Otevřít hlavní menu

Trnava (přítok Želivky)

řeka, přítok Želivky

Trnava nazývaná též Trnávka je levostranný a celkově největší přítok řeky Želivky. Řeka protéká východní částí okresu TáborJihočeském kraji a okresem PelhřimovKraji Vysočina. Délka Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí měří 340,3 km².[2]

Trnava
Trnava v Želivě
Trnava v Želivě
Základní informace
Délka toku 56,3 km
Plocha povodí 340,3 km²
Průměrný průtok 2,06 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-02-036
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka
Povodí Trnavy
Povodí Trnavy
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh tokuEditovat

Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m n. m.) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]

Větší přítokyEditovat

 
Hustota říční sítě
 
Most přes Trnavu v Hořepníku

Průměrná hustota říční sítě činí 1,26 km/km².[3] Celkově se v povodí Trnavy nachází 374 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 103 vodotečí v délce 1 až 10 km.[1] Potok dlouhý 10 až 20 km je v povodí pouze jeden.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nachází jeden vodní tok.[1]

Vodní režimEditovat

Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[15]

Hlásné profily:[16][17]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Hořepník 20,00 260,11 km² 1,60 m³/s 104 m³/s
Červená Řečice 8,30 317,77 km² 1,94 m³/s 112 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[15]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 4,84 3,26 2,48 1,97 1,61 1,34 1,11 0,92 0,75 0,59 0,44 0,29 0,19

N-leté průtoky v Hořepníku:[16]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,9 44,3 56,4 88,3 104,0

N-leté průtoky v Červené Řečici:[17]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,4 45,2 58,5 94,2 112,0

VyužitíEditovat

 
Soutok Želivky a Trnavy v Želivě

VodáctvíEditovat

Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.

Vodní nádržEditovat

Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 postavena vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné online. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Trnavy [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  5. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  8. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  9. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  14. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  15. a b VD_A6_Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. 
  16. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 
  17. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat