Otevřít hlavní menu

Rajmund z Lichtenburka

český šlechtic a moravský hejtman

Rajmund z Lichtenburka - (kolem 12651329) byl český šlechtic z rozrodu Ronovců, moravský zemský hejtman a zakladatel rodové větve Bítovských z Lichtenburka.

Rajmund z Lichtenburka
Narození 13. století
Děti Jindřich III. z Lichtenburka
Čeněk z Bítova
Smil z Bítova
Rodiče Smil z Lichtenburka a Alžběta z Křižanova
Příbuzní Smil II. z Lichtenburka, Jindřich z Lichtenburka a Oldřich z Lichtenburka (sourozenci)
Jan Bítovský z Lichtenburka (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Rajmundova pečeť

Příbuzenstvo
otec Smil z Lichtenburka
matka Alžběta z Křižanova
manželka Adéla
syn Jindřich III. z Lichtenburka
syn Čeněk z Bítova
syn Smil z Bítova
dcera Markéta
dcera neznámá

ŽivotEditovat

Byl nejmladší syn českého šlechtice Smila z Lichtenburka z jeho druhého manželství s Alžbětou z Křižanova. Ve druhé polovině 90. let se usadil na dvoře českého krále Václava II. V roce 1298 obdržel nově vytvořený úřad moravského zemského hejtmana. Za krátkého panování Václava III. byl nejvyšším lovčím Čech i Moravy. Poté se stal i podkomořím. Po Václavově smrti zprvu podporoval nároky Jindřicha Korutanského, po vojenské intervenci římského krále Albrechta I. však mezi prvními přeběhl na stranu Habsburků.

Po brzké Rudolfově smrti a návratu Korutance na český trůn se Rajmund jako podkomoří dostával do čím dál tím větších dluhů, protože byl nucen z povahy svého úřadu půjčovat králi peníze. Proto se v roce 1308 svého úřadu vzdal a podstoupil ho Jindřichovi z Lipé. Ten následně vyčíslil dluh krále vůči Rajmundovi na závratných 9042 hřiven stříbra, které měly být spláceny po 200 hřivnách týdně z kutnohorských dolů.

Dne 15. února 1309 byl spolu s dalšími předními šlechtici zajat měšťany, kteří požadovali zmenšení vlivu šlechty na vládnutí a také zasnoubení dětí zajatých šlechticů s měšťanskými protějšky. Rajmund naoko souhlasil, ale pak spolu s ostatními pány sebral vojsko a spiklence vyhnal. Poté ustoupil z víru politiky do ústraní, v roce 1310 se podílel na stavbě kamenných hradem kolem města Brodu. Po zatčení hlavy Ronovců Jindřicha z Lipé roku 1315 se Rajmund postavil do čela ronovského povstání proti Janu Lucemburskému. V dubnu 1316 se mu podařilo vyjednat podmínečné propuštění svého příbuzného za jisté záruky (rukojmí + zástavy). Spor byl nakonec urovnán o dvě léta později.

Rajmund podporoval německou rytířskou poezii a minnesangery. Heinrich von Freiberg na Rajmundovu zakázku přepracoval a zveršoval legendu o Tristanovi.

Majetková doménaEditovat

Rodový majetek držel zprvu se svými bratry v nedílu, přičemž Jindřich, jakožto nejstarší, byl jejich hlavním správcem. Po jeho smrti byly državy rozděleny, Rajmund obdržel polovinu města Brod, Smrdov a Střítěž. U Brodu si také postavil jako své sídlo hrad Lipnici. V roce 1298 získal od krále do zástavy jihomoravský pohraniční hrad Bítov, který mu byl 20. srpna 1307 Jindřichem Korutanským darován. V témže roce vyměnil Smrdov s příslušenstvím za několik brodských a lipnických vsí. Kvůli svojí zadluženosti vyměnil s Jindřichem z Lipé a králem Janem v roce 1319 svoje panství na Českomoravské vrchovině za menší (ale bez dluhů) panství okolo jeho Bítova.

LiteraturaEditovat

  • URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. 
Předchůdce:
Vznik úřadu
  Moravský zemský hejtman
1298
  Nástupce:
Jan z Meziříčí