Otevřít hlavní menu

Kadaňský Rohozec

část obce Radonice v okrese Chomutov

Kadaňský Rohozec (do roku 1949 Český Rohozec,[1] německy Böhmisch Rust) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 km na jihozápad od Radonic. Vede tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. V roce 2016 zde bylo evidováno 25 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel v 15 domech. Kadaňský Rohozec je také název katastrálního území o rozloze 1,37 km².[3]

Kadaňský Rohozec
Centrum vesnice s budovou bývalé školy
Centrum vesnice s budovou bývalé školy
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 72 (2001)
Domů 25 (2016)
Nadmořská výška 375 m
Lokalita
PSČ 432 01
Obec Radonice
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kadaňský Rohozec (1,37 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kadaňský Rohozec
Kadaňský Rohozec
Další údaje
Kód části obce 182427
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název Rohozec je zdrobnělinou slova rohoz (sítina, rákos). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Rohozczy (1383), in villa Rohozka Boemicali (1411), w Rohozcze (1545), Rohosstj (1545), Ruest (1654), Böhmish Rust (1787) a Böhmisch-Rust (1846).[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Kadaňském Rohozci pochází z roku 1322[5] nebo 1383.[4] Vesnice byla pravděpodobně rozdělená mezi více majitelů, protože v roce 1383 zde Anna ze Zahořan vlastnila tři lány polí, které zdědila po svém manželovi Odolenu ze Zahořan, a roku 1411 prodal Bohuslav z Mašťova plat jedné kopy grošů mašťovskému farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Od šestnáctého století se Rohozec stal součástí vojnínského panství, které v roce 1547 připojil Albrecht ŠlikVintířovu. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly žilo pět sedláků, tři chalupníci a pět rodin na obecním majetku. Dohromady jim patřilo deset potahů, šest krav, pět jalovic, pět ovcí a 26 prasat. Jeden z místních provozoval šenk.[5]

V roce 1843 byla otevřena jednotřídní škola pro čtyřicet dětí a působil zde hasičský spolek. Po zrušení poddanství se Rohozec stal roku 1850 samostatnou obcí, ke které patřily místní části Vojnín, HájŽdov. V roce 1953 byla část katastrálního území připojena k vojenskému újezdu Hradiště a vesnice od 1. ledna 1963 připojena jako místní část k obci Vintířovu a od 1. května 1976 k Radonicím.[5]

Poloha na hranici vojenského újezdu vedla k poškozování průjezdní silnice vojenskou technikou, která také místo mostu přes Liboc používala brod, a znečišťovala tak vodu. V roce 1969 byl Rohozec zařazen mezi sídla dočasného významu. Ze služeb zde fungovala pouze prodejna smíšeného zboží v budově školy a nebyla zde ani hospoda. K telefonní síti byli připojeny pouze dva domy, z nichž v jednom byla zřízena veřejná hovorna.[5]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 184 obyvatel (z toho 85 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 181 Němců a dva cizinci. Všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: osm Čechoslováků a 185 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Po odsunu Němců počet obyvatel klesl asi na polovinu. Úbytek byl částečně nahrazen novými osadníky z jižních Čech, Morava a Slovenska.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 169 176 177 192 174 184 193 96 74 64 65 68 72 48
Domy 29 31 33 35 35 36 37 23 43 16 14 19 15 15
Období 1961–1991 zahrnuje údaje ze Sedlece a v letech 1980 a 1991 též Vojnín. Počet domů v roce 1961 zahrnuje osady Háj, Vojnín a Ždov.

PamětihodnostiEditovat

 
Železniční stanice Kadaňský Rohozec

Ve vesnici stávala dřevěná kaple se čtvercovým půdorysem a relativně velkým sanktusníkem. Zanikla po roce 1945.[10] Asi 500 m severozápadně od Kadaňského Rohozce začíná Vintířovský kanál (původně Grosse Mühlbach), který odtud pokračuje kolem Ždova do Vintířova. Jeho úkolem bylo zajistit vodu z Liboce pro několik vodních mlýnů.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška č. 3/1950, O změnách úředních názvů míst v roce 1949, § 4. [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-03-18 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 574–575. 
  5. a b c d e f VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Kadaňský Rohozec, s. 72–74. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  8. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  10. Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat