Macourov
Macourov (německy Matzerau) je vesnice v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina, dnes místní část obce Žižkovo Pole. Osada leží v údolí ve vzdálenosti 13 km od Havlíčkova Brodu a 7 km od Přibyslavi. Protéká tudy potok Bělá, který se při jižním okraji osady vlévá zprava do Borovského potoka, jehož tok proudí podél východního a jižního okraje Macourova.
Macourov | |
---|---|
Dům čp. 14 v Macourově | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Žižkovo Pole |
Okres | Havlíčkův Brod |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′14″ s. š., 15°43′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 35 (2021)[1] |
Katastrální území | Macourov (3,3 km²) |
Nadmořská výška | 516 m n. m. |
PSČ | 582 22 |
Počet domů | 19 (2011)[2] |
Macourov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 197572 |
Kód k. ú. | 797570 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatMacourov existuje od dob německé kolonizace ve 13. století. V nejstarších dokladech se uvádí jako Macerouwe (Macerova Niva, 1265). Dávno v minulosti bylo počeštěno Macourov.
Zakládání osad na statcích pánů z Lichtenburka řídil německobrodský rychtář Wernher. Mocný Smil z Lichtenburka ho učinil kmotrem svých synů a za jeho zásluhy věnoval jemu a jeho manželce Gutliebe 2. prosince 1265 ves Macourov bez poplatků a s právem dědičným. Podmínkou bylo, že on i jeho potomci budou ke každé pánově vojenské výpravě vysílat jednoho jezdce lehce ozbrojeného. Wernher s úspěchem doloval u Macourova stříbro a roku 1289 Jindřich, syn Smilův, odpustil svému kmotrovi povinnost vysílání jednoho muže s tím, že požadoval polovinu z výnosů dolů na statcích. Ložisko v Macourově se brzy vyčerpalo, roku 1303 byla štola opuštěna a právo kutací získalo těžařské bratrstvo, v jehož čele byl Jindřich, převor kláštera pohledského, a do majetku kláštera připadla i ves. Roku 1329 koupila ves Macourov Eliška, vdova po Hynkovi z přibyslavské větve Ronovců, za 21 kop pražských grošů s podmínkou, že po její smrti připadne ves opět klášteru. Až do poloviny 19. století patřil Macourov k pohledskému panství.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 121 | 105 | 123 | 122 | 108 | 124 | 107 | 83 | 84 | 67 | 55 | 44 | 32 |
Současnost
editovatV současné době žije v obci 30 obyvatel. Macourov má obecní vodovod, kabelovou televizi s možností internetu. V obci bohužel není žádná prodejna a občané jsou tak odkázáni především na dojíždění do Žižkova Pole, Havlíčkova Brodu, Přibyslavi a České Bělé.
Sport
editovatV obci je fungující občanské sdružení Macourovský svaz malé kopané, které pořádá ligu malé kopané. Vítězové ligy se účastní Mistrovství České republiky v malé kopané.
Pamětihodnosti
editovatKaplička, která jak píše název u vchodu, byla „vystavěna ke cti a chvále Boží l. p. 1924“ po první světové válce jako poděkování, že žádný z místních obyvatel z počtu 11 nebyl během první světové války zabit. V kapličce je sloužena každou první neděli v měsíci mše svatá v 7:00.
V roce 2013 byla ve vsi umístěna socha svatého Václava.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Macourov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Macerov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky Macourova
- Macourovský svaz malé kopané