Wikipedie

Kamenná (okres Jihlava)

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Obec Kamenná se nachází necelých 14 km severovýchodně od Jihlavy a 5 km severozápadně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 186[1] obyvatel.

Kamenná
Znak obce KamennáVlajka obce Kamenná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′36″ s. š., 15°39′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel186 (2024)[1]
Rozloha6,33 km²[2]
Katastrální územíKamenná u Jihlavy
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ588 13
Počet domů70 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKamenná 46
588 13 Polná
kamenna@ji.cz
StarostaOldřich Chromý
Oficiální web: www.kamenna.cz
Kamenná
Kamenná
Další údaje
Kód obce587362
Kód části obce62740
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[4] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654.[5] Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl „Bergersdorf“. Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.[6]

Historie

editovat

Kamennou údajně založili němečtí horníci.[4] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[7] V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci.[5] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu. Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova.[5] Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket.[5] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850.[8] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[7] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů,[5] tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 %[4] a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul „vzorové vesnice SS“ – jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob.[9] Hromadná vražda Němců připravených k odsunu na louce Budínka u obce Kamenná je popsaná v knize Bergersdorf.[10] Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869–1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava.[6] V letech 1961–1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.[11] Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[4] V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína.[12] V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.

Přírodní poměry

editovat

Kamenná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 5,5 km severozápadně od Polné, 4,5 km severně od Dobronína a 6 km východně od Štoků. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Štocký stupeň.[13] Průměrná nadmořská výška činí 460 metrů.[14] Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Kamenná leží v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem. Na návsi leží tři menší rybníky.[15] Část území evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok zasahuje i do katastru Kamenné.[16]

Obyvatelstvo

editovat

Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[4] Podle sčítání 1921 zde žilo v 46 domech 313 obyvatel, z nichž bylo 154 žen. 60 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 249 k německé. Žilo zde 309 římských katolíků a 4 evangelíci.[17]

Vývoj počtu obyvatel Kamenné[18][4]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 208 296 296 313 320 317 313 341 251 252 229 225 186 182 171 186

Obecní správa a politika

editovat

Místní části, členství ve sdruženích

editovat

Obec leží na katastrálním území Kamenná u Jihlavy. Kamenná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta

editovat

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Milan Budín.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 141 85,11 7 Jaromír Paříl
2006–2010 139 81,29 7 Milan Budín
2010–2014 147 74,83 7 4 SNK pro Kamennou1
3 SNK pro Kamennou2		 Milan Budín
2014–2018 153 76,47 7 7 SNK pro Kamennou Milan Budín

Znak a vlajka

editovat

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[19] Znak: V zeleném štítě stříbrné kamenné trojvrší vyrůstající z modré vlnité paty, v něm kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, obojí modré. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zvlněný modrý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, v poměru 5 : 7 : 4. V žerďové části bílého pruhu kosmý mlátek, šikmo podložený želízkem, obojí modré. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

editovat

Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s., a hostinec.

Obcí prochází silnice III. třídy č. 34817 z Pozovic do Nových Dvorů a č. 34815 do Dobronína a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[20] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dobronín, Polná, Brzkov, Přibyslav.[21] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[22] Obcí prochází cyklistická trasa č. 4335 do Šlapanova a modře značená turistická trasa ze Štoků do Šlapanova.

Školství, kultura a sport

editovat

Děti docházejí do základní školy v Dobroníně. Stojí tu kulturní dům, knihovna a hřiště.[5] Sbor dobrovolných hasičů Kamenná vznikl roku 1891.[23]

V roce 2008 vznikl Klub českých turistů Kamenná.

Pamětihodnosti

editovat
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[4] roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.[5]
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873[4] stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.[5]
  • Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[7] – pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
  • Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice[5] – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[4] patří na seznam státem chráněných památek.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Kamenná, s. 16–18.
  5. ↑ a b c d e f g h i DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Kamenná, s. 117. 
  6. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219. 
  7. ↑ a b c PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Kamenná, s. 49. 
  8. ↑ PRCHAL, Jantitul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Kamenná, s. 30. 
  9. ↑ Václav Vlk st. k poválečným vraždám v Dobroníně
  10. ↑ databazeknih.cz Herma Kennel - Bergersdorf
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 356. 
  12. ↑ VLACH, Jiří. Listování v kronice obce, část XXXV., rok 1993. S. 14. Dobronínský zpravodaj [online]. 2010-04-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. duben 2010, s. 14. Dostupné online. 
  13. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kamenná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kamenná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Šlapanka a Zlatý potok [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71. 
  18. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 5566–567. 
  19. ↑ Udělené symboly – Kamenná [online]. 2007-01-19 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  21. ↑ Kamenná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Kamenná [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Historie [online]. SDH Kamenná, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • KENNEL, Herma. Kamenná ve válečných letech 1939-1945. Polná: Linda, 2008. 35 s. 
  • KENNEL, Herma. Bergersdorf. Praha: Paseka, 2011. 324 s. ISBN 978-80-7432-103-0. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamenná_(okres_Jihlava)&oldid=24266025“