Otevřít hlavní menu

Tryskové předení

Tryskové předení je technologie výroby staplové příze pomocí proudu stlačeného vzduchu.

Svazková příze (z angl.: fasciated yarn) vyrobená tryskovým (dříve také zvaným pneumatickým) předením má zcela zvláštní strukturu.

Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem vlákenného materiálu. [1]

Princip tryskového předeníEditovat

[2] Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi průtahovým ústrojím a odtahovacími válečky.

Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá téměř paralelně ve středu vznikající niti, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. Stroji se předkládá posukovaný pramen, který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², zákruty příze se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. [1]

Vlastnosti svazkové přízeEditovat

Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání česané bavlny (podíl česané bavlny dosáhl v roce 2014 asi 25 % [3]) a vlny, umělých staplových vláken a směsí z těchto materiálů.

Pevnost svazkové příze dosahuje asi 80% hodnoty prstencové příze (příze z čisté bavlny jen cca 60%), skané svazkové příze mohou však být až o 40% pevnější než srovnatelné klasické výrobky. Tažnost a stejnoměrnost příze je v obou případech přibližně stejná.

Při zpracování příze ve tkalcovně se dá počítat se snížením počtu přetrhů asi o 20%. [4]

Ekonomicky výhodná je výroba příze v rozsahu jemností cca 8-30 tex. [5]

Uplatnění technologie tryskového předeníEditovat

První sériově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi PES/česaná bavlna. [6]

O dvacet let později se objevila zdokonalená konstrukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má podstatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. Stroje Vortex (z angl. vír) japonské firmy Murata dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. [7] Strojírna uvádí řadu přádelen, které používají její stroje k výrobě nejrůznějších tkalcovských a pletařských přízí. [8] Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. [9]

Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter. Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. [10] Od roku 2006 se toto zařízení vyrábí v závodě této firmy v Ústí nad Orlicí, kde bylo také zčásti vyvinuto. [11]

Tryskové předení je na začátku 21. století pokládáno za nejvýkonnější technologii výroby staplové příze (20x vyšší výkon než průměrný prstencový dopřádací stroj). V roce 2014 dosáhly ve světě instalované tryskové stroje cca 2 % podílu na celkové kapacitě výroby staplových přízí a výroba svazkových přízí obnášela 1 milion ročních tun. [3]

LiteraturaEditovat

  • Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8

ReferenceEditovat

  1. a b Fasciated Yarns – A Revolutionary Development? [online]. JTATM, 2001 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Air-jet Spinning Technology [online]. YouTube, 2016-05-30 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Link 65 [online]. Rieter, 2014 [cit. 2017-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  4. Lawrence: Advances in yarn spinning technology, Woodhead Publishing 2010, ISBN 978-1-84569-444-9, str. 315-34
  5. Automatisierte Luftspinnmaschine J26 [online]. Rieter, 2017 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. Besondere Gestaltung von Polyesterfasern für Luftdüsenspinnverfahren [online]. Lenzing Berichte, 1984 [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-12. (německy) 
  7. The New MVS Era [online]. Sharing Your Life, 2003 [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-08. (anglicky) 
  8. Vortex Spinning Machine [online]. Murata Machinery, 2015 [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-09. (anglicky) 
  9. Vývoj textilního strojírenství v region Orlicka [online]. Rieter CZ, 2002 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  10. J10 Air-jet Spinning machinne [online]. YouTube, 2014-10-26 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Podnikatelský projekt roku 2006 [online]. Czechinvest, 2006 [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. (česky)