Otevřít hlavní menu

Mašťov

město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji

Město Mašťov (německy Maschau) se nachází ve správním obvodě Kadaň, kraj Ústecký. Ve městě žije 570[1] obyvatel. Historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Západně od města se nachází přírodní rezervace Sedlec.

Mašťov
Kostelní ulice
Kostelní ulice
Znak obce Mašťov
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0422 563218
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Chomutov (CZ0422)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kadaň
Historická země Čechy
Katastrální výměra 23,05 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 570 (2019)[1]
Nadmořská výška 375 m n. m.
PSČ 431 55 až 431 56
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Náměstí 80
43156 Mašťov
Starosta Zdeněk Laštovka
Oficiální web: www.mastov.cz
Email: mastov@obce-cv.cz
Mašťov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Mašťov
Mašťov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název města je odvozen z osobního jména Mašč ve významu Mašťův dvůr. Záměna písmen ct bývala běžná. V historických pramenech se jméno města vyskytuje ve tvarech: predium Mastowa nomine (1196), in Mastow (1208), in Mascow (1209), de Maschoue (1281), de Masczewa (1324), Masczezow (1396), Masczow (1405), de Masstyow (1419), Petrus Masstiowsky (1422), na Masstiowie (1431), nad Masstiowem (1546), Masstiow (1603), Maschau (1631, 1787 a 1847).[2]

HistorieEditovat

Počátky města jsou spojené s rodem Milhosticů a jejich pokusem o založení cisterciáckého kláštera. V první polovině dvanáctého století získal šlechtic Milhost okolní krajinu s mašťovským dvorcem od knížete Soběslava I.[3] Jeho syn Milhost mladší pravděpodobně roku 1191 pozval mnichy z mateřského waldsaského kláštera, kteří přišli v čele s opatem Ruthardem do Mašťova na jaře roku 1192. Milhost mladší nově založenému konventu věnoval kromě jiného patnáct vesnic: Mašťov, Mladějov, Chotěbudice, Němčany, Konice, Olešku, Tureč, Trmov, Hlubokou, Žebletín, Maleš, Smilov na Podbořansku, snad Telcov a další dvě blíže neurčitelné vsi. Dále k donaci patřily dvory Třebčice a Grast (Kadaňský či Podbořanský Rohozec a důchod z Pátku.[4]

 
Zámek

Brzy však mezi zakladatelem a konventem vyvstal spor, jehož podstata není zcela jasná. Je možné, že jádrem sporu bylo přílišné uplatňování zakladatelských práv Milhostovou rodinou, která si chtěla ponechat nejen právní, ale i faktický vliv, kterému se nebyli mniši ochotni podřizovat. Jiným důvodem by mohl být starší odkaz Milhostova bratra Petra. Ten byl členem řádu johanitů, kterému odkázal veškerý majetek tvořený patnácti vesnicemi. Tento odkaz mohl být totožný s Milhostovým darem, a Milhost tak nemohl dané vesnice řádu předat, protože se o ně soudil. Rodinný spor o majetek byl vyřešen až roku 1194 rozdělením majetku na poloviny, ale mašťovští mniši mohli nadále požadovat celý původní dar, a roku 1196 požádali knížete Jindřicha Břetislava o jeho potvrzení. Kníže sice dar potvrdil, ale spor skončil okolo roku 1197 tak, že Milhost si vesnice ponechal a mniši museli odejít na panství Slávka Hrabišice, kde založili Osecký klášter.[4] Dalším argumentem pro odchod komunity bylo nevhodné místo s nedostatkem tekoucí vody.[5]

V polovině 19. století u Mašťova existoval hnědouhelný důl František v majetku E. Schwaba.[6]

Od 23. října 2007 byl obci vrácen status města.[7]

Židovská komunitaEditovat

 
Židovský hřbitov

Počátek židovského osídlení Mašťova se datuje k první polovině 16. století. Posléze žili židé ve městě nepřetržitě, s výjimkou let 1617 až 1647, kdy byli vyhnáni, až do druhé světové války. Největšího rozmachu se místní obyvatelstvo dočkalo koncem 19. století, kdy v roce 1880 žilo v Mašťově 160 židů. Ve městě existovaly dva židovské sídelní okrsky – jeden se nacházel v Židovské ulici, druhý v Zámecké ulici. Celkem se z nich dochovaly tři židovské domy. V roce 1830 byla mezi potokem Dubá a zámeckým parkem postavena synagoga, která během války sloužila jako truhlářská dílna. Po roce 1948 byla zbořena. Židovský hřbitov byl údajně založen již v 15. století asi 750 metrů severozápadně od města. Dochovalo se na 170 náhrobních kamenů z 18. století.[8]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1057 obyvatel (z toho 489 mužů), kteří byli s výjimkou třiceti Čechoslováků a osmi cizinců německé národnosti. Většinou byli členy římskokatolické církve, ale žil zde také jeden evangelík, dva lidé bez vyznání a 68 židů.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1018 obyvatel: 178 Čechoslováků a 840 Němců. Výrazně převládala římskokatolická většina, kromě které zde žili čtyři evangelíci, devět členů církve československé a čtyři lidé bez vyznání. Počet židů klesl na třicet.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 397 1 408 1 353 1 170 1 084 1 057 1 018 462 449 557 551 683 672 590
Domy 190 190 197 205 197 194 199 200 136 119 112 174 190 195
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dobřenec a Konice.

PamětihodnostiEditovat

 
Soška z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie z doby okolo roku 1500
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mašťově.
  • Dominantou městě je středověký hrad připomínaný již v roce 1281, který byl v šestnáctém století za Hasištejnských z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek.[13] Od druhé poloviny dvacátého století je zámek využíván jako dětský domov.
  • Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotická stavba ze čtrnáctého století. Přestavěn byl roku 1580 a v roce 1765 proběhla barokní úprava. Autorem hlavního oltáře je mašťovský řezbář Jakub Eberle. Druhý, původně hřbitovní, kostel svaté Barbory pochází také ze čtrnáctého století a dochovaná podoba je výsledkem novorománské úpravy z roku 1863. Po letech chátrání ve druhé polovině dvacátého století byl opraven.[14][15]
  • U kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí empírová pohřební kaple Mladotů ze Solopysk z roku 1803 a socha svatého Jana Nepomuckého od Jakuba Eberleho z roku 1765.[15] Několik dalších soch je rozmístěno ve městě. Na náměstí to jsou sochy svatého Floriána (barokní) a svatého Vavřince (z devatenáctého století). V ovocném sadu naproti zámku stojí socha svatého Vojtěcha z roku 1801.
  • Památkově chráněná je také budova fary, venkovská usedlost čp. 18 a domy čp. 79 a 87.
  • Asi 700 metrů severovýchodně od města se nachází židovský hřbitov z patnáctého století, který byl poničen během druhé světové války.
  • Ve městě rostou také dvě skupiny památných stromů. V parku pod zámkem to je trojice dubů[16] a na západním okraji města pod vrchem Lisovnou skupina sedmi stromů (čtyři duby, buk lesní, jasan ztepilýolše lepkavá).[17]

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 37. 
  3. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mašťov, s. 152. 
  4. a b ČECHURA, Jaroslav. Počátky oseckého kláštera – mnišská kolonie v Mašťově. Památky, příroda, život. 1978, roč. 10, čís. 2, s. 53–60. 
  5. FOLTÝN, Dušan; SOMMER, Petr; VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-17-6. S. 360–361. 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 143. 
  7. Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  8. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 243-244. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  13. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mašťov – zámek, s. 301. 
  14. Kostel sv. Barbory [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  15. a b Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mašťov, s. 361–362. 
  16. AOPK ČR. Mašťovské podzámecké duby [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  17. AOPK ČR. Skupina památných stromů v Mašťově pod Lisovnou [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat