Valeč (okres Karlovy Vary)

obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji

Obec Valeč (německy Waltsch) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Žije zde 362[1] obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Valeč
Valeč, náměstí a zámek
Valeč, náměstí a zámek
Znak obce Valeč
znak
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0412 555690
Pověřená obecŽlutice
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel362 (2021)[1]
Rozloha23,66 km²
Nadmořská výška533 m n. m.
PSČ364 52, 364 53
Počet částí obce5
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduNáměstí 119
Valeč
364 55
podatelna@valec.cz
StarostaMichaela Holubcová
Oficiální web: www.valec.cz
Valeč na mapě
Valeč
Valeč
Další údaje
Kód obce555690
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Válek ve významu Válkův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech de Walcz (1358 a 1369), de Walecz (1405), de Walcze (1407), na Valči (1487) nebo Walecz (1571).[2]

HistorieEditovat

 
Valečský zámek ze zámeckého parku

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358, jakož o majetku rytířů z Valče. Na městečko ves povýšil 2. prosince 1514 král Vladislav Jagellonský. Roku 1570 koupil Valeč Kryštof Štampach ze Štampachu. Václav Štampach ze Štampachu posléze vystavěl renesanční zámek, jehož podoba dnes není známa. Poté, co se Václav Štampach zúčastnil stavovského povstání a v roce 1622 odešel ze země, byl jeho majetek zkonfiskován. Zámek roku 1623, na přímluvu Jaroslava Bořity z Martinic, koupila zpět Václavovo manželka Barbora Štampachová z Poutnova. Její manžel Václav odmítal přestoupit na katolickou víru a později, v roce 1628, odešel do exilu i s dětmi.[3]

Výraznou změnu zámek prodělal za doby knížete Jana Kryštofa Kagera, který na přelomu 17. a 18. století renesanční zámek přestavěl na čtvercový dvoupatrový barokní zámek. Založil také zámeckou zahradu, kterou vybavil teatronem, kaskádovou fontánou a sochami Matyáše Bernarda Brauna. Nedaleko zámku pak nechal vystavět architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710–1728 kostel Nejsvětější Trojice. Před jeho průčelím stojí také sloup Nejsvětější trojice od K. M. Kaňky z roku 1725.

V 18. století obýval Valeč rod Kagerovů z Globenu. Za vlastnictví hraběte Vincenta de Thurn-Valssasina prodělal zámek několik úprav v novorenesančním a novobarokním stylu. V první polovině 20. století pak ve Valči pobýval Dr. Jan Larisch-Mönnich, jemuž byl roku 1945 zámek zkonfiskován a předán do správy Organizaci politických vězňů.

Roku 1947 jej ministerstvo zemědělství přidělilo Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků a zámek byl posléze používán jako domov pro korejské děti a od počátku padesátých let jako dětský domov. Po požáru 2. dubna 1976 převzalo zámek Krajské středisko památkové péče v Plzni. Rekonstrukce celého objektu však začala až v devadesátých letech 20. století.

Přírodní poměryEditovat

V okolí Valče se nachází tři maloplošná zvláště chráněná území. Největším z nich je přírodní památka Valeč severovýchodně od vesnice, vyhlášená k ochraně mineralogického naleziště a hnízdiště ohrožených druhů živočichů. Převážně severovýchodně od Valče, na úpatí Šibeničního vrchu, leží přírodní památka Valečské lemy s výskytem teplomilných druhů rostlin a zvířat. Podzemní prostory v zámeckém parku slouží jako zimoviště netopýrů a jsou chráněny jako přírodní památka Valečské sklepy.

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 806 obyvatel (z toho 386 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků, 752 Němců a devatenáct cizinců. Kromě dvanácti židů a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 807 obyvatel: 31 Čechoslováků, 759 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a patnáct cizinců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také šest evangelíků, deset židů, jeden člen jiné nezjišťované církve a dva lidé bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Valeč[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1034 1005 1079 1013 878 806 807 396 363 390 343 278 257 244
Domy 144 144 144 140 144 143 154 114 97 75 73 100 97 104
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Jeřeň.

Obecní správaEditovat

Obec byla v minulosti městysem. Katastrální území Valeč u Hradiště bylo k obci připojeno od 1. ledna 2016 v souvislosti se zmenšením vojenského újezdu Hradiště.

Části obceEditovat

SpolečnostEditovat

Valeč je městečko bohaté na kulturní památky, které jsou průběžně obnovovány. V roce 2009 - 2011 byl z grantu FM/EHP Norska obnoven kostel Nejsvětější trojice a na sloup Nejsvětější trojice byly opět umístěny restaurované plastiky Matyáše Bernarda Brauna. Ohniskem života obce je zámek a zámecký areál, kde se odehrává řada různých kulturních, společenských a vzdělávacích akcí (např. přednáškový cyklus Valeč - Brána Doupova). V parku je provozována kavárna a infocentrum Prádelna. Areál je průběžně obnovován. V roce 2020 bylo otevřeno v objektu bývalé zámecké kovárny nové multimediální lapidárium s celkem 28 originály soch z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. V roce 2021 byla přím v zámku zpřístupněna audiovizuální expozice pozdně gotických fresek transferovaných ze zbořeného kostela svatého Wolfganga v Doupově.[7] Opraven je také kostel svatého Jana Křtitele na náměstí. V obci je komunitní centrum, kde se pořádají výstavy, přednášky, školení a akce pro děti i dospělé. Ve Valči pravidelně vychází Valečský týdeník, který vydává Tranquillite, z. s. Velkou hudební událostí je od roku 2006 každoroční festival Povaleč, jenž na začátku srpna přitáhne do obce několik tisíc návštěvníků. V květnu se koná tradiční Slavnost květů. V roce 2020 byl ve Valči založen pobočný spolek Klubu českých turistů, Barokní Valeč. Ve Valči funguje mateřská a základní škola.

Dosud je také činná skupina sudetských Němců, kteří ve Valči bydleli před druhou světovou válkou. Na začátku 21. století byla na náměstí u příležitosti rozvíjení vztahů mezi českými a bývalými německými obyvateli vysazena lípa.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Valči (okres Karlovy Vary).

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 470. 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 pages s. ISBN 80-7017-008-5. S. 258. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  7. Valeč. www.zamek-valec.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  8. BENETKOVÁ, Marie. Nadšenci obnovují ve Valči unikátní křížovou cestu od Brauna. iDNES.cz [online]. 2016-08-07 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat