Wikipedie

Eduard Stehlík

český historik a spisovatel

Eduard Stehlík (* 30. března 1965, Praha)[1] je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice.

plk. gšt. v.z. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA
Eduard Stehlík na pietním aktu připomínajícím paraskupinu Silver A v Senicích
Eduard Stehlík na pietním aktu připomínajícím paraskupinu Silver A v Senicích
4. předseda Rady ÚSTR
Úřadující
Ve funkci od:
29. července 2019
Předchůdceopět zvolen
Ve funkci:
20. prosince 2017 – 18. června 2019
PředchůdceEmilie Benešová
Nástupcevypršel mandát
Člen Rady ÚSTR
Úřadující
Ve funkci od:
24. července 2019
Ve funkci:
18. června 2014 – 18. června 2019
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Nestraník
do Senátuza ODS (2020)
Narození30. března 1965 (56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesehistorik
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2020)
CommonsEduard Stehlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny.

V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání.[2] Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady,[3] 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou.[4] V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana.[5] Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června.[6] Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou.[7] V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen.[8]

Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019.[9] Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy.[10] Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice.[11]

V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů.[12] Na konci července 2019 se stal navíc opět předsedou Rady ÚSTR.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za ODS a KDU-ČSL s podporou Svobodných v obvodu č. 24 – Praha 9.[13][14] V prvním kole získal 30,19 % hlasů a postoupil tak ze 2. místa do druhého kola, v němž prohrál s kandidátem STAN, Pirátů a TOP 09 Davidem Smoljakem poměrem hlasů 45,14 % : 54,85 % a senátorem se tak nestal.[15]

V roce 2020 byl oceněn medailí Za zásluhy.[16]

Dílo (část)Editovat

  • Lidice – Příběh české vsi (v roce 2005 získala cenu Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií Gloria musaealis v kategorii muzejní publikace roku)
  • Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935–38
  • Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, a ve Slezsku (část knihy)
  • ATENTÁT Operace ANTHROPOID 1941–1942 (kniha autorů kpt. Michala Buriana, plk. Aleše Knížka, PhDr. Jiřího Rajlicha a pplk. Eduarda Stehlíka)
  • DUM SPIRO SPERO, 601. skupina speciálních sil generála Moravce
  • Generál Alois Eliáš
  • Hlučínští hraničáři
  • Hraničáři na Dunaji (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Hraničáři od Adamovy hory (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–1938
  • Lidická vzpomínání
  • Muži s lipovou ratolestí
  • Osmnáctí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění
  • Páter Method
  • Pěchotní srub R – S 74 „Na holém“ v datech
  • Pocta Marii Uchytilové: vydáno k 20. výročí úmrtí (Eduard Stehlík, Irena Bukačová, Ivona Kasalická, Sylvia Klánová)
  • SRDCE ARMÁDY, Generální štáb 1919–2004
  • URNA, třicet let protiteroristické jednotky
  • Vlast a čest jim byla dražší nežli život
  • Zapomenutí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Legionáři s lipovou ratolestí I.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 8. 10. 2021]
  2. ↑ Příloha tiskové zprávy - životopis nového ředitele Památníku Lidice: plk. gšt. v záloze PhDr. Eduard STEHLÍK, Ph.D., MBA [online]. Mkcr.cz, 2020-02-24 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zápis z přípravného zasedání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2008-08-20, pdf
  4. ↑ Zápis ze 7. jednání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2010-12-14, pdf
  5. ↑ Zápis z 10. jednání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2012-11-13, pdf
  6. ↑ WIRNITZER, Jan. Odstoupila celá vědecká rada ÚSTR, skončil i první náměstek Stehlík. iDNES.cz [online]. 2013-04-15 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK; mp. Výpověď historika Stehlíka z ÚSTRu je podle soudu neplatná. Parlamentní listy [online]. 2014-04-08 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ JANSOVÁ, Lenka. Senátoři rozhodli o dosazení vojenského historika Eduarda Stehlíka do Rady ÚSTR. Český rozhlas [online]. 2014-06-18 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík skončí ve funkci [online]. Praha: Česká televize, 2019-11-08 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ HORÁK, Jan. Hledá se Stehlíkův nástupce. Musí být válečný veterán, požaduje nově ministerstvo [online]. Aktualne.cz, 2020-01-18 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Novým ředitelem Památníku Lidice se stal vojenský historik Eduard Stehlík. iDNES.cz [online]. 2020-02-24 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Senát hladce potvrdil nominaci Stehlíka a Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ Svobodní - Volby 2020 [online]. Svobodní, 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 24 – Praha 9 [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina; sva; ČTK. Píka, Gott i Prymula. Podívejte se, koho letos vyznamenal prezident Miloš Zeman [online]. Irozhlas.cz, 2020-10-28 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Stehlík&oldid=20535002“