Bohdan Bečka
Bohdan Bečka, vlastním jménem Teodor Bečka (14. dubna 1863 Neveklov[1] – 26. července 1940 Praha[2]), byl československý politik, ministr financí, poslanec a pak senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou národní demokracii.
Bohdan Bečka | |
---|---|
Bohdan Bečka | |
8. ministr financí Československa | |
Ve funkci: 24. února 1923 – 9. prosince 1925 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Antonín Švehla |
Předchůdce | Alois Rašín |
Nástupce | Karel Engliš |
Poslanec Revolučního národního shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Senátor Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1925 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČsND |
Narození | 14. dubna 1863 Neveklov Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. července 1940 (ve věku 77 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Příbuzní | Petr František Krejčí (tchán) |
Profese | ekonom, politik, technik a stavitel |
Commons | Bohdan Bečka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatUž počátkem 20. století se angažoval v mladočeských politických kruzích. Za první světové války v roce 1917 se podílel na vzniku radikálního listu Národ, který se vymezoval proti linii Národních listů, v té době loajálních vůči Rakousku-Uhersku.[3] V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[4] Podle údajů k roku 1920 byl profesí stavitelem na Smíchově.[5] V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1929.[6]
V rámci národně demokratické strany patřil k průmyslovému, pragmatickému křídlu.[7] Zastával i vládní post. V letech 1923–1925 (po úmrtí Aloise Rašína v únoru 1923[8]) byl ministrem financí v první vládě Antonína Švehly, kde se zasloužil o sanaci české úvěrové soustavy po deflační krisi v letech 1922–1924. V letech 1918–1923 byl předsedou správní rady Živnostenské banky.
Jeho tchánem byl velkoobchodník na Smíchově, sokolský funkcionář a politik Petr František Krejčí (1843–1919).[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Nemocnice Milosrdných bratří, sign. MB Z9, s. 307
- ↑ Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162, 173.
- ↑ Bohdan Bečka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17
- ↑ Národní politika. Leden 1919, roč. 37, čís. 4, s. 6. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdan Bečka na Wikimedia Commons
- Autor Bohdan Bečka ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohdan Bečka
- Bohdan Bečka v Národním shromáždění roku 1921 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (Digitální repozitář) [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.