Ljudmyla Kičenoková
Ljudmyla Kičenoková (ukrajinsky Людмила Кіченок, Ljudmyla Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Nadiji Kičenokové, s níž hraje čtyřhru. Na grandslamu zvítězila ve smíšené čtyřhře Wimbledonu 2023 s Matem Pavićem. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour osm turnajů ve čtyřhře včetně trofejí z WTA Elite Trophy 2018 a 2019. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[1]
| Ljudmyla Kičenoková Людмила Кіченок | |
|---|---|
_(48199182982).jpg) Ljudmyla Kičenoková na French Open 2019 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Datum narození | 20. července 1992 (31 let) |
| Místo narození | Dněpropetrovsk, Ukrajina |
| Bydliště | Dnipro, Ukrajina |
| Výška | 174 cm |
| Hmotnost | 60 kg |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 875 931 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 203–166 |
| Tituly | 0 WTA, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 156. místo (21. července 2014) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2013) |
| French Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2014) |
| US Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 410–270 |
| Tituly | 8 WTA, 28 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (20. března 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2021) |
| French Open | semifinále (2022) |
| Wimbledon | semifinále (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2019) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | čtvrtfinále (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2020) |
| French Open | 2. kolo (2019, 2022, 2023) |
| Wimbledon | vítězka (2023) |
| US Open | 1. kolo (2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2014 na 156. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2023 na 7. místě. Trénuje ji Stephane Huet.[2]
V ukrajinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála dvouhru se Sam Stosurovou a po boku Nadiji také čtyřhru. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]
Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Nadiji Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fan a Čeng Saj-saj.
Tenisová kariéra Editovat
Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Nadijou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.
Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová. Premiérový titul se sestrou dobyla na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech. Členku první světové desítky jedinkrát porazila na úvod tchienťinského Tianjin Open 2015, když jako hráčka páté světové stovky vyřadila italskou světovou osmičku Flavii Pennettaovou.[4][5] Následně však nestačila na Tuan Jing-jing.[6]
Ve smíšené soutěži Wimbledonu 2023 obnovila spolupráci s Chorvatem Matem Pavićem na podnět jejich společného chorvatského fyzioterapeuta. Jako pár v předchozích kariérách odehráli pouze Wimbledon 2017, v němž dohráli ve čtvrtfinále. V roce 2023 postoupili až do finále poté, co v dramatické bitvě druhého kola s třemi tiebreaky odvrátili mečbol Peraové a Mektićovi. V boji o titul zdolali belgicko-čínský pár Joran Vliegen a Sü I-fan po třísetovém průběhu, když neztratili ani jeden servírovací game. Premiérové grandslamové finále tak proměnila v první titul. Ve Wimbledonu se stala historicky prvním ukrajinským vítězem jakékoli soutěže dospělých a na grandslamu třetí ukrajinskou šampionkou, po deblové trofeji Aljony a Kateryny Bondarenkových na Australian Open 2008.[7][8]
Soukromý život Editovat
V roce 2023 se zasnoubila se Stanislavem Chmarským, trenérem deblové spoluhráčky Jeļeny Ostapenkové.[9]
Finále na Grand Slamu Editovat
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0) Editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2023 | Wimbledon | tráva |  Mate Pavić
|
 Joran Vliegen  Sü I-fan
|
6–4, 6–7(9–11), 6–3 |
Finále na okruhu WTA Tour Editovat
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| WTA Elite Trophy (2–0 Č) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č) | |
| Premier / WTA 500 (0–4 Č) | |
| International / WTA 250 (5–5 Č) | |
Čtyřhra: 17 (8–9) Editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 17. září 2011 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
 Eleni Daniilidou  Vitalija Ďjačenková
|
4–6, 3–6 |
| Finalistka | 2. | 4. ledna 2014 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
 Monica Niculescuová Klára Zakopalová
|
3–6, 4–6 |
| Vítězka | 1. | 10. ledna 2015 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
Liang Čchen Wang Ja-fan
|
6–4, 7–6(8–6) |
| Vítězka | 2. | 4. srpna 2016 | Florianópolis, Brazílie | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
 Tímea Babosová Réka Luca Janiová
|
6–3, 6–1 |
| Finalistka | 3. | 13. ledna 2018 | Hobart, Austrálie | tvrdý |  Makoto Ninomijová
|
Elise Mertensová  Demi Schuursová
|
2–6, 2–6 |
| Finalistka | 4. | 5. července 2018 | San José, Spojené státy | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
Květa Peschkeová Latisha Chan
|
4–6, 1–6 |
| Vítězka | 3. | 4. listopadu 2018 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Nadija Kičenoková
|
Šúko Aojamová  Lidzija Marozavová
|
6–4, 3–6, [10–7] |
| Vítězka | 4. | 27. října 2019 | Ču-chaj, Čína (2) | tvrdý (h) |  Andreja Klepačová
|
Jang Čao-süan Tuan Jing-jing
|
6–3, 6–3 |
| Vítězka | 5. | 13. června 2021 | Nottingham, Spojené království | tráva | Makoto Ninomijová
|
 Caroline Dolehideová Storm Sandersová
|
6–4, 6–7(3–7), [10–8] |
| Finalistka | 5. | 28. srpna 2021 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Makoto Ninomijová
|
Nadija Kičenoková Ioana Raluca Olaruová
|
6–7(6–8), 7–5, [8–10] |
| Finalistka | 6. | říjen 2021 | Tenerife, Španělsko | tvrdý | Marta Kosťuková
|
 Ulrikke Eikeriová Ellen Perezová
|
3–6, 3–6 |
| Finalistka | 7. | 19. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý |  Jeļena Ostapenková
|
Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová
|
1–6, 3–6 |
| Vítězka | 6. | 19. června 2022 | Birmingham, Spojené království | tráva | Jeļena Ostapenková
|
Elise Mertensová Čang Šuaj
|
bez boje |
| Finalistka | 8. | 25. června 2022 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Jeļena Ostapenková
|
 Aleksandra Krunićová Magda Linetteová
|
bez boje |
| Vítězka | 7. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jeļena Ostapenková
|
Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová
|
7–6(7–5), 6–3 |
| Vítězka | 8. | 2. října 2022 | Tallinn, Estonsko | tvrdý (h) | Nadija Kičenoková
|
Nicole Melichar-Martinezová  Laura Siegemundová
|
7–5, 4–6, [10–7] |
| Finalistka | 9. | 17. února 2023 | Dauhá, Katar | tvrdý | Jeļena Ostapenková
|
Coco Gauffová Jessica Pegulaová
|
4–6, 6–2, [7–10] |
Finále na okruhu ITF Editovat
| 100 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments |
| 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 12 (6–6) Editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 16. října 2009 | Charkov, Ukrajina | koberec | Nadija Kičenoková
|
6–7(2), 6–3, 6–2 |
| Vítězka | 2. | 1. listopadu 2009 | Stockholm, Švédsko | tvrdý | Marta Sirotkinová
|
6–3, 6–3 |
| Finalistka | 1. | 15. listopadu 2009 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | Anna Lapuščenkovová
|
7–5, 6–7(3), 2–6 |
| Finalistka | 2. | 4. dubna 2010 | Chanty-Mansijsk, Rusko | koberec | Anna Lapuščenkovová
|
2–6, 2–6 |
| Vítězka | 3. | 22. května 2010 | Charkov, Ukrajina | antuka | Elina Svitolinová
|
6–2, 4–6, 6–1 |
| Vítězka | 4. | 27. března 2011 | Moskva, Rusko | tvrdý | Darja Gavrilovová
|
6–2, 6–0 |
| Finalistka | 3. | 25. března 2012 | Moskva, Rusko | koberec | Margarita Gasparjanová
|
0–6skreč |
| Vítězka | 5. | 26. května 2012 | Astana, Kazachstán | tvrdý |  Lisa Whybournová
|
4–6, 6–4, 6–2 |
| Finalistka | 4. | 16. června 2012 | Buchara, Uzbekistán | tvrdý |  Zarina Dijasová
|
0–6, 0–6 |
| Finalistka | 5. | 10. listopadu 2012 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | Aljaksandra Sasnovičová
|
0–6, 6–7 (4–7) |
| Finalistka | 6. | 15. července 2013 | Imola, Itálie | koberec | Viktoria Kanová
|
6–3, 5–7, 2–6 |
| Vítězka | 6. | 18. srpna 2013 | Kazaň, Rusko | tvrdý | Valentina Ivachněnková
|
6–2, 2–6, 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku WTA Editovat
Dvouhra Editovat
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018–2021 | 2022 |
| Pořadí | 718. | ▲ 548. | ▼ 260. | ▲ 363. | ▲ 235. | ▲ 187. | ▲ 184. | ▼ 326. | ▼ 365. | ▼ 873. | — | 982. |
Čtyřhra Editovat
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Pořadí | 379. | ▲ 282. | ▲ 162. | ▲ 141. | ▲ 111. | ▼ 116. | ▲ 74. | ▲ 53. | ▼ 68. | ▲ 53. | ▲ 35. | ▼ 41. | ▼ 46. | ▲ 38. | ▲ 9. |
Odkazy Editovat
Reference Editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyudmyla Kichenok na anglické Wikipedii.
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. července 2023
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. července 2023
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 14. července 2023
- ↑ Flavia Pennetta suffers shock defeat in Tianjin Open. Sky Sports [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flavia Pennetta stunned in Tianjin. Sports Mole [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Radwanska reaches quarterfinals of Tianjin Open. Sports Illustrated [online]. 2015-10-15 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kichenok, Pavic take home Wimbledon mixed doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROJÍK, Václav. Ukrajinka po titulu dojala Wimbledon proslovem. Na centrkurtu se aplaudovalo vestoje. Sport.cz [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Lyudmila Kichenok marries tennis coach Stanislav Khmarskyi – photo. Breaking Latest News [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. (anglicky)
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljudmyla Kičenoková na Wikimedia Commons - Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková v databázi Olympedia (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na Instagramu
