník českých spisovatelů. 6. vyd. Humpolec: Pavel Dolejší, nakladatelství a vydavatelství, 2005. 288 s. ISBN 80-86480-58-5. S. 231
  6. SVOBODA, František Xaver. Směry života [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  7. SVOBODA, František Xaver. Na boušínské samotě [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  8. SVOBODA, František Xaver. Boháč a smrt [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  9. SVOBODA, František Xaver. Poupě [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  10. SVOBODA, František Xaver. Milý tatínek [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  11. SVOBODA, František Xaver. Starý kozel [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1944 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  12. SVOBODA, František Xaver. románové paprsky [online]. Telč: E. Šolc, 1894 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  13. SVOBODA, František Xaver. Vlna za vlnou se valí [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1922 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  14. SVOBODA, František Xaver. V malém království [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1925 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  15. SVOBODA, František Xaver. Klekání [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1934 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  16. SVOBODA, František Xaver. Poznamenaní andělé [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1927 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  17. SVOBODA, František Xaver. O lidech zvláštních [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1941 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat