Mětikalov

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Mětikalov (německy Meckl) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách necelých šest kilometrů od Podbořanského Rohozce v nadmořské výšce okolo 660 metrů.[1]

Mětikalov
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíTureč u Hradiště (45,52 km²)
Mětikalov
Mětikalov
Další údaje
Zaniklé obce.cz53
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice je odvozen z příjmení Mětikal (tj. ten, kdo mísí kal) ve významu Mětikalův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Metikalow (1495), … Mitikalovem (1542), Mietikalow (1546), Netikalow (1555), Netikalow (1603), zu Mekel (1653), Mekelen (1654), Meckel (1787) a Meckl nebo Mekel (1846).[2]

Historie editovat

První písemná zmínka o Mětikalovu je z roku 1495, kdy vesnici koupil tepelský klášter. Roku 1542 Mětikalov patřil k panství hradu Mašťov. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo osm sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a tři poddaní bez pozemků. Jeden ze sedláků měl hospodu a jeden chalupník provozoval pilu u pustého mlýna s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito a malé množství pšenice, ale hlavním zdrojem obživy byla výroba příze.[3]

Podle adresáře z roku 1914 byl Mětikalov prosperující vesnicí. Měl dvoutřídní školu založenou v roce 1785 (školní budova byla postavena v roce 1896), spořitelnu a záložnu. Fungovaly zde dva mlýny, dva hostince, dva obchody a dvě trafiky, živnost provozoval řezník, obchodník s dobytkem a deset řemeslníků. Ve vsi také sídlila stavební firma. Obyvatelé se sdružovali v pěveckém a hudebním spolku a hrávali divadlo. Pošta a železniční stanice byly v Doupově.[3]

Ve středu vesnice stál kostel, fara a škola. V sousedství kostela býval malý park s pomníkem padlým. Zásobování vodou zajišťovala zastřešená studna na návsi, od které vedla dřevěná potrubí ke dvěma největším selským usedlostem.[3]

Mětikalov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry editovat

Mětikalov stával v katastrálním území Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi osm kilometrů severozápadně od Valče. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 660 metrů na severovýchodním úpatí vrchu Jírovské strážiště (856 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Východně od zaniklé vesnice protéká říčka Liboc.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Mětikalov na rozhraní mírně teplé oblasti MT3 (severovýchodně od vsi) a chladné oblasti CH7 (jihozápadně od vsi).[4] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 159 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 315 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 297 obyvatel německé národnosti, kteří byli s výjimkou šesti židů a dvou evangelíků členy římskokatolické církve.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 259 280 324 345 324 318 297 55
Domy 24 44 49 51 52 53 54 40

Obecní správa editovat

Mětikalov býval až do zrušení patrimoniální správy součástí mašťovského panství.[3] Poté se roku 1850 stal obcí v okrese Kadaň, ke které patřily osady Bukovina a Jeseň,[3] která však byla sčítání lidu v roce 1880 uváděna samostatná obec.[10]

Pamětihodnosti editovat

Dominantou vesnice býval kostel Panny Marie Sněžné postavený roku 1783. Boční oltáře pocházely ze sedmnáctého století a krucifix (z okruhu Ulricha Creutze) z první čtvrtiny století šestnáctého.[3]

Osobnosti editovat

Od roku 1834 zde jako lokalista krátce působil Johann Nepomuk Oettl.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 59–60. 
  3. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Mětikalov, s. 50–51. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 208. 
  11. MAREŠ, Jan. O včelaři Oettlovi z Podbořanska. Svobodný hlas. 18. duben 2002, čís. 16, s. 5. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Mětikalov – Meckl, s. 50. 

Externí odkazy editovat