Lafeta (též se dá označit jako lafetace) je zařízení pro upevnění nějaké zbraně za účelem zvýšení její stability a tím i její přesnější palby. Může být také určena pro zvláštní instalaci zbraně jako například do střílen pevnostních objektů, tanků, letadel, lodí atp.

Lafetace zbraně AT-13 Metis M

První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla hlaveň upevněna ocelovými obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u husitských děl, s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety bočnice, v nichž byla hlaveň uložena pomocí čepů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat náměr. Dřevěný materiál lafet vystřídala v 19. století ocel.

Lafeta se také používá při smutečním ceremoniálu - pohřbu, obvykle významných osobností - prezidentů. Kdy je na ní umístěna rakev. Obvykle je vezena městem - průvodem, právě na lafetě, zahalená vlajkou.

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat