Trnava (přítok Želivky)
Trnava nazývaná též Trnávka je levostranný a celkově největší přítok řeky Želivky. Řeka protéká východní částí okresu Tábor v Jihočeském kraji a okresem Pelhřimov v Kraji Vysočina. Délka Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí měří 340,3 km².[2]
| Trnava | |
|---|---|
 Trnava v Želivě | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 56,3 km |
| Plocha povodí | 340,3 km² |
| Průměrný průtok | 2,06 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-09-02-036 |
| Pramen | |
| pod vrchem Batkovy 672 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Želivky v Želivě 393,5 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka | |
 Povodí Trnavy | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku editovat
Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m n. m.) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]
Větší přítoky editovat
Průměrná hustota říční sítě činí 1,26 km/km².[3] Celkově se v povodí Trnavy nachází 374 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 103 vodotečí v délce 1 až 10 km.[1] Potok dlouhý 10 až 20 km je v povodí pouze jeden.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nachází jeden vodní tok.[1]
- Hartvíkovský potok, zprava, ř. km 53,2, délka 4,3 km[4]
- Novomlýnský potok, zleva, ř. km 44,3, délka 8,9 km[5]
- Barborka, zleva, ř. km 41,1, délka 8,1 km[6]
- Vočadlo, zleva, ř. km 40,1, délka 7,7 km[7]
- Huťský potok, zleva, ř. km 39,1, délka 5,4 km[8]
- Kurážský potok, zleva, ř. km 37,9, délka 3,3 km[8]
- Panský potok, zprava, ř. km 36,0, délka 3,6 km[9]
- Sádecký potok, zleva, ř. km 33,1, délka 3,2 km[4]
- Smrčinský potok, zleva, ř. km 27,2, délka 6,9 km[10]
- Kejtovský potok, zprava, ř. km 23,7, délka 22,1 km[5]
- Zadožlabský potok, zleva, ř. km 20,2, délka 3,6 km[11]
- Předožlabský potok, zleva, ř. km 20,0, délka 6,1 km[9]
- Bořetický potok, zprava, ř. km 19,4, délka 11,8 km[9]
- Bělský potok, zprava, ř. km 12,2, délka 5,3 km[12]
- Řečický potok, zprava, ř. km 5,1, délka 4,8 km[13]
- Popelištná, zprava, ř. km 4,3, délka 3,5 km[14]
Vodní režim editovat
Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[15]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Hořepník | 20,00 | 260,11 km² | 1,60 m³/s | 104 m³/s |
| Červená Řečice | 8,30 | 317,77 km² | 1,94 m³/s | 112 m³/s |
M-denní průtoky u ústí:[15]
| M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 4,84 | 3,26 | 2,48 | 1,97 | 1,61 | 1,34 | 1,11 | 0,92 | 0,75 | 0,59 | 0,44 | 0,29 | 0,19 |
N-leté průtoky v Hořepníku:[16]
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 20,9 | 44,3 | 56,4 | 88,3 | 104,0 |
N-leté průtoky v Červené Řečici:[17]
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 20,4 | 45,2 | 58,5 | 94,2 | 112,0 |
Využití editovat
Vodáctví editovat
U Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.
Vodní nádrž editovat
Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 postavena vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Trnavy [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b VD_A6_Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnava na Wikimedia Commons - Červená Řečice – aktuální vodní stav Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
- infoglobe
