Mistrovství Evropy v judu

Mistrovství Evropy v judu je sportovní akce. Turnaj organizuje Evropská judistická unie (EJU).

Mistrovství Evropy v judu
Sportjudo
Založeno1951
PořadatelEvropská judistická unie (EJU)
První ročník1951
KontinentEvropa
Vyšší soutěžMistrovství světa v judu

Historie editovat

První oficiální mistrovství se konalo v Paříži v roce 1951 a zápasilo se v kategoriích podle technických stupňů. Původní myšlenka zakladatele juda Japonce Džigoró Kanó, že mezi sebou mají zápasit pouze judisté stejného technického stupně, začala mít trhliny s ideou vstupu juda mezi olympijské sporty v polovině 50. let 20. století. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) požadoval zavedení váhových kategorií podobně jako v zápase nebo boxu. Důvodem tohoto požadavku bylo zpřístupnění soutěží v judu i sportovcům ze zemí, kde je nedostatek kvalitních učitelů (senseiu). Tak, jak se děje například dnes, kdy většina judistů zvládá dvě až tři techniky a zbytek je o fyzické zdatnosti a mentální síle.

První unií, která zavedla váhové skupiny, byla EJU v turnaji mistrovství Evropy koncem 50. let. Řada zemí tento způsob jen složitě akceptovala a dokonce Britové se několik let odmítali soutěží ve váhových kategorií účastnit. Fakt byl však takový, že zápasení podle technických stupňů se do 10 let vytratilo z velkých turnajů a dnes je podobné soutěžení mezi jednotlivými zeměmi skoro zapomenuto. Faktorů bylo hned několik, ale nejvíc patrný je vstup sovětských judistů do turnajů začátkem 60. let, kteří neměli identický způsob udělování technických stupňů. Odlišný způsob mají i samotní Japonci (Kodokan).

V roce 1964 v Tokiu bylo judo poprvé součástí olympijských her, ale samotný systém turnaj MOV nepřesvědčil o jeho zařazení za další 4 roky v roce 1968. Evropská judistická unie reagovala na situace pružně a další ročníky experimentovala s rozšířením váhových kategorií, zavedením možných oprav a velkou měrou přispěla o návrat juda do rodiny olympijských sportů na hrách v Mnichově v roce 1972.

EJU se dá považovat za otce moderního sportovního juda. V polovině 70. let jako první unie zpřístupnila turnaje ženám. V roce 1974 se konal první mezinárodní turnaj žen a v roce 1975 první ženský turnaj mistrovství Evropy.

Výsledky z mistrovství Evropy mezi lety 1951–1965 jsou mimo majitelů zlatých a stříbrných medailí složitě doložitelné. Dobové výsledky z novinových článků se u dalšího pořadí rozcházejí. Důvodem byla v řadě případů amatérská/nadšenecká organizace turnajů, jak popisuje například dobový článek britského časopisu Judo turnaj mistrovství Evropy v roce 1962 v Essenu.

Medaile z mistrovství Evropy patří v dnešní době k nejcennějším titulům v rámci kontinentů, a to z důvodu velké vyrovnanosti jednotlivých národů Evropy.

Soutěže na mistrovství Evropy editovat

První ročníky editovat

Váhové kategorie editovat

Rok Číslo Místo Poznámky
1954 1.   Brusel, Belgie -
1957 2.   Rotterdam, Nizozemsko -
1958 3.   Barcelona, Španělsko -
1959 4.   Vídeň, Rakousko -
1960 5.   Amsterdam, Nizozemsko -
1961 6.   Milán, Itálie -
1962 7.   Essen, Německo -
1963 8.   Ženeva, Švýcarsko -
1964 9.   Berlín, Východní Německo -
1965 10.   Madrid, Španělsko -
1966 11.   Lucemburk, Lucembursko -
1967 12.   Řím, Itálie -
1968 13.   Lausanne, Švýcarsko -
1969 14.   Ostende, Belgie -
1970 15.   Berlín, Východní Německo -
1971 16.   Göteborg, Švédsko -
1972 17.   Voorburg, Nizozemsko -
1973 18.   Madrid, Španělsko -
1974 19.   Londýn, Spojené království -
1975 20.   Lyon, Francie
  Mnichov, Německo
první mistrovství Evropy žen
1976 21.   Kyjev, Sovětský svaz
  Vídeň, Rakousko
-
1977 22.   Ludwigshafen am Rhein, Německo
  Arlon, Belgie
změna limitů jednotlivých váhových kategorií a jejich rozšíření (muži)
1978 23.   Helsinky, Finsko
  Kolín nad Rýnem, Německo
-
1979 24.   Brusel, Belgie
  Kerkrade, Nizozemsko
-
1980 25.   Vídeň, Rakousko
  Udine, Itálie
-
1981 26.   Debrecín, Maďarsko
  Madrid, Španělsko
-
1982 27.   Rostock, Východní Německo
  Oslo, Norsko
-
1983 28.   Paříž, Francie
  Janov, Itálie
-
1984 29.   Lutych, Belgie
  Pirmasens, Německo
-
1985 30.   Hamar, Norsko
  Landskrona, Švédsko
-
1986 31.   Bělehrad, Jugoslávie
  Londýn, Spojené království
-
1987 32.   Paříž, Francie první společné ME mužů a žen
1988 33.   Pamplona, Španělsko -
1989 34.   Helsinky, Finsko -
1990 35.   Frankfurt, Německo -
1991 36.   Praha, Československo -
1992 37.   Paříž, Francie -
1993 38.   Athény, Řecko -
1994 39.   Gdaňsk, Polsko -
1995 40.   Birmingham, Spojené království -
1996 41.   Haag, Nizozemsko -
1997 42.   Ostende, Belgie -
1998 43.   Oviedo, Španělsko změna limitů jednotlivých váhových kategorií
1999 44.   Bratislava, Slovensko -
2000 45.   Vratislav, Polsko -
2001 46.   Paříž, Francie
2002 47.   Maribor, Slovinsko -
2003 48   Düsseldorf, Německo kategorie bez rozdílu vah naposledy součástí hlavní turnaje ME
2004 49.   Bukurešť, Rumunsko
2005 50.   Rotterdam, Nizozemsko
2006 51.   Tampere, Finsko
2007 52.   Bělehrad, Srbsko
2008 53.   Lisabon, Portugalsko kategorie bez rozdílu vah byla zrušena (naposledy v roce 2007)
2009 54.   Tbilisi, Gruzie -
2010 55.   Vídeň, Rakousko součástí hlavního turnaje ME byla po dlouhé době i soutěž týmů
2011 56.   Istanbul, Turecko znovuzavedení možnosti startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii
2012 57.   Čeljabinsk, Rusko -
2013 58.   Budapešť, Maďarsko
2014 59.   Montpellier, Francie -
2015 60.   Baku, Ázerbájdžán -
2016 61.   Kazaň, Rusko -
2017 62.   Varšava, Polsko -
2018 63.   Tel Aviv, Izrael -
2019 64.   Minsk, Bělorusko -
2020 65.   Praha, Česko -

pozn.: číslování je neoficiální (oficiální neexistuje)

Soutěž týmů editovat

Soutěž týmů je judistická soutěž, která je od roku 2010 součástí hlavního turnaje mistrovství Evropy.

Bez rozdílu vah editovat

Zápolení mezi judisty, kde nerozhoduje váha ani technický stupeň je v současné době na ústupu. V Evropě se v tomto typu soutěže již prakticky nezápasí. Poslední turnaj mistrovství Evropy bez rozdílu vah se konal v roce 2007.

Technické stupně editovat

Původní a dnes již zapomenutý typ soutěže, ve kterém spolu zápasili judisté podle technického stupně. Poslední turnaj na mistrovství Evropy mezi technickými stupni proběhl začátkem 60. let 20. století.

Amatérská (studentská) soutěž editovat

S přijetím juda na olympijské hry v roce 1960 se řada judistů začala judu cíleně věnovat a řada z nich se judem živila jako instruktoři (trenéři). Pro amatéry (studenty) tak vznikla samostatná judistická soutěž. Se zrušením technických stupňů na mistrovství Evropy se z tohoto typu soutěže vyvinulo akademické mistrovství světa pořádané poprvé v roce 1966 v Praze.

Juniorské soutěže editovat

Juniorské soutěže jsou důležitou součástí vývoje každého judisty. Od roku 2013 se zápasí v kategoriích do 18 let, do 21 let a do 23 let. Věkové limity se po určitých periodách mění.

Statistika mistrovství Evropy editovat

Rekordy mistrovství Evropy ve váhových kategoriích. Do statistik nejsou započítány výsledky ze soutěží: bez rozdílu vah, týmů, technických stupňů, amatérských mistrovství Evropy, juniorské tituly.

Pět a více titulů mistra Evropy editovat

p jméno pohlaví země od do počet váha
1. Edith Hrovatová žena Rakousko 1975 1984 8 pololehká, superlehká
2. Alina Dumitruová žena Rumunsko 2004 2012 8 superlehká
3. Ulla Werbroucková žena Belgie 1994 2001 7 střední, polotěžká
3. Gella Vandecaveyeová žena Belgie 1994 2001 7 polostřední
5. Anton Geesink muž Nizozemsko 1959 1964 6 těžká
6. Isabel Fernándezová žena Španělsko 1998 2007 6 lehká
7. Tamerlan Tmenov muž Rusko 1998 2008 6 těžká
8. Telma Monteirová žena Portugalsko 2006 2021 6 lehká, pololehká
9. Wim Ruska muž Nizozemsko 1966 1972 5 těžká
10. Gerda Winklbauerová žena Rakousko 1978 1983 5 lehká
11. Neil Adams muž Spojené království 1979 1985 5 polostřední
12. Karen Briggsová žena Spojené království 1982 1987 5 superlehká
13. Céline Lebrunová žena Francie 1999 2005 5 polotěžká
14. Mark Huizinga muž Nizozemsko 1996 2008 5 střední
15. Teddy Riner muž Francie 2007 2016 5 těžká
16. Gévrise Émaneová žena Francie 2006 2016 5 polostřední, střední
17. Clarisse Agbegnenouová žena Francie 2013 2020 5 polostřední

Tři a více titulů mistra Evropy v řadě editovat

p jméno pohlaví země od do počet váha
1. Anton Geesink muž Nizozemsko 1959 1964 6 těžká
2. Ulla Werbroucková žena Belgie 1994 1999 6 střední, polotěžká
3. Gella Vandecaveyeová žena Belgie 1996 2001 6 polostřední
4. Edith Hrovatová žena Rakousko 1975 1979 5 pololehká, superlehká
5. Alina Dumitruová žena Rumunsko 2004 2008 5 superlehká
6. Christiane Kieburgová žena Německo 1976 1979 4 těžká
7. Gerda Winklbauerová žena Rakousko 1978 1981 4 lehká
8. Jocelyne Triadouová žena Francie 1979 1982 4 polotěžká
9. Chazret Tleceri muž Rusko 1982 1985 4 superlehká
10. Bašir Varajev muž Rusko 1987 1990 4 polostřední
11. Catherine Arnaudová žena Francie 1987 1990 4 lehká
12. Cécile Nowaková žena Francie 1989 1992 4 superlehká
13. Céline Lebrunová žena Francie 1999 2002 4 polotěžká
14. Jean-Jacques Mounier muž Francie 1970 1972 3 lehká
15. Catherine Pierreová žena Francie 1975 1977 3 polotěžká
15. Sigrid Happová žena Německo 1975 1977 3 lehká
17. Felice Mariani muž Itálie 1978 1980 3 superlehká
18. Karen Briggsová žena Spojené království 1982 1984 3 superlehká
19. Neil Adams muž Spojené království 1983 1985 3 polostřední
19. Vitalij Pesňak muž Bělorusko 1983 1985 3 střední
21. Brigitte Deydierová žena Francie 1984 1986 3 střední
22. Fabien Canu muž Francie 1987 1989 3 střední
23. Bruno Carabetta muž Francie 1988 1990 3 pololehká
24. Laëtitia Meignanová žena Francie 1991 1993 3 polotěžká
25. Paweł Nastula muž Polsko 1994 1996 3 polotěžká
25. Yolanda Solerová žena Španělsko 1994 1996 3 superlehká
27. Mark Huizinga muž Nizozemsko 1996 1998 3 střední
28. Tamerlan Tmenov muž Rusko 2001 2003 3 těžká
29. Anne-Sophie Mondièreová žena Francie 2006 2008 3 těžká
29. Zaza Kedelašvili muž Gruzie 2006 2008 3 pololehká
31. Lucie Décosseová žena Francie 2007 2009 3 střední, polostřední
32. Avtandil Črikišvili muž Gruzie 2013 2015 3 polostřední
32. Kim Pollingová žena Nizozemsko 2013 2015 3 střední
33. Clarisse Agbegnenouová žena Francie 2018 2020 3 polostřední

Externí odkazy editovat