Želiv

obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina

Želiv (dříve též Želivo, Želevec, Tětelice či Tětice, německy Seelau)[4] je obec v okrese Pelhřimov na Českomoravské vysočině rozkládající se na soutoku řek TrnavaŽelivka. Je vzdálena 10 km západně od Humpolce. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. V obci je klášter z poloviny 12. století, umělý kanoistický kanál, v blízkosti se nachází rozsáhlá rekreační oblast podél břehů přehrady Trnávka.

Želiv
Klášter Želiv
Klášter Želiv
Znak obce ŽelivVlajka obce Želiv
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHumpolec
Obec s rozšířenou působnostíHumpolec
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 158 (2023)[1]
Rozloha26,05 km²[2]
Nadmořská výška406 m n. m.
PSČ394 44
Počet domů495 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽeliv 320
394 44 Želiv
ouzeliv@obeczeliv.cz
StarostaMiroslav Buňata
Oficiální web: www.obeczeliv.cz
Želiv
Želiv
Další údaje
Kód obce549215
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obci Želiv. O vodní nádrži Želiv na řece Trnávce pojednává článek Vodní nádrž Trnávka.

Místní části editovat

Školství editovat

  • Mateřská škola Paraplíčko Želiv
  • Základní škola Želiv

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Želivě.

Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139 Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti, kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes.

Želivský klášter byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako internačního sběrného tábora (ofic. koncentračního kláštera), v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Poté zde dlouhou dobu fungovalo specializované pracoviště psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod pro léčbu závislostí.

Ke klášteru přiléhá i gotický barokně upravený kostel Narození Panny Marie, který je pro svou výšku dominantou okolí. Patří k němu také klášterní mlýn.

Další památkou je památný dub rostoucí nedaleko kláštera na břehu rybníka. Dále pak ještě socha Jana Želivského v místním parku.

Za návštěvu stojí i Paní skála, pod níž leží Vyrovnávací nádrž Vřesník.

Další památky editovat

  • Památník internovaným kněžím a řeholníkům v klášteře[5]
  • Památník pronásledovaným kněžím a řeholníkům v kostele Narození Panny Marie[6]
  • Pamětní deska Bohumilu Vítu Tajovskému v klášteře[7]

Zajímavosti editovat

Významné osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Želivo. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. Díl dvacátýsedmý. S. 795.
  5. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  6. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  7. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  8. Partnerství s obcí Kiesen
  9. Naďa Urbánková: O víkendech se do kláštera na moje obědy sjížděli faráři. www.kafe.cz [online]. [cit. 2017-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-08. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat