Olga Scheinpflugová

česká herečka a spisovatelka

Olga Scheinpflugová (3. prosince 1902 Slaný[7]13. dubna 1968 Praha[8])[9] byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka.

Olga Scheinpflugová
Olga Scheinpflugová, 1919
Olga Scheinpflugová, 1919
Narození3. prosince 1902
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. dubna 1968 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Manžel(ka)Karel Čapek (1935–1938)
RodičeKarel Scheinpflug
PříbuzníKarel Scheinpflug[1] a Božena Konrádová[2] (sourozenci)
Edmond Konrád (švagr)[3]
Josef Čapek (švagr)[4]
Helena Čapková (švagrová)[5]
Antonín Čapek (tchán)[6]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga (1869–1948) a matky Boženy, rozené Fričové (1878–1911)[10]. Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug (1899–1987, pozdější ochránce autorských práv Karla Čapka) a Božena Scheinpflugová (1901–1984, provdaná za dramatika a kritika Edmonda Konráda). Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou (1871–1955).

Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928[11] byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech.

Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka.

Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla.[12][13]

Život s Karlem ČapkemEditovat

 
Olga Scheinpflugová u norského fjordu. Výřez z fotografie od Karla Čapka.

S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály.[14] Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala,[15] své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938.

Německá okupaceEditovat

V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi.[14]

V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová.[14][16] Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho jednání nechat, milostpaní? Máme na vás nepěkné vzpomínky ještě z dob, kdy jste byla pravidelnou páteční návštěvnicí hradních židovských potlachů.“[17]

Poválečné období a závěr životaEditovat

Po válce se druhem Olgy Scheinpflugové stal JUDr. František Krčma (1910–1996), který po jejím úmrtí především usiloval o vydání jejích spisů, zejména pamětí Byla jsem na světě.[18]

Významné filmové role se dočkala až v televizním seriálu Eliška a její rod (1966).

V roce 1946 se vrátila do souboru Národního divadla a zůstala zde až do své smrti v roce 1968. Za svůj život vytvořila na jeho scénách přes 130 rolí.[19] Svou divadelní kariéru ukončila v pohostinském vystoupení v Divadle na Vinohradech ve hře Karla Čapka Matka, jež měla premiéru 1. září 1967 v režii Luboše Pistoria.[20] Neukázněné chování dětských diváků na představení o Velikonocích 1968, které dohrála, ale po kterém se již na jeviště nevrátila, zhoršilo její zdravotní stav (dlouholetá srdeční choroba) a krátce nato zemřela.[21] Přijata do ošetření v nemocnici (III. IK FN KU) byla 11. dubna 1968. Zemřela 13. dubna 1968 v 16:55 hodin na III. interní klinice fakultní nemocnice KU v Praze na srdeční infarkt, který se vyvinul v dopoledních hodinách téhož dne.[8] Národní pohřeb se konal 19. 4. 1968.[22] Pohřbena je v Praze na Vyšehradě[23].

OceněníEditovat

DíloEditovat

Básnické sbírkyEditovat

  • 1931 – Všední den
  • 1936 – Kouzelná obálka
  • 1938 – Skleněná koule
  • 1945 – Tunel smrti
  • 1946 – Stesk

Divadelní hryEditovat

  • Chladné světlo (komedie)
  • Madla z cihelny (komedie)
  • Viděla jsem Boha (drama)
  • Zabitý (komedie)
  • Guyana
  • Houpačka
  • Okénko
  • Láska není všechno
  • Hra na schovávanou
  • Pan Grünfeld a strašidla

SpisyEditovat

  • Byla jsem na světě, Praha : Mladá fronta, 1994, 2. vydání, ISBN 80-204-0421-X – kniha vzpomínek
  • Český román, Praha : František Borový, 1946 – autobiografický román
  • O divadle a tak podobně, Praha, Melantrich, 1985 – napsáno spolu s K. Čapkem

Vybrané divadelní roleEditovat

FilmografieEditovat

FilmEditovat

TelevizeEditovat

Autorka námětuEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Dostupné online.
  4. Dostupné online.
  5. Dostupné online.
  6. Dostupné online.
  7. Matriční záznam o narození a křtu Olgy Scheinpflugové farnost Slaný
  8. a b Příčiny úmrtí národní umělkyně Olgy Scheinpflugové. Rudé právo. 20. 4. 1968, s. 2. Dostupné online. 
  9. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Olga Scheinpflugová, s. 107–111. 
  10. Matrika oddaných, p. Marie Sněžná Praha, 1882–1900, snímek 130
  11. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, 1958, str. 180
  12. Olga Scheinpflugová k Národnímu divadlu. Pestrý týden. 13. 10. 1928, s. 6. Dostupné online. 
  13. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 436
  14. a b c SCHEINPFLUGOVÁ, Olga. Byla jsem na světě. Praha: Mladá fronta, 1988. 
  15. Foto „Svatba Olgy Scheinpflugové a Karla Čapka“. Lidové noviny. 27. 8. 1935, s. 1. Dostupné online. 
  16. Český rozhlas Dvojka: Stopy Lídy Baarové v Národním divadle
  17. (dostupné online v NK ČR) Nevinná Olga Scheinpflugová. Arijský boj. 10/1941, s. 4. Dostupné online. 
  18. Jaromír Novotný: JUDr. František Krčma (In: Český dialog)
  19. Olga Scheinpflugová v databázi Archivu Národního divadla
  20. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 100, ISBN 978-80-239-9604-3.
  21. KRČMA, Karel. Co bylo dál (doslov); In:Byla jsem na světě. Praha: Mladá fronta, 1988. 
  22. V paměti svého národa. NÁRODNÍ POHŘEB OLGY SCHEINPFLUGOVÉ. S. 1. Rudé právo [online]. 20. 4. 1968 [cit. 2018-12-30]. S. 1. Dostupné online. 
  23. hrob Olgy Scheinpflugové a Karla Čapka na Vyšehradském hřbitově v Praze

LiteraturaEditovat

  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 48–50, 54, 61, 73, 89, 105, 115, 123, 133, 143, 207–8, 262, 265, 272, 333, 348, 350
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252, 259, 277, 287, 315–7, 322, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 152, 169, 176, 217–8, 230–2, 247, 252, 267, 269, 274, 286
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 32–6, 168, 349, 358, 363, 390
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 27, 46, 72–4, 85, 156, 209, 211, 306, 413, 427, 455, 464–5, 495, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 113, 172, 322, 326, 419, 467, 492.
  • Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 553–555. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 650. 
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 73–75.
  • František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 335–8
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 62, 107–111
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 29, 74, 108, 111–2, 136, 145, 239, 240, 245–6, 248–250, 254, 335, 352, 357, 359, 442, 465–6, 473, 499, 502, 524, 559, 597, 610, 625, 645, 647, 650–1, 664
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 436–8
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 128, 179, 216, 226, 239, 243, 304–5, 386, 394, 397, 399
  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 107–111. 
  • Městské divadlo na Král.Vinohradech: Ročenka "Kruhu solistů 1924", vyd. Městské divadlo na Král.Vinohradech, 1923, Praha, str. 70–3, 88
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, 1958, str. 130–164, 180
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 156, 199, 259
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 29, 31, 33, 35, 43, 45–6, 100–1, 105, 129, 170–1, 176, 179, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 108. 
  • Josef Träger: Podobizny divadelních spisovatelů – Olga Scheinpflugová in: Československé divadlo č. 6, roč.XXI, 20. června 1938, Div. knihkupectví a nakladatelství Ot. Růžičky, Praha, 1938, str. 82–3
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 92, 228, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 149, 150, 152, 170, 175, 179, 185–6, 203 ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazyEditovat