Otevřít hlavní menu

Emil Synek

český dramatik, novinář a spisovatel
Tento článek je o předválečném spisovateli. O divadelníku Zdeňku Svěrákovi, který používal jméno Emil Synek jako pseudonym, pojednává článek Zdeněk Svěrák.

JUDr. Emil Synek (7. září 1903, Praha12. dubna 1993, Paříž, Francie[1] ) byl český novinář, divadelní dramatik, filmový scenárista a kritik, spisovatel.

Emil Synek
Emil Synek v roce 1931
Emil Synek v roce 1931
Narození 7. září 1903
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. dubna 1993 (ve věku 89 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Povolání právník, dramatik, publicista, spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Emil Synek s manželkou, 1938

Vystudoval gymnázium v Praze, kde maturoval roku 1921. Následně dokončil úspěšně studia práv, titul získal v roce 1926. Krátkou dobu byl vyšetřujícím soudcem, v období 1927–1939 by redaktorem v listech A–Zet, České slovo a od roku 1936 byl šéfredaktorem deníku Telegraf.

V roce 1932 se oženil s herečkou Evžou Budlovskou. Když v roce 1939 uprchnul z Protektorátu, zanechal manželku s dcerou ve vlasti. Za války pobýval v Londýně, od konce roku 1943 pracoval pro exilovou československou vládu jako zahraničněpolitický zpravodaj. Po válce se vrátil do Československa, od roku 1946 do roku 1955 byl poradcem na československém velvyslanectví ve Francii. Když byl svého pověření zbaven, do vlasti se již nevrátil.[2]

DíloEditovat

Ve dvacátých letech se prosadil jako spisovatel svými povídkami "Ano i ne" (1928) a "Usměvavý bůh" (1931). Napsal romány "Muži mezi sebou (1930)"; "Krach (1931)" Ve třicátých letech pracoval jako novinář v České slovo a Telegrafu. Zde působil jako novinář a filmový recenzent. Používal šifry: -es- A-Zet 1932; České slovo 1935. Dramatické tvorbě se věnoval pod pseudonymy: Ricardo Gomez "(Láska v nebezpečí, 1930)" a Ríša Záhorský. Věnoval i politické publicistice. V knize "Svět, jaký je" (1938) zachytil atmosféru tehdejší Evropy a Asie těsně před propuknutím druhé světové války, kdy také emigroval do ciziny. Tam se umění dále nevěnoval.

PrózaEditovat

  • Ano a ne (Praha, Pavel Prokop, 1928)
  • Muži mezi sebou (sportovní román; V Praze, Alois Srdce, 1930)
  • Krach (román; Praha, Jos. R. Vilímek, 1931)
  • Usměvavý Bůh (prózy z let 1928-1930; Praha, K. Hájek, 1931)
  • Fanfaron (román; V Praze, L. Mazáč, 1933)
  • Svět jaký je (události politické, hospodářské a sociální; Praha, L. Mazáč, 1938)
  • Touha (život Boženy Němcové; V Praze, E. Beaufort, 1938)
  • Barevné nebezpečí (kniha o koloniích minulosti i dneška; Praha, L. Mazáč, 1939)
  • Konec jednoho zločinu (Zlín, Tisk, 1946)
  • Nová tvář světa (kniha o výsledcích druhé světové války; Praha, E. Beaufort, národní správa, 1946)
  • Běžící stíny (Román; V Praze, A. Neubert, 1947)

Divadelní hry (vydané knižně)Editovat

  • Poslanec Redingot (veselohra o třech jednáních; V Praze, Evžen K. Rosendorf, 1928)
  • Kariéra (komedie o čtyřech dějstvích; V Praze, Evžen J. Rosendorf, 1931)
  • Slavná žena (veselohra o 3 dějstvích; V Praze, Matice divadelní, 1933)
  • Dvojí tvář (historická hra národního zápasu a jeho zrady o 7 scénách; Praha, A. Pokorný, 1934 a A. Neubert, 1948)
  • Noční služba (drama o třech dějstvích; V Praze, A. Neubert, 1935)
  • Mimo proud (Karel Hynek Mácha) (drama o třech dějstvích; V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1936)
  • Schůzka u pyramid (komedie o třech dějstvích; V Praze, Evžen J. Rosendorf, 1938)
  • Velký případ (drama o třech dějstvích; V Praze, A. Neubert, 1938)
  • Navoněná primadona (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Burianova divadla; V Praze, A. Neubert, 1939)
  • Vzpoura slabých (veselohra o příští generaci o třech dějstvích, poctěno I. cenou Spolku českých spisovatelů Máj; V Praze, A. Neubert, 1940)
  • Lidice (drama o 3 dějstvích; Praha, Rebec, 1946)
  • Masky (hra o třech dějstvích; Praha, A. Neubert, 1946)
  • Člověk bez paměti (veselohra o třech dějstvích; V Praze, A. Neubert, 1947)
  • Krokodýl (komedie o třech dějstvích; V Praze, A. Neubert, 1947)

ScenáristaEditovat

Tři jeho divadelní hry – "Jana (1935)", "Mimo proud (1936)" a "Výdělečné ženy (1937)" – byly zfilmovány:

Pro rozhlas napsal či upravil své hry Rychlebové (1931?), Dvojí tvář (1934, o Karlu Sabinovi), Dějiny mluví (1935, rozhovor dějinných osobností) a Noční hlídka (1935).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Emil Synek, 89, Writer Who Fled From Prague. The New York Times [online]. 1994-04-24 [cit. 2013-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ŠISLER, Petr. Emil Synek. In: Luboš Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 511-513.
  3. Emil Synek o svém prvním filmu "Jana" : rozhovor s Emilem Synkem. Pražský večer. 3. 7. 1935, čís. 69, s. 3. 
  4. j. h. Jana. Národní listy. 10. 10. 1935, roč. 75, čís. 278, s. 4. 
  5. Český hraný film 1930-1945, film. č. 122.
  6. HANNO, Václav. Máchovský film. Národní listy. 20. 4. 1937, roč. 77, čís. 109, s. 4. 
  7. Český hraný film 1930–1945, film. č. 143.
  8. Výdělečné ženy. Haló noviny. 27. 11. 1937, čís. 279, s. 6. 
  9. Český hraný film 1930–1945, film. č. 425.

LiteraturaEditovat

  • Bartošek, L.: Dějiny československé kinematografie II, zvukový film -1930-1945, část 2., str. . SPN, Praha, 1983.
  • Dolanský, A.: Kulturní adresář ČSR. Biografický sborník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Roč. II, Praha 1936.
  • Vopravil: Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1975, str. 1243.
  • Kunc, Jaroslav.:Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918-1945. D. I.-II. Praha. 1945-1945.
  • Štábla, Z.: Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896-1945, sv. 3, díl - 2. str. 68, 320, 524, 525, 663, 665.
  • ADLER, Ervín. Na okraj Synkova "Zrádce". Rozpravy Aventina. Únor 1932, roč. 7, čís. 22, s. 179-180. Dostupné online. ISSN 1802-1972. 

Externí odkazyEditovat