Neveklov

město v okrese Benešov ve Středočeském kraji

Neveklov (německy Neweklau) je město v okrese Benešov. Žije v něm přibližně 2 800[1] obyvatel a správní území města obce měří 5 445 ha. Ve vzdálenosti 12 km východně leží město Benešov, 14 km jihozápadně město Sedlčany, 25 km západně město Dobříš a 27 km severně město Říčany. Západně od města protéká Tloskovský potok, který je levostranným přítokem Janovického potoka.

Neveklov
Znak města NeveklovVlajka města Neveklov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 769 (2024)[1]
Rozloha54,46 km²[2]
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ256 01, 257 56
Počet domů912 (2021)[3]
Počet částí obce23
Počet k. ú.9
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Jana Heřmana 80
257 56 Neveklov
mesto@neveklov.cz
StarostaLadislav Trumpich
Oficiální web: www.neveklov.cz
Neveklov
Neveklov
Další údaje
Kód obce530310
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předpokládaný původní tvar názvu města byl Nevyklov nebo Neviklov a odvozen byl ve významu Nevyklův dvůr. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Neueclow (1285), Neveclov (1301), Newieclowa (1384), Neweklow (1352–1399), de Newieklowa (1389), Neweklow a Newyeklow (1396), Neweklow (1405), de Neweklowa (1483), z Neweklowa (1563) a Neweklow (1578 a 1654).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285,[4] ve kterém Jindřich z Rožmberka prodal neveklovské panství za tři sta hřiven stříbra zderazskému klášteru. Jindřich od kláštera dostal jen 260 hřiven, ale ve smlouvě si vymínil, že se v Neveklově může třikrát ročně ubytovat spolu s doprovodem v počtu 20–24 osob.[5]

V sále zdejší sokolovny vystoupil 11. května 1940 na svém posledním koncertě houslista Jan Kubelík.

Za druhé světové války se město stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[6]

Dne 10. října 2006 byl obci navrácen status města.[7]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[10]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

editovat

Ve městě Neveklov (přísl. Dubovka, 1084 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo živností stavebních, potravních, oděvních, kolářů a kovářů, cementářské družstvo invalidů, cihelna, skladištní hospodářské družstvo, 2 pily, výroba obuvnických svršků.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, notář, 4 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Radnice, 2 kamnáři, kapelník, knihař, kožišník, lakýrník, lékárna, malíř, První česká vzájemná poojišťovna, sklenář, Městská spořitelna v Neveklově, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna v Neveklově, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradnictví, zednický mistr, železářství.

V obci Bělice (303 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Bělici, trafika, truhlář.

V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika.

Části města

editovat

Město se dělí na 23 částí a 20 základních sídelních jednotek, které leží na 9 katastrálních územích:[16]

část obce katastr základní sídelní jednotky
Neveklov Neveklov Neveklov
Bělice Bělice Bělice, Kelce
Blažim Blažim nad Vltavou Blažim
Borovka Mlékovice u Neveklova Borovka
Dalešice Dalešice nad Vltavou Dalešice
Doloplazy Neštětice Neštětice
Dubovka Neveklov Dubovka
Heroutice Mlékovice u Neveklova
Hůrka Kapinos Zádolí u Neveklova Hůrka Kapinos
Chvojínek Neštětice Chvojínek
Jablonná Jablonná nad Vltavou Jablonná
Kožlí Přibyšice Přibyšice
Lipka Mlékovice u Neveklova Lipka
Mlékovice Mlékovice u Neveklova Mlékovice
Nebřich Jablonná nad Vltavou Nebřich
Neštětice Neštětice Neštětice
Ouštice Mlékovice u Neveklova Ouštice
Přibyšice Přibyšice Přibyšice
Radslavice Mlékovice u Neveklova Radslavice
Spolí Zádolí u Neveklova Spolí
Tloskov Mlékovice u Neveklova (jen Cihelna), Neveklov Borovka, Tloskov
Zádolí Zádolí u Neveklova Zádolí
Zárybnice Zádolí u Neveklova Hůrka Kapinos

Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřil i Stranný a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Tisem.[17]

Doprava

editovat
  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko a II/114 Benešov – Neveklov – Nový Knín – Dobříš.
  • Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
  • Autobusová doprava od 1. dubna 2021 – V městě zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov (753, 754, 755 a 759), Jílové u Prahy a Praha (332), Sedlčany a Příbram (754 v Křečovicích E14), Týnec nad Sázavou (753) a Bystřice (759)

Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Týnec nad Sázavou – Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 0094 Neveklov – Nesvačily – Bystřice – Postupice. Správním územím města vedou turisticky značené trasy:

  • červeně: Benešov – Neveklov – Živohošť – Slapy
  • červeně: Neveklov – Křečovice – Sedlčany
  • zeleně: Neveklov – Maršovice – Olbramovice
  • zeleně: Měřín – Jablonná – Tuchyně – Netvořice
  • modře: Pod Hájkem – Netluky – Radějovice – Tuchyně – Rabyně
  • žlutě: Nedvězí – Blaženice – Jablonná – Blažim – Nahoruby
  • modře: Jablonná – Nebřich – Živohošťský most

Kulturní zařízení

editovat

Dnešní Městská knihovna byla založena jako veřejná obecní knihovna v roce 1896. Knihy do knihovny věnovali místní občané. V roce 1919 byla ustanovena knihovní rada. V letech 1939–1945 došlo ke ztrátám knih, část knih byla zachráněna tím, že byly zakopány. V roce 1967 nastoupil první profesionální pracovník. V roce 1980 byla přestěhována do větších a vhodnějších prostor. V roce 2001 byl zaveden automatizovaný výpůjční systém a v roce 2002 zřízena veřejná internetová stanice.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Neveklově.

Rodáci

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Neveklov, s. 221. 
  5. ŽEMLIČKA, Josef. Konec Přemyslovců. 1. vyd. Praha: NLN, 2020. 722 s. ISBN 978-80-7422-752-3. S. 114–115. 
  6. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 912. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 26. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
  16. Základní sídelní jednotky - Obec Neveklov. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-14. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 539, 576.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

editovat
  • Almanach: ohlédnutí 1942-2012 : vzpomínky pamětníků na vystěhování obyvatel Neveklovska a Sedlčanska za II. světové války ve středních Čechách. Editor Václav ŠMERÁK. Krňany: Mezi řekami, 2012. ISBN 978-80-260-2783-6.
  • Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. ISBN 80-85191-46-6. S. 65.
  • Neveklov 720 let: 1285-2005. [Česko: s.l., 2005].

Externí odkazy

editovat