Stapl
Stapl je průměrná délka všech vláken z jednoho vzorku textilních surovin. Přírodní materiály obsahují vlákna různé délky, u chemických vláken se (zpravidla) stříhá celá partie na jednu stejnou délku. [1]
Obchodní stapl na příklad u bavlny je cca 10 % nejdelších vláken vytažených prsty (jak je znázorněno na hořejším snímku vpravo) z chomáčku tohoto materiálu. Polštářek vláken (prostřední snímek) dává povšechný přehled o délce a některých dalších vlastnostech zkoušeného materiálu.
Výrobce příze však potřebuje přesnější informace o délce vláken. Proto se u přírodních materiálů (asi až do 70. let minulého století) vyčesávala na mechanickém přístroji ze vzorku vlákna, jednotlivě nebo ve smotcích, a kladla od nejdelšího po nejkratší vedle sebe. Špičky vláken vytvořily křivku (staplový diagram), ze které se dala odvodit průměrná délka vláken, stejnoměrnost atd. Zhotovení diagramu z bavlněných vláken trvalo cca 5 minut, u vlny se počítalo s asi čtyřnásobným časem.
Moderní elektronické přístroje (AFIS,[2] Fibrograph, [3] Almeter [4] aj) z předloženého vzorku zhotoví, vyhodnotí a vytisknou staplový diagram během několika sekund.
Přístroje pracují nejčastěji na principu měření kapacity elektrického proudu procházejícího chomáčkem vláken. [5] Ve výsledku se udává procentuální zastoupení jednotlivých délek odstupňované např. po 2,5 mm. Zařazení se obvykle provádí jednak podle počtu vláken a jednak podle váhových podílů na každý stupeň délky (viz dolejší snímek). Zkušební protokol se tiskne jak v číselné, tak i v grafické formě. K celkovému hodnocení patří zejména:
- výpočet indexu stejnoměrnosti (UI) podle vzorce
ML = průměrná délka staplu, UMH = délka horní poloviny staplu
Index stejnoměrnosti dosahuje u průměrných bavln hodnoty 0,80-0,82
- výpočet poměru stejnoměrnosti (UR) podle vzorce
SL50% = 50% zastoupení délek, SL2,5% = 2,5% nejdelších vláken
Hodnota UR nad 0,45 (45 %) dokazuje dobrou stejnoměrnost délky vláken[6]
Za staplová vlákna se označují všechny spřadatelné přírodní materiály a stříže z chemických vláken.[1] Souhrnný pojem staplové příze se často používá pro výrobky předené z těchto vláken a vzájemných směsí.[7]
Z historie výrazu stapl editovat
Výraz staple se používal ve staroangličtině (před rokem 1150) pro kus tenkého drátu, který se zmáčknul a svazoval dohromady. Od roku 1481 je staple známé jako označení (jakéhokoliv) vzorku vlněných vláken, které se později používalo ve stejném významu také pro bavlnu a len. [8] V písemné češtině byl výraz stapl definován např. v Ottově slovníku naučném (II. Díl str. 512, J.Otto Praha 1889)[9]
Reference editovat
- ↑ a b Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 679
- ↑ Uster AFIS [online]. Uster, 2017 [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. (anglicky)
- ↑ Uster LVI [online]. Uster, 2017 [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
- ↑ Almeter AL 100 [online]. ITEC, 2010 [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-17. (anglicky)
- ↑ Gilhaus: Vorlesungen von Prof. Lünenschloß über „Textiles Prüfwesen“, Institut für Textiltechnik Aachen 1979, str. 46-65
- ↑ Length parameters of cotton fibers [online]. Textile Study Center, 2017 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Délkové a plošné textilie [online]. TU Liberec, 2005 [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15.
- ↑ staple [online]. Oxford English Dictionary, 2023 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Voldřichová/Čeněk : Sallačova sbírka turovitých, Národní zemědělské muzeum 2017, ISBN 978-80-86874-74-6
Literatura editovat
- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993, str. 356
- Reumann:Prüfverfahren in der Textil- und Bekleidungstechnik, Springer Verlag 2000, ISBN 3-540-66147-6