Otevřít hlavní menu

Ludvík Očenášek (4. srpna 1872, Kříše[1]10. srpna 1949, Dražeň) byl český konstruktér a vynálezce, který významně přispěl především k rozvoji raketové techniky.

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek
Narození 4. srpna 1872
Kříše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. srpna 1949 (ve věku 77 let)
Dražeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se na Plzeňsku v rodině chudého horníka. Po vystudování střední průmyslové školy v Praze (studoval ji při zaměstnání) založil v roce 1898 mechanickou dílnu pro své pokusy. Mimo jiné zkonstruoval a postavil největší letadlo v Rakousku-Uhersku, první let ale provedl bez jeho vědomí mechanik a po havárii zbyl nepoškozený pouze motor, který byl darován českému letci Čihákovi. Zabýval se vývojem motorů, které vyráběl ve své dílně v Nuslích (Jaromírova ulice), v roce 1915 předal francouzské rozvědce své plány na raketové torpédo.[2] V roce 1928 se proslavil raketovými pokusy, 2. března 1930 vypustil osm raket do výšky 2000 m z pláně u hřiště SK Nusle nad Nuselským údolím. Prováděl se svými raketami několikakilometrové přelety mezi bývalými lomy poblíž řeky Sázavy na Benešovsku.

Zkonstruoval člun s reaktivním pohonem a prováděl s ním pokusné plavby na řece Berounce. Poslední jeho konstrukcí byla série pokusů s padákovým systémem, ale dokumentace se nedochovala, v závěru svého života byl pronásledován komunistickým režimem, s nímž odmítl spolupracovat.

Více záznamů o jeho činnosti lze nalézt v muzeu raketové techniky v USA, o jeho životě byl natočen výukový film pro střední školy, který obsahuje velké množství dobových materiálů (byl ke zhlédnutí v archivu dnes již zrušeného Středoškolského televizního studia při Střední průmyslové škole Na Třebešíně v Praze).

V obou světových válkách se zapojil do odboje, za první světové války se zabýval špionáží a realizoval několik odposlechů přímo na telefonním vedení nepřítele. Na jaře 1918 se mu podařilo objevit tajnou vládní telefonní linku spojující Vídeň s Berlínem. Po zbytek války ji odposlouchával a získané informace předával odbojové organizaci Maffie, usilující pod vedením T.G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.[3] [4]

Období druhé světové války prožil v anonymitě, neboť byl již znám svými pokusy s raketami a odmítl se podílet na zbrojním programu Třetí říše. Vyvíjel a úspěšně vyzkoušel protitankovou raketu, jejíž plány poslal prostřednictvím odboje do Londýna, cestou se ale ztratily. Během Pražského povstání bojoval proti Němcům a byl těžce raněn.[5] [6]

Od roku 2012 je po něm pojmenována základní škola v Dolní Bělé, do níž Očenášek chodil. V té době se však škola nacházela v místě dnešního obecního úřadu, nesoucí dnes pamětní desku s Očenáškovým jménem. Škola byla na ZŠ a MŠ Ludvíka Očenáška přejmenována k výročí od 60 let jejího založení a 140 let od narození Očenáška.

Od srpna 2000 nese jeho jméno planetka s katalogovým číslem 61404.

Pamětní deskaEditovat

 
Pamětní deska na zdi zahrady
velvyslanectví Litevské republiky

Usedlost Demartinku a Očenáškovo odvážné počínání připomíná pamětní deska. Původně byla umístěna na sloupu zahrady usedlosti Demartinka, kam ji nechala iniciativně instalovat v roce 1936 Obec pražská. [7] Po zboření Demartinky v roce 1980 byla pamětní deska přemístěna na podezdívku plotu [8] zahradní zdi [7] sousedního domu (Pod Klikovkou 1916/2, Praha 5 Smíchov [9]), který je dnes (2016) sídlem velvyslanectví Litevské republiky. [10]

V TÉTO ZAHRADĚ USEDLOSTI DEMARTINKY
ZŘÍDIL ZA SVĚTOVÉ VÁLKY LÉTA 1918
SE SOKOLSKOU ODVAHOU VYNÁLEZCE
LUDVÍK OČENÁŠEK
TAJNOU TELEFONNÍ STANICI A NA
VOJENSKÉ LINCE VÍDEŇ - BERLÍN
ZACHYCOVAL ROZHOVORY,
KTERÉ OZNAMOVAL MAFII

—pamětní deska [7] [8]

Odhalení pomníku Ludvíku Očenáškovi v rodných Kříších na Rokycansku

V sobotu 4. srpna 2018 byl slavnostně odhalen na návsi za kapličkou svaté Barbory a svatého Floriána v rodných Kříších na Rokycansku pomník Ludvíku Očenáškovi.




OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Stupno
  2. HOUŠKA, Lukáš. Vesmírné osudy 23. díl – Ludvík Očenášek. Kosmonautix.cz [online]. 2013-09-24 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  3. HRON, Michal. Ke vzniku Československa napomohly české Maffii odposlechy tajné linky. mobil.idnes.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. HRON, Michal. Příběh, v němž šlo o život. Jak Očenášek našel tajnou linku Berlín-Vídeň. mobil.idnes.cz [online]. 2015-10-28 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. PACNER, Karel. Češi v kosmu. Praha: Academia, 2011. 191 s. ISBN 978-80-200-2033-8. Kapitola Nejvýznamnější osobnosti, s. 172. 
  6. HRONOVÁ, Zuzana. Čech poletí svou raketou na Měsíc! psal roku 1930 tisk v USA. Aktuálně.cz [online]. 2015-03-03 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c OČENÁŠEK Ludvík - Na zdi zahrady velvyslanectví Litevské republiky Pod Klikovkou 2 Praha 5 Smíchov [online]. Pamětní desky v Praze [cit. 2016-01-12]. Dostupné online. 
  8. a b ŠTRUPL, Vladimír; MĚKOTA, Pavel. Pamětní deska Ludvík Očenášek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-01-12]. Dostupné online. 
  9. Usedlost Demartinka (č. p. 152, Smíchov) – zaniklá [online]. Klub přátel starého Smíchova, 2008-07-29 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  10. Malé dějiny Smíchova a Košíř: Demartinka (zbořeno) [online]. 2007-12-27 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Na pomoc dohodě : tajná činnost několika českých vlastenců za války (dle líčení Ludvíka Otčenáška), 3. vyd. vl. nákl., 1919
  • KVĺTEK, Martin: Průkopníci vědy a techniky v Českých zemích, 1. vyd. Praha: Fragment, 1994

Externí odkazyEditovat