Otevřít hlavní menu

Předení je činnost sloužící ke zhotovení příze jako uceleného útvaru z jednotlivých textilních vláken s omezenou délkou.[1]

  • buďto urovnání a zakroucení vrstvy vláken (dopřádání)[2]
  • nebo celý proces výroby příze včetně přípravy materiálu k vlastnímu předení (předpřádání)[3]

Použití výrazu předeníEditovat

  • V jiných jazycích (např. v angličtině (spinning), němčině (Spinnen), portugalštině (fiação)) se pod pojem předení zahrnuje také (české) zvlákňování tj. tvorba vláken s neomezenou délkou z tekuté hmoty.[4]
  • Výrazem předení se označuje v češtině i v jiných jazycích také řada lidských a zvířecích činností, jako vrnění koček,[5] německým Spinnen: např. blouznění, podivné chování, anglickým Spinning: aerobní cvičení aj

Následující článek se zabývá pouze předením příze.

Z historie předeníEditovat

  • Nejstarší doklady o předení pocházejí z období před 20 000 lety.[6] Podle nálezů z roku 2009 u gruzínské obce Dzudzuana však měly být vyrobeny první lněné příze už asi 32 000 let před n. l.[7]
  • Ze starší doby kamenné pochází nejstarší nástroje k předení – vřeteno s přeslenem[8]
  • Ve druhé polovině 1. tisíciletí byl pravděpodobně v Indii vynalezen kolovrat[9]
  • Za první stroj na výrobu příze je považován waterframe z roku 1769, se kterým začalo v roce 1771 předení průmyslovým způsobem. Koncem 18. století byly vynalezeny pro předpřádání mykací a protahovací stroje.
  • Ve 30. letech 19. století byly uvedeny do provozu první selfaktory a prstencové dopřádací stroje. Na začátku 21. století jsou prstencové stroje nejpoužívanější zařízení k dopřádání, na selfaktorech se vyrábí jen nepatrné množství příze.
  • V 19. století vznikly v některých státech s rozvinutým textilním průmyslem 2-4 leté[11] odborné školy se studijním oborem technologie předení[12] a ve 20. století učební obor přadlák/přadlena.[13]

Předení na začátku 21. stoletíEditovat

Druhy a tvary materiálů vhodných k předení (staplová vlákna)Editovat

Na začátku 2. dekády 21. století se ve světě předením zpracovávalo asi 55 % z roční spotřeby cca 90 milionů tun textilních vláken.

Ke zpracování předením se hodí zejména:

Přírodní textilní vlákna o délce cca 15–200 mm, umělá textilní vlákna ve formě stříže a kabelu na konvertorování, výčesky a vlákna z recyklovaných textilií.

Ke spřádání se dají použít téměř všechny polymerní materiály, skleněná textilní vlákna se dají spřádat jen na frikčních nebo odstředivých strojích, kovová vlákna se zpracovávají jen jako příměs v nepatrném množství u určitých speciálních přízí.

Pro keramická textilní vlákna, nanovlákna a whiskery není dosud známý žádný způsob zpracování na staplovou přízi.

Způsoby předeníEditovat

Rozsah použití různých způsobů předení ve 2. dekádě 21. století:

Způsob
dopřádání
Hlavní nástroje První
použití
Roční výroba
v t×106
Zvláštní znaky
prstencové válečkový průtah,
vřeteno a prstenec s běžcem
cca 1830 cca 30[14]
varianty: kompaktní, efektní příze, vigoň, opřádání aj
rotorové rozvolňovací váleček, rotor 1964 cca 15[14] vhodné pro vlákna do 60 mm a příze nad 20 tex
křídlové váleč, průtah ,
vřeteno s křídlem
1769 cca 2 pouze pro jutu a část lněných vláken
tryskové váleč. průtah, 2 trysky,
proud stlačeného vzduchu
1980 cca 1[14] vhodné pro příze 10-40 tex, nižší pevnost příze
frikční rozvolň. válec, 2 perforované bubínky, proud vzduchu 1977 cca 0,4 vlákna z recyklovaných textilií možná, příze nad 10 tex
kolovrat lidské prsty, vřeteno s křídlem,
pohon šlapáním pedálu
2.polovina
1. tisíciletí
cca 0,6 komerční výroba jen z kokosových vláken a
z "exotických" vln: např. pašmína, šáhtúš, jačí vlna
ruční
předeno-skaní
[15]
lidské prsty,
viják na přadena
? cca 0,3 komerční výroba jen z kokosových vláken

Předení je organizované téměř výhradně jako diskontinuální proces, který probíhá 3 až cca 10 pasážemi strojů umístěných ve výrobním provozu přádelny.

K procesu předení patří u každého z uvedených způsobů dopřádání specifická technologie přípravy materiálu (příp. v několika variantách), která sestává např. z rozvolňování, vochlování, potěrání, mykání, posukovnání, česání, přástování apod.[10]

Galerie předeníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Yarn Spinning [online]. Textile School, 2019 datum přístupu = 2019-07-01. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Poznání textilní výroby [online]. Masarykova univerzita Brno, 2012 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (česky) 
  3. Textilhandbuch [online]. kvadrat, 2012 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (německy) 
  4. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 351
  5. Kočičí vrnění [online]. Eva Mlčochová, 2000-2014 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (česky) 
  6. Barber: Women ´s Work, Norton 1996, ISBN 978-0393313482, str. 42-43
  7. Dzudzuana Cave [online]. Thought, 2019-07-03 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  8. How to Make a Drop Spindle [online]. The Joy of Hanspinning, 1999-2019 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The Spinning Wheel [online]. Thought, 2017-09-19 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
  11. Informace. Historie školy [online]. SŠUP Ústí nad Orlicí, 2019 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Fakultät Textil & Design [online]. Hochschule Reutlingen, 2013-11-04 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (německy) 
  13. Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986
  14. a b c Link 65 [online]. Rieter, 2014 [cit. 2017-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  15. Formation of Yarn [online]. Coirboard, 2014 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat