Tarasnice

palná zbraň

Tarasnice je jednak druhem stacionární palné zbraně typické pro 15. století a určené především pro přímou střelbu, mimoto je ale pojem používán i pro moderní přenosné zbraně se střelami na reaktivním principu, které jsou určeny pro likvidaci pevných krytů nebo obrněné techniky.

Kresba tarasnice

Historické tarasniceEditovat

Tarasnice měly poměrně značně dlouhou hlaveň (poměr mezi světlostí a délkou se pohyboval mezi 1 : 8 a 1 : 12), jejíž světlost byla rovna světlosti prachové komory. Tarasnice jako houfnice byly zprvu kovány z ocelových pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto děl se pohybovala mezi 50–100 milimetrů. Střílelo se z nich kamennými, později, také už za husitských válek, ocelovými kovanými koulemi (rovněž olověné, snad i ocelové zalévané do olověného pláště).[zdroj?] Předpokládaný účinný dostřel byl asi 250–300 metrů.[1]

Jméno tarasnice pochází patrně od tarasu, ochrany mezi bojovými vozy,[2] či dle dřevěného podstavce, na který byla upevňována.[zdroj?] Tarasnice byly typickými pevnostními zbraněmi, ale používaly se i při obléhání. [1] Za husitských válek byly patrně často vezeny na půlvoze – jednoduché dřevěné lafetě.

Moderní tarasniceEditovat

Pojem tarasnice je používán pro skupinu zbraní nasazovaných ve druhé světové válce i po ní., jako je bazuka, pancéřová pěst a RPG. Tyto názvy bývají používány jako synonyma.

Zbraň, která měla označení tarasnice přímo v názvu byla ve výzbroji ČSLA po druhé světové válce. Šlo o Tarasnici T21, [3] která mohla být vybavena lafetou s koly, nebo používána bez ní. Měla ráži 82 mm a uváděný účinný dostřel 600 m, přestože maximální dostřel byl až 2500 m.

Jiným příkladem je Tarasnice Carl Gustaf M3. [4] Má ráži 84 mm a účinný dostřel 700 m. Tato zbraň je i ve výzbroji Armády České republiky. Zároveň dokladuje nejednoznačné používání pojmů, protože ji lze najít i pod označením pancéřová pěst.

ReferenceEditovat

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Palné zbraně, s. 418. 
  2. Josef Jungmann: Slovník česko-německý, heslo Taras
  3. DOUBRAVA, Lukáš. Tarasnice T21 [online]. Dostupné online. 
  4. Tarasnice Carl Gustaf M3 [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat