Úplavice
Úplavice je akutní a vysoce infekční průjmové onemocnění. Podle původu se dělí na bacilární úplavici, způsobovanou bakterií, a amébní úplavici, kterou zapříčiňuje měňavka (prvok).
Přenáší se výhradně z člověka na člověka. Léčí se obvykle antibiotiky a pro pacienta je důležitá dieta a dostatečný přísun tekutin.
Obsah
Bacilární úplaviceEditovat
Alternativními názvy této formy nemoci jsou shigelóza nebo dyzentérie. Jejím původcem jsou gramnegativní tyčinkovité bakterie rodu Shigella, z nichž nejnebezpečnější je Shigella dysenteriae.
Přenos choroby, prevenceEditovat
Jde stejně jako u cholery o výlučně lidské onemocnění, zdrojem je tedy jiný člověk – nemocný nebo přenašeč. K přenosu dochází alimentární cestou přes potraviny nebo pitnou vodu. Mouchy mohou přenést infekční materiál na krátké vzdálenosti. Jde o extrémně nakažlivou chorobu, k onemocnění stačí dávka okolo 200 bakterií.
Prevence: izolace nemocných, pravidelné kontroly pracovníků v potravinářství, mytí rukou, tepelná úprava potravin a vody, ochrana jídla před mouchami.
Průběh a příznaky chorobyEditovat
Inkubační doba činí 1–5 dní. Bakterie napadají tlusté střevo a vytvářejí nebezpečné toxiny. Charakteristické příznaky jsou svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Hrozí silná dehydratace a u extrémně těžkých případů protržení střevní stěny. U nás je tato forma onemocnění vzácná. Diagnostikuje se pomocí kultivace původce choroby.
Léčba a prognózaEditovat
Léčba se provádí pomocí Endiaronu (u lehčích případů), nebo za pomoci antibiotik. Důležitá je dieta a nahrazování ztracených tekutin.
Amébní úplaviceEditovat
Amébní, respektive entamoební úplavice je způsobována prvokem Entamoeba histolytica (česky měňavka úplavičná), se kterou se můžeme setkat ve vysoce znečištěných vodách, nebo také třeba v kanále.
Přenos choroby, prevenceEditovat
Přenos je podobný jako u bakteriální.
Průběh a příznaky chorobyEditovat
Měňavka úplavičná žije v tlustém střevu, kde se vyskytuje ve dvou formách. Ve formě menší (minuta), kterou se rozšiřuje a která je pro organismus prakticky neškodná a ve formě větší (magna), která se za určitých okolností začne v tlustém střevě tvořit. Ta napadá střevní epitel a proniká do tkání a krevního oběhu, který ji může roznést po celém organismu. Nemoc se projevuje podobnými příznaky jako bakteriální úplavice, dále se také mohou vyskytnout jaterní abscesy.
Léčba a prognózaEditovat
Léčí se antibiotiky, jaterní abscesy je nutno chirurgicky odstranit. Nutno dbát na dietu a doplnění tekutin. Prognóza je při dosažitelnosti lékařské pomoci dobrá, jinak závisí na formě nemoci a stavu pacienta.
Související článkyEditovat
- O. Uplavici – pseudonym, pod nímž byl roku 1887 omylem zveřejněn článek Jaroslava Hlavy O úplavici
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.