Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2024-01
Skupinové účty
Poslední dobou se stále častěji setkávám se skupinovými účty. Pravidla s nimi asi moc nepracují. Nicméně mám takové neblahé tušení, že mohou díky skupinovým účtům vznikat komplikace jak na naší straně, tak na straně jejich. Minimálně je nepříjemné komunikovat s někým a nevědět, kdo ten účet zrovna používá a kdo ho bude používat zítra. Jaký na to máte názor? --Juandev (diskuse) 6. 10. 2023, 23:47 (CEST)
- Vidím to podobně. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 10. 2023, 10:33 (CEST)
- Ano, souhlasím + možná by tam mohl být problém s autorskými právy. Jen jsem teda měl dlouhodobě zafixováno, že nevhodnost skupinových účtů je někde v pravidlech uvedena, ale je klidně možné, že se pletu. --Harold (diskuse) 7. 10. 2023, 11:53 (CEST)
- Nevím, zběžně jsem prolétl Wikipedie:Uživatelké jméno a o nic sem nezavadil. Nicméně pravidla Wikipedie jsou rozsáhlá, možná je to někde podchyceno. --Juandev (diskuse) 7. 10. 2023, 12:38 (CEST)
- Skupinové účty jistě žádoucí nejsou, problém je ale v tom, že asi nejdou dost dobře rozpoznat. Pokud už to tedy v pravidlech není, mohla by se nevhodnost skupinového používání do nich doplnit (snad až na předem oznámené a zdůvodněné výjimky např. pro školy apod.). A vidím tam ještě jeden problém: pokud je ve skupině uživatel, který má svůj individuální účet, není ten skupinový tak trochu loutkový? --Xyzabec (diskuse) 7. 10. 2023, 17:17 (CEST)
- Dosud jsem žil v domnění, že je to z důvodů uvedených výše samozřejmě zakázáno, ale taky jsem nic nenašel, asi se mi to pomotalo s en:Wikipedia:Username policy#Shared accounts.--Hubert Kororo (diskuse) 7. 10. 2023, 19:31 (CEST)
- @Juandev Podle mne jsou skupinové účty nežádoucí. Každá editace by měla být ztotožnitelná s konkrétním editorem, na tom je podle mne systém Wikipedie postavený. Jako nepraktické to vnímám i pro řešení potřebných věcí v diskusích, kdy si dotyční musí předávat informace, aby zareagoval ten správný člověk. A jak poznamenal @Rosičák, je zakázáno uveřejňovat/sdělovat heslo k účtu, přičemž identifikovaný skupinový účet logicky musí mít sdílené přihlašovací údaje. Myslím, že když se nutnost blokace takového účtu zdvořile vysvětlí, a zdůvodní se, že podle tohoto pravidla nelze postupovat jinak, tak ten, kdo opravdu chce na Wikipedii přispívat, se tím odradit nenechá a založí si pro další psaní individuální účet. Ostatně do té doby vytvořený obsah zůstane zachovaný a dotyční ho budou moci dál rozvíjet. --Krabiczka (diskuse) 7. 11. 2023, 22:49 (CET)
- @Juandev@Matěj Suchánek@Harold@Xyzabec@Hubert Kororo@Rosičák@Krabiczka Přidal jsem to zatím do úvodu Nápověda:Jak se přihlásit (+zákaz loutek). --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2023, 13:04 (CET)
- @Matěj Orlický: Díky. Pravidlově by se to asi dalo zakotvit v rámci WP:Loutkový účet a WP:Uživatelské jméno, podobně jako to mají na en: (en:Wikipedia:Sockpuppetry#Role accounts a en:Wikipedia:Username policy#Shared accounts). --Harold (diskuse) 23. 12. 2023, 18:21 (CET)
Vzhledem k tomu, že je zakázáno uveřejňovat/sdělovat heslo k účtu, měly by být takové zjištěné účty zablokovány do odvolání. Domnívám se, že je sdílení účtu proti pravidlům projektu. Navíc se domnívám, že je to v rozporu s autorským zákonem - právem na pseudonym. Především jsou takové účty v rozporu se zodpovědností jednotlivce za vložené příspěvky. Bude se odpovídat každý z té skupiny za všechny ostatní?--Rosičák (diskuse) 7. 10. 2023, 20:49 (CEST)
- Náš problém pak je, že ty skupinové účty bývají dosti plodné (což asi souvisí s tím, že texty připravuje více lidí). Když je bloknete hrozí, že už se třeba nevrátí. --Juandev (diskuse) 7. 10. 2023, 21:31 (CEST)
- To je hezké, že jsou plodné, ale kdo za to zodpovídá? Ten kdo účet založil nebo ten kdo příspěvek vložil? Nechci slyšet, že ten kdo ho zplodil. --Rosičák (diskuse) 7. 10. 2023, 22:04 (CEST)
- Rozhodně nechci skupinové účty nijak obhajovat, naopak, ale moc nechápu, co to je "zodpovědnost za příspěvky" ve Wikipedii. Pokud vím, může si sem až na systémem hlídané výjimky v podstatě vložit nebo něco smazat kdo chce co chce, a je pak věcí komunity, jak se k tomu postaví. --Xyzabec (diskuse) 8. 10. 2023, 10:55 (CEST)
- To je hezké, že jsou plodné, ale kdo za to zodpovídá? Ten kdo účet založil nebo ten kdo příspěvek vložil? Nechci slyšet, že ten kdo ho zplodil. --Rosičák (diskuse) 7. 10. 2023, 22:04 (CEST)
Tak přece jenom jsem nějakou zmínku o něčem podobném v pravidlech náhodou našel: WP:Blokování#„Veřejné“ účty. --Harold (diskuse) 17. 1. 2024, 16:04 (CET)
Významnost témat
- Související diskuse se vede na stránce Wikipedie:Pod lípou (návrhy) (viz historie). --Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 23:09 (CET)
Protože píši (při vší skromnosti) o nepříliš dotazovaných tématech, už jsem na Wikipedii zažil leccos. A protože jsem se pořádnou odpověď nedozvěděl ani na nástěnce správců, píšu sem:
Jak vnímáte vnitřní rozpor Wikipedie:Významnost a Wikipedie:Myšlenkové směry?
Šířeji řečeno, jak zabránit tomu, pokud se například jako religionista na základě vzdělání a zkušeností domnívám (a předpovím), že traktované téma (doložené zdroji) bude nabývat na významu v odborných publikacích, přijde jiný aktivní wikipedista a článek rovnou smaže (což se mi párkrát skutečně stalo)? V úctě --Lukáš Král (diskuse) 24. 11. 2023, 09:19 (CET)
- Diskuse zde: Wikipedie:Pod lípou (návrhy)#Revize pohledů na správu Wikipedie?
- Z hlediska pravidel je to jednoduché, Encyklopedická významnost je doporučení, a je tedy nadřazené „myšlenkovuým směrům“, které jsou jen informativním popisem různých názorů/myšlenkových přístupů. Pravidla by měla být výsledkem konsensu mezi různými názory.
- Jako prevenci smazání článku doporučuji kvalitně doložit zdroje a případně oslovit jiné wikipedisty zajímající se o daný obor, doložení významnosti může posoudit i nesprávce před uplynutí lhůty. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 11. 2023, 10:53 (CET)
- Děkuji, kolego, i to se jistě dá. Pokud se nestane, že některý ze správců článek rovnou smaže. --Lukáš Král (diskuse) 24. 11. 2023, 11:53 (CET)
- Správce nemůže článek rovnou smazat, musí nechat lhůtu, ve které můžete požádat jiné wikipedisty. „Výjimka“ je, pokud znovu vytvoříte +- stejný článek, který už byl dříve smazán – protože už jednou lhůtu dostal. V takových případech můžete a) vytvořit článek na svém pískovišti (kde není omezený čas lhůtou a nehrozí smazání), b) oslovit dotyčného správce, s argumenty, proč nemazat c) využít proces Wikipedie:Revize smazání, pokud máte pocit, že správce postupoval nesprávně.
- Myslím, že Wikipedie poskytuje dostatek prostředků, aby bylo možné si článek obhájit a nezáleželo to na vůli jednoho správce. Ale je také potřeba mít ochotu přijmout rozhodnutí druhých, pokud EV neobhájíte. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 11. 2023, 12:50 (CET)
- Děkuji, kolego, i to se jistě dá. Pokud se nestane, že některý ze správců článek rovnou smaže. --Lukáš Král (diskuse) 24. 11. 2023, 11:53 (CET)
- Zdá se mi, že si vymýšlíte rozpor, který neexistuje, a tuto diskusi roztahujete opakovaně po různých místech, což je spíše na škodu. Významnost je platné doporučení, myšlenkové směry popisují jakési názorové proudy. Tyto proudy samozřejmě existují a vstupují do diskuse o formulaci pravidel, ale ta pravidla jsou už výsledkem jakéhosi konsenzu, ke kterému wikipedisté a wikipedistky zastávající různé názory dospěli. Takže výsledné doporučení osobně pro Vás: nepište o nevýznamných tématech, o nichž není dost zdrojů. Takhle jednoduché to je. --Bazi (diskuse) 24. 11. 2023, 11:04 (CET)
- Dobrý den, "roztahuji", protože se snažím dospět k nějakému relevantnímu názoru. A Vaše předposlední věta dokazuje, že si "nevymýšlím neexistující rozpor". Proto jsem k následující úvaze dospěl; nicméně i Vám děkuji za názor. --Lukáš Král (diskuse) 24. 11. 2023, 11:51 (CET)
- Píšete o tématu, které je doložitelné zdroji, ale jeho význam v odborných publikacích je malý (ale předpovídáte mu budoucí významnost). Není pak problém v tom, že ony současné zdroje jsou pochybné? Pro wikipedii není relevantní, že tématu předpovídáte budoucnost, ale že jde o téma encyklopedicky významné již nyní, a jehož budoucí aspekty jsou již nyní aspoň rámcově dány současností; článek by se měl věnovat této současnosti a nikoli spekulacím o budoucnosti. Můžete uvést nějaký konkrétní příklad pro ilustraci? --Petr Karel (diskuse) 24. 11. 2023, 14:46 (CET)
- @Lukáš Král: Kolegové mají pravdu, není v tom rozpor. Na myšlenkové směry se můžete dívat ze dvou pohledů. Za prvé je to váš osobní názor na ideální fungování projektu, bez ohledu na pravidla. To vyjadřuje vaše vnitřní směřování, vy to považujete za určitý ideál a například podle toho hlasujete, když je hlasování o změně pravidel. Někdo je tak velký inkluzionista, že si myslí, že článek na Wikipedii si zaslouží každý člověk, protože každý člověk je významný. Takový inkluzionista pak může navrhovat změnu pravidla Wikipedie:Významnost (lidé), aby ta změna více reflektovala jeho vnitřní přesvědčení, rovněž v hlasování o tomto pravidle bude nějak hlasovat. Ale to není v rozporu s pravidly. Tak jako ve skutečném světě má člověk nějaké politické přesvědčení (například je levičák nebo euroskeptik), ale podle tohoto přesvědčení potom hlasuje ve volbách, ovšem toto jeho přesvědčení není v rozporu se zákony, ani s demokracií, ani s volbami.
- Za druhé to vyjadřuje styl vaší práce ve sporných případech. Pravidla jsou nějak sepsána a je cílem sepsat je co nejobjektivněji, aby ke sporům nedocházelo, jenomže to zcela nejde, takže se objeví hraniční případy, kde je to nejasné. Trivialita zdroje, co to je? Někdo odstavec textu považuje již za netriviální, někdo za triviální považuje i dvě stránky. Ideální by bylo vyjádřit to objektivněji (třeba daným počtem znaků), ale tak to v pravidlech není. V krajních (středových) případech tedy inkluzionista bude zastávat názor, že jeden odstavec už je dostačující, kdežto delecionistovi bude připadat nedostačující. Všichni se ale shodnou, že dvě věty jsou triviální a pět stránek už je netriviálních.
- Odkaz Dingiru (podle Vašeho vyjádření) na oficiální stránky Židovského hlasu pro mír není závislostí. O závislost by se jednalo, pokud by Dingir se Židovským hlasem pro mír spolupracoval, například by to byli obchodní partneři. Pokud jenom o nich informuje, tak to není závislostí. Pravidlo významnosti je sepsáno jakž takž objektivně. Abyste mohl posoudit NNVZ, na to potřebujete informační gramotnost (především mediální gramotnost), ale oborové znalosti potřeba nejsou. Já nejsem odborník na fyziku, ale dokážu posoudit encyklopedickou významnost fyzikálního tématu – například otázka triviality zdroje, i jako naprostý laik ve fyzice dokážu posoudit, jestli o tématu pojednává půl stránky nebo čtyřicet stránek. Podobně otázka závislosti a nevěrohodnosti.
- Když už něco, tak bych možná pochopil výtku ohledně jazyků. Protože pokud neumím thajsky, tak pro mě může být velmi složité posoudit trivialitu, závislost a nevěrohodnost zdroje v thajštině. I když s moderními překladači založenými na neuronových sítích už ani to není neřešitelný problém. Ale nevím, proč by mělo být problém posoudit fyziku. Zkuste dát nějaký příklad článku o fyzice nebo fyzikálního zdroje, se kterým si jako laik nevíte rady.
- --Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 23:09 (CET)
Neplatné hlasování o potvrzení správce (hypotetický příklad)
Z textu pravidla Wikipedie:Žádost o práva správce mi není jasné, jaké důsledky by mělo, pokud hlasování o potvrzení správce nebude platné (např. proto, že se do hlasování zapojí méně než 20 wikipedistů). Přijde potvrzovaný správce o správcovská práva, nebo ne? Bylo by vhodné mít to vyjasněno. --Jvs 29. 1. 2024, 10:19 (CET) -- Asi bude lépe probrat to na Diskuse k Wikipedii:Žádost o práva správce#Neplatné hlasování o potvrzení správce (hypotetický příklad), ať jsou diskuse pohromadě. --Jvs 29. 1. 2024, 10:33 (CET)
Průzkum doplnění WP:BLP o události ze života zemřelých
Průzkum k doplnění doporučení Články o žijících lidech o události ze života zemřelých v této sekci diskuse. --Kacir 7. 4. 2024, 09:48 (CEST)